Zužování věnčitých (koronárních) tepen aterosklerotickým procesem může mít různé klinické projevy, které shrnujeme pod společný název ischemická choroba srdeční.
„Tato porucha srdečního rytmu může v některých případech vytvořit krevní sraženinu, která pak způsobí cévní mozkovou příhodu. Riziko vzniku cévní mozkové příhody je totiž u pacientů s fibrilací síní až pětinásobně vyšší než u ostatní populace. Trvalý mikrofiltr dokáže krevní sraženinu mechanicky zachytit, ještě než se dostane do mozkových cév, a tedy mrtvici předejít. Jedná o celkem jednoduchý zákrok,“ říká profesor Neužil, primář kardiologie Nemocnice Na Homolce.
Aplikace trvalého mikrofiltru do krkavic (tepen, které přivádějí krev do mozku) probíhá pouze pod kontrolou ultrazvuku (tedy zcela bez zátěže radiačním zářením) a při místním znecitlivění. Operatér zavede filtr do nitra tepny ultratenkou jehličkou přes kůži krku. Filtr se po zapnutí spouštěče operatérem roboticky vysune z pouzdra injektomatu a rozvine se volně v dutině příslušné tepny. Vlastní umístění filtru do nitra krkavice netrvá déle než 30 sekund. Výhodou je také možnost okamžitého vytažení filtru, pokud není dosaženo optimální polohy. Filtr se dá vyjmout i 24 hodin po výkonu. Průměrná doba zákroku je 15 minut. V případě, že mikrofiltr zachytí sraženinu krve, ta se na něm, zjednodušeně řečeno, pod tlakem krve rozpustí. Po kontrolním vyšetření následující den je pacient z nemocničního ošetření propuštěn.
Až dosud byli lékaři při fibrilaci síní odkázáni na dlouhodobé podávání tzv. antikoagulační léčby, tj. farmak, která snižují srážlivost krve, a tím i riziko cévní mozkové příhody. Řadě nemocných ale není možné tyto preparáty bezpečně podávat, protože mají nežádoucí účinky. Proto se čím dál tím více uplatňují nefarmakologické přístupy prevence.
Tento způsob, který jako první na světě zavedli na Homolce, dává velkou šanci nemocným s poruchou srdečního rytmu.
Zdroj: www.homolka.cz
