Zasažení bleskem jako typ poranění elektrickým proudem je odlišné od úrazu běžným elektrickým proudem. Může být přímý, nebo zprostředkovaný přes jiné vodiče, déšť, vlhkou půdu atd.
Pomoc lékařů vyhledávají převážně 2 skupiny pacientů. První skupinou jsou ženy, jejichž úrazy jsou nejčastěji následkem pádu z výšek, například při mytí oken, věšení záclon nebo stírání prachu.
„V těchto případech se většinou jedná o poranění zápěstí, tedy zlomeniny dolního konce vřetenní kosti, dále poranění páteře v bederní oblasti, zlomeniny hlezna a zlomeniny v oblasti horního konce stehenní konce“, říká MUDr. Karel Kostlivý z Chirurgické kliniky Thomayerovy nemocnice.
Druhou skupinu pacientů tvoří muži, často domácí kutilové. Nezřídka se u nich v této souvislosti objevují řezné rány na rukou společně s poraněním šlach, způsobené používáním žiletkových zalamovacích nožů a brusných kotoučů. Nejrizikovější je práce s rychle rotujícími přístroji bez adekvátních pomůcek.
Velmi nebezpečné jsou také pády starších osob ze židlí, domácích žebříků nebo štaflí. Tyto pády mohou způsobit zlomeniny horního konce stehenní kosti, což může mít v případě vyššího věku pacienta vážné následky.
„Ne pro všechny domácí úrazy je nutné vyhledat pomoc lékaře. Pohmožděniny, podvrtnutí nebo povrchní ranky je možno ošetřit vlastními silami. Pro tyto případy obvykle postačí studený obklad, elastická bandáž a klidový režim“, konstatuje MUDr. Karel Kostlivý z Chirurgické kliniky Thomayerovy nemocnice a dodává: „Na druhou stranu - při jasném porušení končetiny, výrazné bolestivosti nebo popáleninách je lékařská pomoc nezbytná.“
Přijde-li v prosinci ještě navíc sněhová nebo ledovková kalamita, chirurgické ambulance ošetří až o 30 procent pacientů víc než v jiném období. Jedná se hlavně o zlomeniny dlouhých kostí rukou a nohou nebo např. o úrazy kotníků, kolen, zápěstí či loktů.
Přečtěte si také
Syndrom karpálního tunelu: nemoc z počítače, klavíru, jehly i sbíječky
