Vady řeči, sluchu či hlasu mohou zapříčinit psychické problémy

Poruchy hlasu může zapříčinit i alergie nebo kouření

Hlas vzniká rozkmitáním hlasivek pomocí výdechového proudu. Čím je proud silnější, je silnější i hlas. Výška závisí na délce hlasivek, čím jsou kratší, tím je i hlas vyšší. Barvu hlasu ovlivňuje rezonance v dutinách hlasového ústrojí.

Poruchy hlasu mohou být organického nebo funkčního původu. Organické poruchy jsou zapříčiněny mnoha faktory. Zpravidla jsou způsobeny zánětlivými změnami hrtanu vyvolané infekcí, alergiemi nebo kouřením. Dále nádorovými změnami, poraněním mozku či periferních nervů, poraněním hrtanu, poruchami žláz s vnitřní sekrecí a v ojedinělých případech i vrozenou vývojovou vadou.
„Poruchy hlasu mohou u pacientů způsobit psychické problémy až depresivní stavy, zejména pokud se jedná o náhlé poruchy, například po operaci. Platí ovšem i naopak, že psychické potíže mohou vyvolat poruchy hlasu,“ říká MUDr. Libor Černý, lékař Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.

Takzvané funkční poruchy jsou způsobeny špatným používáním hlasu. „Nejčastěji řešíme hlasové poruchy způsobené přemáháním; v těchto případech bez léčby hrozí tvorba hlasových uzlíků. Dále se hojně setkáváme se zánětlivými poruchami u hlasových profesionálů a s obrnou hlasivek po operacích,“ uvádí MUDr. Libor Černý.

Ženy mívají častěji psychosomatické poruchy hlasu, více se u nich také vyskytují poruchy kvůli poranění hrtanových nervů. Oproti mužům totiž častěji podstupují operace štítné žlázy, při níž může k poškození dojít. Příznaky poruch hlasu jsou hlasová únavnost, slabost, chrapot, dyšnost, porucha polohy hlasu.

„Prevence hlasových poruch spočívá ve správné „hygieně hlasu“ – hlasové technice a množství hlasové zátěže. Důležité je výrazné omezení hlasové zátěže při zánětech horních cest dýchacích a léčba alergií a  vracení se žaludečních šťáv způsobené chronickým zánětem jícnu. Podceňovat by pacienti neměli ani léčbu závislosti na kouření,“ uvádí doc. Olga Dlouhá a doplňuje: u hlasových profesionálů, mezi něž patří učitelé, herci, zpěváci, jsou důležité také pravidelné kontroly u foniatra.“

Diagnostické i léčebné postupy se neustále vyvíjí

Na vyšetření hlasu se používá soubor optických a akustických metod, z nichž je nejdůležitější  laryngostroboskopické vyšetření. To umožňuje lékařům sledovat hlasivky zpomaleně a posoudit kvalitu jejich kmitání z hlediska několika parametrů.

V dnešní době existuje široká škála léčebných postupů a hlasových cvičení pro jednotlivé typy hlasových poruch.
„Pokud je to nutné, musí se porucha řešit chirurgicky na otorinolaryngologickém pracovišti: drobné laserové výkony na hlasivkách, plastické operace hrtanu až radikální (např. onkologické) výkony,“ vysvětluje doc. MUDr. Olga Dlouhá, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK a dodává: „Pro pacienty s oboustrannou obrnou hlasivek se aktuálně blíží možnost implantace hrtanového pacemakeru, který umožní dobré dýchání, aniž by došlo k poruše kvality hlasu, jak tomu bylo po dosavadních operačních postupech.“

Poruchy řeči mají různé příčiny a mohou se objevit v různém věku

Řečové poruchy a vady mohou být jak vývojové tak získané. Dětští i dospělí pacienti vyžadují dlouhodobou péči odborníků několika lékařských oborů – neurologů, foniatrů, ORL specialistů, endokrinologů a rehabilitačních lékařů. Léčba se zaměřuje především na řečovou rehabilitaci (obor klinické logopedie). Používá se individuální i skupinová péče; záleží na konkrétním problému pacienta. U některých diagnóz lékaři přistupují i k medikamentózní péči.

• Vývojové poruchy řeči – s příznaky opožděného vývoje řeči při poruše maturace mozkových struktur nebo i s poruchami sociální integrace
• Symptomatické poruchy – u vad sluchu, zraku, u mentálního opoždění, u dětské mozkové obrny
• Získané poruchy řeči – po cévních mozkových příhodách, úrazech (afázie) nebo získané věkem
• Poruchy plynulosti řeči – neurogenního původu (např. koktavost)

Vznik sluchové poruchy může ovlivnit i porodní váha

V dětství může vada sluchu bez optimální péče významně omezit nebo dokonce znemožnit normální vývoj řeči. Následně má vliv na možnost školního vzdělávání, intelektový vývoj a zaměstnatelnost. V dospělosti může vzniklá vada ovlivnit profesní uplatnění, rodinné i další sociální vazby. V seniorském věku snižuje samostatnost a sociální integraci.

• Při narození trpí vadou sluchu 1–2 děti na 1000 narozených
• Mezi novorozenci s velmi nízkou porodní hmotností trpí sluchovou vadou až 1–2 na 100 dětí
• V 60 letech věku má vadu sluchu 1/3 populace
• Po 70. roce věku jsou to 2/3 populace
• Středně těžká a těžká vada se předpokládá celosvětově asi u 4–5 % populace, tj. 400–500 tis. lidí v ČR

Většina sluchových vad je podmíněna geneticky, proto je u dětí možná pouze sekundární prevence v podobě screeningového vyšetření u novorozenců.
„Včasnou diagnostikou zabráníme poškozením řečového a intelektového rozvoje,“ vysvětluje doc. Dlouhá. Dospělí by pak měli dbát na tzv. primární prevenci, tedy používání ochranných pomůcek v hlučném prostředí, a včasnou diagnostiku nemocí, které zvyšují riziko předčasných cévních změn. K těmto chorobám se řadí například diabetes.

„V dospělosti bývá prvním příznakem většinou dojem, že více lidí v okolí hovoří méně srozumitelně, nejasně, též televizi je nutno dávat více nahlas. Dalším průvodním jevem může být trvalejší ušní šelest – pískání, hučení, šumění v uších či hlavě,“ uzavírá MUDr. Černý z Foniatrické kliniky VFN v Praze.

Přečtěte si také

V zimně je potřeba věnovat kloubům kvalitní péči

Mýty a skutečnost v léčbě a prevenci civilizačních onemocnění

Čtvrt milionu Čechů neví, že mají cukrovku