Horečka není nemocí v pravém slova smyslu. Je to příznak onemocnění, výstražný signál, které tělo vysílá a říká: "Pozor, asi budu nemocné."
Je tu čas adventu a Vánoc, ale také doba častějších nemocí. Například chřipkou onemocní podle dat Světové zdravotnické organizace každým rokem na podzim a v zimě 5 až 15 % veškeré populace na severní polokouli. Zvýšená nemocnost se v tomto období pojí jak s nedostatkem slunečního svitu a nízkými teplotami, tak samozřejmě i s faktem, že se více zdržujeme v rizikovém prostředí: zaplněné veřejné dopravě, přetopených nákupních centrech, ale též třeba na firemních večírcích nebo mezi posmrkávajícími a pokašlávajícími dětmi na vánočních besídkách. Ke všemu tomu je pak nutné přidat ještě stres, který se tradičně pojí s předvánočními přípravami. Riziko propuknutí nemoci lze ovšem zmenšit preventivními opatřeními, a hlavně posílením imunity.
Čtěte také: Nechcete brát antibiotika zbytečně? Nechte si změřit CRP.
Dopřávejte si slunce
Na tom, že se na podzim a v zimě nemocem více daří, se spíše než chladné počasí podílí naše psychika a změna návyků.
„Psychická pohoda hraje v naší imunitě velmi důležitou roli. Pošmourné dny bez sluníčka a kratší doba denního světla tedy pro naše tělo představují zátěž větší, než si mnozí lidé připouštějí. Když se k tomu připočte menší fyzická aktivita a rostoucí stres spojený s vánočními svátky, dostává naše imunita značné trhliny,“ upozorňuje celostní lékař Bohumil Ždichynec. Jedním z hlavních preventivních opatření by tak měla být starost o naši duševní pohodu. Ani při nízkých venkovních teplotách bychom se tedy neměli vzdávat cvičení či jiných fyzických aktivit, pohyb totiž vyplavuje do našeho organismu hormony štěstí endorfiny. Navíc bychom každý slunný den měli trávit alespoň 15 minut venku, aby si tělo mohlo doplnit zásobu vitamínu D. Ten mimo jiné podporuje buňky zvané T-lymfocyty, které se podílejí na likvidaci virů a bakterií v těle.
Čtěte také: Chřipka není banální viróza, počet úmrtí na ni každoročně převyšuje množství obětí dopravních nehod
Zvolněte a odpočívejte
S psychickou pohodou se samozřejmě pevně pojí snížení stresu, který se stal naším každodenním souputníkem. Trpíme-li dlouhodobým stresem, je práce našeho imunitního systému narušena, neboť se naše imunita přepíná do stavu trvalé pohotovosti, při níž jsou ve zvýšené míře produkovány stresové hormony. Ty pak přispívají k šíření bakterií a virů. Lidé by si tak v zimním období měli dopřávat dostatek spánku a kvalitního odpočinku. Naučte se tedy trochu zvolnit a najděte si aktivity, které vám pomohou stres odbourat. Pomoci mohou třeba relaxační masáže či pravidelné návštěvy sauny, z nichž budete profitovat hned v několika ohledech. Saunování podporuje vznik lymfocytů, tedy imunitních buněk, a přispívá k detoxikaci. Pocením ze sebe dostáváme celou řadu škodlivých látek. Dále pak pobyt v sauně trénuje teplotní regulaci organismu, zároveň dopřává uvolnění, zbavuje nervozity a působí i proti depresím.
Čtěte také: Překvapující příznaky deprese
Upravte jídelníček
Na podzim a v zimě se obvykle mění náš jídelníček, lehká jídla jsou vystřídána hutnějšími pokrmy. Mezi ty patří různá kořeněná jídla, která jsou pro náš organismus v této době prospěšná zejména proto, že prokrvují sliznice, což posílí jejich obranu proti průniku nemoci. Z koření je tudíž vhodné sáhnout po paprice, pepři, sušeném zázvoru nebo chilli, k pikantnosti ale přispěje i cibule, česnek nebo pórek. Pro podporu imunity se též hodí zvýšit v zimním období kromě přísunu vitamínů i příjem selenu a zinku.
„Selen má stimulační účinek na imunitní systém, posiluje totiž tvorbu aktivovaných T-lymfocytů. Uplatňuje se také v ochraně před oxidativním stresem, který je zapříčiněný volnými radikály a projevuje se zejména vyčerpáním a chronickou únavou. Zinek je silným antioxidantem, podporuje řadu biologických funkcí a podporuje imunitu,“ vyjmenovává lékař Bohumil Ždichynec. Víc než kdy jindy se v zimě rovněž hodí sáhnout po kvalitních doplňcích stravy.
Odborníci zároveň doporučují dávat pozor na konzumaci alkoholu, což ale může být v době oblíbených vánočních punčů a kolem Silvestra pro mnoho lidí velmi obtížné. Naše tělo totiž k odbourání alkoholu potřebuje značné množství látek, mimo jiné i vitamín B, zinek, kyselinu listovou a hořčík, a ty poté chybí právě imunitnímu systému.
Čtěte také: Febrilní křeče - zachovejte chladnou hlavu a jednejte rychle
Jak se chovat v rizikovém prostředí
K prevenci onemocnění samozřejmě patří i osvojení si několika hygienických návyků, které je dobré dodržovat při pobytu v rizikovém prostředí či po návratu z něj. V období zimy a Vánoc mezi tato riziková prostředí patří především různé firemní večírky, školní besídky, prostory veřejné dopravy, nákupní centra či vánoční trhy, kde se to hemží lidmi a kde může snadno docházet zejména k přenosu kapénkových infekcí. Vyvarovat bychom se měli především kontaktu s kašlajícími či smrkajícími lidmi, ovšem ani v kolektivu, kde jsou na pohled všichni zdraví, je záhodno být ve střehu. Základem preventivních opatření je pravidelné mytí rukou. Pro zneškodnění patogenů, které mohly na rukou ulpět, je potřeba držet ruce pod vodou alespoň 20 sekund a řádně je promnout, přičemž mýdlo bychom měli použít i na prostory mezi prsty. Ruce si tedy umyjte vždy před jídlem, po návratu domů – zejména po návštěvě obchodu či po pobytu mezi lidmi. Samozřejmě je mytí nutné pokaždé, co jste si jimi kryli ústa při kašlání nebo v nich drželi kapesník. Pozor si dejte také na to, abyste si rukama často nesahali na obličej. Toho se nevědomky či vědomě dotkneme průměrně každé čtyři minuty, přičemž platí, že hlavní vstupní brannou původců nemocí do našeho těla jsou sliznice v ústech a v nose a také pokožka.
