Inzerce

Světový den spánku a poruchy biologického rytmu

16. března 2018, Redakce Ordinace.cz   |   přečteno: 1209x

Poruchami spánku je podle lékařů ohroženo 30 procent populace. I proto byl Světový den spánku, který letos připadl na 16. března, věnován důležitosti biologického rytmu pro zdraví člověka.

foto: shutterstock.com

V pátek 16. března 2018 jsme si připomněli Světový den spánku, který vyhlašuje Světová zdravotnická organizace (WHO) společně se Světovou spánkovou společností (WSA). Jeho cílem je snížit dopad zdravotních rizik na společnost prostřednictvím lepší prevence a kontroly.

Více než 30 % populace je ohroženo poruchami spánku. Týká se to jak dospělých, tak dětí.

Jednou z nejvýznamnějších spánkových poruch je porucha cirkadiálního rytmu. Tento rytmus u lidí ovlivňuje nejen spánek, ale i chování, hladinu hormonů, tělesnou teplotu či metabolismus.
„Cirkadiální rytmus je určován centrálními biologickými hodinami člověka a jejich činnost pomáhá řídit denní světlo,“ vysvětluje přední odbornice prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. Po setmění začíná lidské tělo vylučovat spánkový hormon melatonin, který je určující pro rytmus spánku. Ten je signálem, že je vhodný čas ke spánku.

Čtěte také: Špatně spíte? Je na čase navštívit lékaře.

Poruchy cirkadiánního rytmu

Poruchy cirkadiánní rytmicity vznikají odlišným „načasováním“ naší vlastní biologické rytmicity, případně její desynchronizací s biorytmicitou požadovanou zevním okolím (astronomickým střídáním dne a noci). Nejznámější poruchou cirkadiánní rytmicity je syndrom změny časových pásem označovaný jako jet lag syndrom, který vzniká časovým posunem při interkontinentálních letech. Naše vnitřní biologické hodiny nejsou schopny se ihned přizpůsobit časovému posunu a obtíže s adaptací mohou trvat i několik dnů.

Přes den bývá pociťována únava, malátnost až ospalost, nechutenství, občas i bolesti hlavy, v noci naopak insomnie, pocit hladu, žízně apod. Adaptabilita na časový posun se s věkem snižuje. V produktivním věku se setkáváme často s poruchou spánkového rytmu navozenou směnným režimem. U 50 - 65 % pracovníků směnného provozu jsou pozorovány přechodné poruchy usínání a kontinuity spánku provázené zvýšenou ospalostí během dne.

Stav se zpravidla zlepší či zcela upraví několik dnů po skončení nočních směn, v mírné formě však mohou obtíže přetrvávat i dlouhodobě a být provázeny poruchami pozornosti, sníženou výkonností i somatickými obtížemi. Na špatné toleranci směnného provozu se podílí 3 základní faktory: narušená cirkadiánní rytmicita, deficit spánku a časté následné konfliktní situace. Je známou skutečností, že někteří lidé snášejí směnný provoz dobře, jiní ne. Čím větší je u jedince každodenní potřeba spánku, tím hůře je zpravidla noční provoz tolerován. Odlišnosti jsou pozorovány i u různých biologických typů a adaptabilita na noční směny klesá se stoupajícím věkem. Řada pracovníků, kteří po celý život tolerovali směnný provoz bez výraznějších obtíží, tuto schopnost ztrácí, dosáhnou-li věkové hranice 50 let.

Kromě porušené chronobiologické rytmicity spánku mohou být důsledkem směnného provozu i některé somatické obtíže - poruchy zažívacího traktu včetně vředové choroby, vyšší je i riziko kardiovaskulárních příhod a zjištěna byla i vyšší incidence nádorových onemocnění, u žen zejména karcinomu prsu. Popisována je i vyšší léková a alkoholová závislost. Určitá časová preference doby spánku i maximální výkonnosti během dne je geneticky zakódována v každém z nás (večerní či ranní typ). Při patologickém vystupňování této preference jsou naše biologické hodiny posunuty buď ve smyslu zpoždění, případně se časově předcházejí.

Pro zpožděnou fázi spánku je typické usínání v noci kolem 2 -3 hodiny, často i později, a probouzení v pozdně dopoledních až poledních hodinách. Manifestuje se nejčastěji v adolescenci a přetrvává do dospělosti. Diagnóza je jednoduchá již při anamnéze a zaznamenávání rytmu spánku a bdění ve spánkovém kalendáři, poruchu můžeme objektivizovat aktigrafickým monitorováním. Nejúčinnější léčbou je podání večerní dávky melatoninu. Synchronizaci rytmu napomáhá i ranní ozáření intenzívním světlem a injekční aplikace vitamínu B12 .

Opakem je předsunutá fáze spánku, ke které inklinují starší lidé. Usínání je posunuto do časně večerních hodin (mezi 18-20 h), probuzení do nočních hodin (01-03 h). Vhodná je úprava režimu s odpolední tělesnou aktivitou, doplněnou dle možnosti intenzívním osvitem (slunce, případně intenzívní ozáření). Další poruchou biologických hodin je nepravidelný 24h rytmus, který je charakterizován vymizením cirkadiánní rytmicity. Ačkoliv množství spánku za 24 h zpravidla odpovídá věkové normě, spánek není uspořádán do celku, ale je rozčleněn do 3 i více časově variabilních úseků (o průměrném trvání 2-3 h). Nemocní tak imitují jak noční insomnii, tak zvýšenou ospalost během dne. Tato porucha provází řadu organických onemocnění CNS a je častým projevem i některých psychiatrických onemocnění.

Čtěte také: Máte problémy se spánkem, veďte si deník.

Na spánek má vliv hormon melatonin

Vzhledem ke svým účinkům na spánek, správný cirkadiální rytmus i stav celého organismu, je melatonin v centru pozornosti odborných výzkumů. Laboratorní i klinická pozorování ukazují, že melatonin ovlivňuje oběh krve, krevní tlak, tělesnou teplotu, metabolismus cukrů, tuků i bílkovin. Ovlivňuje také produkci pohlavních hormonů, imunologické reakce organismu, průběh stárnutí, chování a má ochranný vliv při vzniku metastáz nádorových onemocnění.

Lidé, kteří mají nedostatek melatoninu, nebo je u nich tento hormon vylučován v nesprávnou dobu, mohou trpět dlouhodobými problémy se spánkem nebo třeba zvýšenými obtížemi při cestování a střídání časových pásem. U dětí pak chronická spánková deprivace může způsobovat absenci školní docházky, zvýšenou denní spavost, poruchy nálady a chování, sklon k depresi či k obsesivně-kompulzivní poruše.

S rostoucím věkem se vylučování melatoninu snižuje u každého člověka.
"To je jeden z důvodů nespavosti ve stáří," uvedl profesor Karel Šonka. Melatonin lze doplňovat uměle, v řadě zemí je dostupný ve formě doplňku stravy. České zákony to ale zatím neumožňují, problematický by mohl být i jeho dovoz pro osobní potřeby.

Čtěte také: Syndrom spánkové apnoe je třeba odlišit od pouhého chrápání

komerční sdělení 2018_MagniSmartech_BasicVisual_web_ocz.png
Inzerce
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Potřebujete se poradit s lékařem o svém zdravotních stavu? Jeho odpověď obdržíte do 3 pracovních dnů. Napsat lékaři

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Vyhledat lékaře
Vyhledat zdravotnické zařízení
Druh zařízení:
Co nejblíže k:
Partner rubriky Spánek - poruchy
Partner rubriky Spánek - poruchy
Nové články emailem
Inzerce
banner_voucher_ordinace_3.jpg

Chcete zdravě spát? Stáhněte si voucher s 10% slevou na zdravotní matrace a polštáře Magniflex a využijte jej při nákupu v Showroom Magniflex, Šaldova 1, Praha-Karlín, nebo v síti certifikovaných obchodních partnerů Magniflex po celé ČR.
Anketa
Chodíte na pravidelnou prohlídku k očnímu lékaři?
Zatím hlasovalo 293 lidí.
Inzerce
Inzerce
Inzerce
Aktuální diskuse
  • Katka (Rivotril) 10. října 2018, 13:23:42

    Ahojte všichni. Delší dobu jsem zde nebyla a koukám, že jste tady pořád ve stejné sestavě.… Diskutovat

  • Lucie (Chci zhubnout) 10. října 2018, 17:21:09

    @Nosková@: Dobrý den, já beru nějaké doplňky Sunkins, jsou na přírodní bázi a mám snimi… Diskutovat

  • Petr (Rivotril) 10. října 2018, 08:56:23

    Zdravím Jožko, takže pro kapky rivo si do ČR nezajedeš? Stačí jen recept od lékaře a… Diskutovat

Napsali jste nám

Děkujeme Vám za všechny dotazy a připomínky.
Vaše redakce

Naši partneři
Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.