V obecném pojetí pojem stres označuje reakci organismu na nadměrnou zátěž. U zvířat se stresová reakce objevuje zejména v situacích, kdy jim jde o holý život. V lidské společnosti se s jejím rozvojem dostala sociální a psychologická rovina na podobné místo jako biologické přežití.
Ztráta motivace, psychické i fyzické vyčerpání, frustrace, pocity smutku či dlouhotrvající stavy bez nálady. To jsou jedny z nejvýraznějších příznaků syndromu vyhoření. Nejčastěji postihuje osoby, jejichž práce obnáší komunikaci s lidmi či péči o druhé, ale též vysoko postavené manažery a vedoucí pracovníky. Za určitých podmínek však může zasáhnout kohokoliv, bez ohledu na profesi, věk či pohlaví.
Čtěte také: Hrozí vám syndrom vyhoření?
Vyhoření bývá důsledkem nerovnováhy, důležitý je spánek a pravidelná strava
Syndrom vyhoření často potkává ty, kteří by se pro ostatní roztrhali. I když vás práce baví a naplňuje, neměli byste zapomínat sami na sebe. Klíčová je totiž rovnováha, zejména v oblasti spánku a stravování. Nic není tak důležité, abyste se kvůli tomu nemohli přes den v klidu najíst. A to samé platí pro práci po nocích, jež by měla být součástí vašeho pracovního nasazení jen zcela výjimečně.
Je též důležité naučit se nechat pracovní vytížení při odchodu ze zaměstnání za jeho dveřmi. Zklidnit a takzvaně vypnout hlavu před spaním mohou člověku pomoci bylinky.
„Mezi byliny, které zlepšují navození spánku, patří odedávna využívaný kozlík lékařský. Zklidňující účinky má také bacopa a lípa či směs třezalky, meduňky, máty a šalvěje,“ radí nejznámější česká bylinkářka Jarmila Podhorná ze společnosti Naděje.
„Jednou z příčin problémů se spánkem může být i stresem podrážděný trávicí trakt, který ovlivňuje usínání i celkový průběh spánku. V takovém případě může pomoci ostropestřec, měsíček, schizandra nebo gemmoterapeutikum z jalovce,“ dodává Podhorná.
Čtěte také: Syndrom vyhoření - čím dříve se začne řešit, tím lépe
Psychiku posílí vrbka úzkolistá nebo čertův kořen
Stres a napětí jsou do jisté míry běžnou součástí našich životů. Krátkodobý stres je normální, problém nastává ve chvíli, kdy je stres dlouhodobý a stane se chronickým. Postupem času totiž začne likvidovat naše psychické i fyzické zdraví. Často se v nás hromadí velmi nenápadně.
To, že stres překročil únosnou mez, poznáme většinou na svém těle – častými projevy jsou bolesti zad, neklid a nesoustředěnost, migrény, padání vlasů nebo kožní potíže. Na takovéto projevy léky často dlouhodobě nezabírají a pomůže až zbavení se prvotní příčiny.
„Odolnost proti stresu pomáhá posílit čertův kořen neboli eleuterokok. Je to adaptogen, který zlepšuje naši obranyschopnost a zklidňuje nervovou soustavu. Duševní i fyzickou rovnováhu navozuje tinktura z vrbky úzkolisté, třezalky, lípy či bacopy. Uvedené bylinky uvolňují vnitřní napětí a přispívají k psychické pohodě,“ vysvětluje bylinkářka Jarmila Podhorná.
Čtěte také: Masáž: lék na nervy i elixír mládí
Choďte do přírody, ale při aktivním odpočinku neměřte své výkony
Kromě vybraných bylin má na pohodu člověka blahodárný vliv též pobyt v přírodě. Pravidelné procházky na čerstvém vzduchu zlepšují zdraví i odolnost vůči stresu. Jeden z japonských výzkumů dokonce prokázal, že pohyb v zeleném venkovním prostředí posiluje imunitu i kardiovaskulární systém.
Pokud vyznáváte spíše aktivní odpočinek, zkuste párkrát do týdne vyměnit cvičení v posilovně za běh lesem či jiné cvičení na čerstvém vzduchu. Tentokrát se však nezaměřujte na výkon a uběhnuté kilometry, ale na své vlastní pocity, myšlenky a na přírodu kolem sebe. Touha po vynikajících výkonech ve všech směrech života je totiž jednou z dalších cest k syndromu vyhoření. Příliš cílevědomí lidé často namísto aktivního odpočinku dostávají své tělo i mysl do dalšího stresu, když se snaží denně zdolávat své osobní rekordy. A tak se z ranního či večerního běhu snadno může stát jen další frustrující faktor.
