Inzerce

Školní děti málo pijí, bývají unavené a nesoustředí se

9. září 2017, Redakce Ordinace.cz   |   přečteno: 369x

Česká studie AquaLife Institutu poukázala na zásadní význam ranního příjmu tekutin, který ovlivňuje celkovou hydrataci v průběhu dne. Během dopoledne by děti měly přijmout minimálně 400 ml tekutin a pokračovat v pití rovnoměrně během celého dne. Takto správně nepije polovina dětí. Pitný režim přitom ovlivňuje kognitivní i fyzické funkce těla. Děti, které pijí málo, se cítí častěji unavené, bolí je hlava, hůře vnímají a nesoustředí se. Kvalitní pitný režim tak ovlivňuje nejen stav hydratace, ale i chování jedince či školní výsledky.

foto: shutterstock.com

Pitný režim u dětí je nutné hlídat, potřeba příjmu tekutin na jednotku hmotnosti je u nich totiž vyšší než u dospělých a na nedostatek tekutin reaguje jejich organismus citlivěji. Nedostatečný příjem tekutin se tak u dětí rychleji odráží ve změnách vnitřního prostředí,  ve změně poměru červených krvinek a plasmy  a následné dehydrataci. Fyziologicky se snížený příjem tekutin projeví pocitem žízně, kdy množství hromadících se osmoticky aktivních látek signalizuje mozku potřebu doplnit tekutiny.

Pocitu žízně při běžném denním režimu je lepší předcházet

Většina dětí (65 %) pije, až když pocítí žízeň.
Laicky řečeno, to že cítíme žízeň, znamená, že tělu již chybí tekutina a musí si o ni říkat. Pijeme-li tedy, až když nás donutí žízeň, je to pro náš organismus pozdě,“ upozorňuje vedoucí lékař studie AquaLife Institutu, MUDr. Petr Tláskal, CSc., Ústavní nutriční lékař FN Motol.

Vzhledem k tomu, že děti stejně jako senioři pociťují žízeň později, může u nich docházet k dehydrataci. Studie navíc ukázala na zajímavý fakt, že děti, které pociťují žízeň, pijí méně často, než ty, které pijí, aniž by čekaly, než je donutí žízeň. A právě pravidelnost v přijímání tekutin se jeví jako klíčový faktor ke správnému zavodňování organismu. Po sklenici by lidé měli sáhnout šestkrát či vícekrát za den.

Stádia dehydratace a zdravotní projevy při ztrátě tekutin

  • S úbytkem tělesné hmotnosti v důsledku ztráty tekutin nižší než 5 % dochází k mírné dehydrataci. Ta se obvykle projeví sníženou schopností soustředění psychiky, prodloužením reakčního času a únavou. Jedny ze symptomů jsou suché rty a snížená tvorba moči.
  • V případě vyššího úbytku tekutin než 5 % dochází ke ztrátě tělesné hmotnosti, zpomalení mozkových procesů, ohrožení krátkodobé paměti. Dalšími příznaky jsou zhoršená koordinace, zrychlení pulzu, závratě a bolesti hlavy.
  • Těžká dehydratace je charakterizována ztrátou hmotnosti nad 10 %, většinou je nutné nitrožilní podání tekutin. Dochází k zástavě moči a může způsobit až smrt.

Vynechat tekutiny po ránu, je horší než nesnídat

Studie AquaLife Institutu prokázala, že v průběhu školy, kdy pitný režim nehlídají rodiče, děti nepijí dopoledne a příjem tekutin v průběhu dne je u nich nevyrovnaný. Každé páté dítě se po ránu vůbec nenapije, více než 10 % dětí se napije pouze třikrát denně nebo méněkrát za celý den.
„Nepravidelnost v příjmu tekutin je hlavní příčinou, proč se u dětí objevuje dehydratace, a to i v případě, kdy za celý den vypijí dostatečné množství tekutin. Jako největší chyba se jeví vynechat nápoje ráno a dopoledne, což bohužel dělá celá pětina dětí, a to je špatně. Důležité tedy není jen snídat, ale pořádně se po ránu i napít,“ upozorňuje na zajímavý výsledek studie MUDr. Tláskal.

Studie ukázala, že jedna pětina dětí, které vůbec nesnídají, nebo se pouze najedí, mají ráno mnohem vyšší osmolalitu moči a trpí dehydratací. Děti by měly ráno přijmout z nápojů i potravin cca 250 ml vody, za celé dopoledne pak přibližně 400 ml vody.

Na sladkých limonádách pitný režim dětí nestavte

Kvalitu pitného režimu však kromě frekvence příjmu tekutin ovlivňuje i to, co děti pijí. V průběhu vyučování i mimo něj se jako jeden z faktorů rozhodujících o tom, po jakém nápoji děti sáhnout, ukazuje dostupnost.

Pro mladý organismus je nejvhodnější kvalitní voda, nízce a středně mineralizované vody či ředěné ovocné džusy. Kontrolovat by se měl zejména obsah cukrů, který je často v nápojích přehlížen a podceňován. Avšak právě nápoje jsou podle studie AquaLife Institutu u dětí významných zdrojem cukrů.

Přes 90 % dětí pije slazené limonády pravidelně, necelá třetina pak více než dvakrát týdně, každé dvanácté dítě pije limonádu dokonce každý den. Polovina cukrů z denního příjmu sledovaných dětí se do těla dostane z nápojů. Takové množství „vypitých“ cukrů představuje 10 % celkového denního energetického příjmu.

Naopak mléko i minerálky v pitném režimu některým dětem úplně chybí. Jedna pětina dětí mléko nepije vůbec, přitom stejné množství dětí si dá sklenici mléka denně. Nedostatek mléka v dětském organismu může vést k podprůměrnému příjmu některých důležitých živin a minerálních látek, jako je například vápník.

Stejně tak minerální vody nepijí děti často. Například vodu se sirupem si dají třináctkrát častěji než právě minerální vodu. Příjem minerálek pozitivně a přirozeně ovlivňuje bilanci minerálních látek, které se u některých dětí ukázaly nedostatečné.

„Z analýzy příjmu tekutin a jídla u dětí vyplynulo, že mají nižší příjem některých důležitých látek jako například kalcium, železo, fluór či jód, jejichž hodnoty se pohybují pod doporučenou denní hodnotou,“ upozorňuje MUDr. Tláskal. Nedostatek minerálních látek stejně jako tekutin ovlivňuje negativně kognitivní funkce organismu.

Co se děje s tělem, když má nedostatek tekutin

Centrum žízně sídlí v mozkové kůře a v případě nedostatku tekutin vysílá signál tělu o potřebě se napít. Kromě žízně tělo vysílá i další příznaky dehydratace, například tmavá moč, sucho v ústech, pocit neklidu, nemožnost se soustředit a nervozita.

Závěry studie a citace

Studie AquaLife Institutu prokázala, že by děti měly více pít, aby nebyly dehydratované a jako jediná studie stanovila potřebnou ranní dávku tekutin. Děti by měly ráno přijmout z nápojů i potravin cca 250 ml vody, za dopoledne (včetně rána) pak cca 400 ml vody. Dříve se ranní doplnění tekutin a celkový stav hydratace nedával do souvislostí, ze studie však vyplynul jako zásadní.

Tipy na správný pitný režim

Hlavní zásadou zdravého pitného režimu u dospělého člověka i dětí je pít pravidelně v menších dávkách. Optimálně by měl dospělý člověk vypít 1,5 – 2 litry tekutin denně, při zvýšené zátěži pak i více a častěji, tak aby nenastával pocit žízně.

Mezi vhodné tekutiny patří především neslazené nápoje, minerální a pramenité vody, které doplní potřebné množství minerálních látek do těla. Naopak mezi nevhodné nápoje patří ty, které obsahují více než 2,5 % cukru. Dále pak hydrataci nepřispívá kofein a alkohol, protože mají močopudné účinky a tělo spíše odvodňují.  Tyto nápoje se proto do příjmu tekutin nezapočítávají. Při sportu a fyzické zátěži se zvyšuje riziko dehydratace, proto je potřeba dbát na správný pitný režim a doplňovat tekutiny častěji.

Děti a senioři jsou zvláštní skupiny, u kterých dochází ke sníženému vnímání nebo poruše pocitu žízně.

„Děti jsou ohroženou skupinou, protože nedostatečným a nepravidelným pitím si snižují svůj reflex pocitu žízně a ve správnou chvíli nerozpoznají, kdy jejich tělo potřebuje zavodnit. Jejich organismus má navíc vyšší metabolickou aktivitu než dospělý organismus, nezralé funkce ledvin a malé kompenzační rezervy, i proto jsou mnohem náchylnější ke stavu dehydratace, jejíž proces u dětí propukne velice rychle, většinou v řádu hodin,“ upozorňuje na nutnost hlídat pitný režim a pravidelně doplňovat tekutiny u dětí MUDr. Peter Szitanyi, PhD., vedoucí oddělení pro větší děti a dorost Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.

Stejně tak i starší lidé si musejí svůj pitný režim pečlivě hlídat, protože jsou mnohem citlivější ke ztrátám vody a obsah vody v těle se s věkem snižuje, zároveň s věkem pocit žízně vyhasíná, v důsledku narušení mozkového centra pro regulaci tekutin v těle. 

Voda  a její význam pro život

Voda je tekutina, bez které by nemohl existovat život, neboť má nezastupitelnou funkci v lidském organismu. Tělo sedmikilového kojence tvoří zhruba 4,8 litru vody, zatímco tělo dospělého muže o hmotnosti 70 kg přibližně 42 litrů.

Za normálních okolností je příjem a výdej vody vyrovnán. Zhruba 50 % vody se vyloučí močí, 40-50 % kůží a plícemi a 3-10 % stolicí. Kolem 0,5-3 % vody je v těle zadržováno podle potřeby organismu.

Inzerce
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Potřebujete se poradit s lékařem o svém zdravotních stavu? Jeho odpověď obdržíte do 3 pracovních dnů. Napsat lékaři

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Vyhledat lékaře
Vyhledat zdravotnické zařízení
Druh zařízení:
Co nejblíže k:
Nové články emailem
Anketa
Co považujete za nejvhodnější způsob podpory posílení imunity dítěte?
Zatím hlasovalo 126 lidí.
Inzerce
Inzerce
Inzerce
Aktuální diskuse
  • Lada (Rivotril) 19. září 2017, 00:21:46

    Ahoj,já beru propranolol pravidelně.V b´Benu lékárně ti ho vyrobí nebo nechají vyrobit v… Diskutovat

  • Štěpán (Vitiligo) 19. září 2017, 12:49:54

    Na vitiligo mi fakt pohohlo dlouhodobé mazání míst na hlavě krémem Cromovit a lehce jsem to… Diskutovat

  • ive (bolest paty) 21. září 2017, 17:36:57

    jak komu, tak zase tak nedoporučujte ! jen tahají z lidí peníze Diskutovat

Napsali jste nám

Děkujeme Vám za všechny dotazy a připomínky.
Vaše redakce

Naši partneři
Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.