Ucpaná žíla může být smrtelně nebezpečná

Pětačtyřicetiletá porodní asistentka Hana věděla, že má problémy s váhou, které ohrožují její srdce a škodí jejím kloubům a stále si slibovala, že s tím musí něco udělat. Bála se infarktu, mrtvice a také cukrovky, které se u ní v rodině vyskytuje vcelku běžně. Jenže zdraví ji zradilo ještě jinak. „Jednou mě přímo ze sálu odvezli na jiný s akutní žilní trombózou,“ líčí ve zkratce svou zkušenost, kterou bez následků přežila i díky tomu, že zdravotní pomoc byla tak blízko.

Až tehdy si uvědomila, jak nebezpečné jsou její varixy neboli křečové žíly, kterým do té doby nevěnovala mnoho pozornosti. Přitom, kdyby ji trombóza, projevující se mimo jiné prudkou bolestí postiženého místa, postihla třeba na chalupě, mohlo by být po pár hodinách pozdě. V krajních případech může dotyčnému hrozit smrt, to zejména tehdy, když se sraženina dostane do plic – na jejich embolii lze zemřít i během pouhých několika minut.

Při žilní trombóze vzniká vmetek neboli krevní sraženina, který ucpe tepnu nebo žílu, v tepně přivádějící krev vede k nedostatečné výživa příslušné oblasti těla, v žilách zhoršuje odtok krve. Může se také krevními cestami dostat i na jiné místo těla, třeba právě do plic. Pak hovoříme o plicní embolii.

Přitom Hanin případ je víceméně ukázkový. Vyšší riziko vzniku podobné patálie mají lidé, jejichž cévní stěny jsou už nějak poškozené třeba aterosklerózou neboli kornatěním, což byl vzhledem k vyšší váze i její případ. Navíc, na pracovišti dlouho stála, což je další z rizikových faktorů. Stejně jako dlouhé sezení, kvůli kterému jsou zvýšenou pravděpodobností vzniku krevních sraženin ohroženi i cestující, kteří se vydávají na dlouhé cesty autobusem nebo dálkové lety. Ostatně, někdy se v této souvislosti mluví o syndromu turistické třídy – v této levnější části letadel je totiž méně místa na nohy a lidé s nimi tak prakticky nemohou hýbat. Přitom právě občasné projití a protažení svalů na nohou toto riziko naopak snižuje.