Vápník

Přírodní architekt

Vápník nás obklopuje z mnoha stran. Obdivujeme krápníkové jeskyně, sluníme se na korálových atolech, sbíráme schránky exotických měkkýšů. Sloučeniny vápníku se výborně hodí na novou fasádu a nemohou si ho vynachválit ani zdatné nosnice - skořápka vejce je již po mnoho tisíc let osvědčenou ochranou pro vývoj ptačích mláďat.

K čemu ale slouží v lidském těle? Kdy vápník prospívá a kdy nám může uškodit? Jaký je rozdíl mezi vápníkem, který nás obklopuje a vápníkem v našem těle?

Co moje kosti?

Dalo by se říct, že díky vápníku držíme pohromadě. Je důležitou součástí našich kostí a zubů, zodpovídá za jejich tvrdost a pevnost. Nedostatek vápníku se může projevit zvýšenou lomivostí kostí (osteoporózou) a u dětí i poruchami růstu.

Lidská kostra je hlavním odběratelem i zásobárnou vápníku. V případě potřeby uvolňuje své zásoby pro správné fungování dalších tělesných pochodů, kde plní vápník rovněž klíčovou roli. Kromě utváření tělesné konstrukce se vápník podílí i na vedení nervových vzruchů, uplatňuje se při srážení krve a regulaci srdečního rytmu.

Vápník v potravinách

Vápník najdeme v mnoha potravinách. Nejbohatší a nejdostupnější v našich podmínkách jsou především mléčné výrobky. Kdo těmto potravinám příliš neholduje, má na výběr další bohaté zdroje - hrášek, fazole, sojové boby.

Pro bližší představu uvádíme orientační tabulku obsahu vápníku v mléčných výrobcích:

Projevy nedostatku a nadbytku

Na dostatečný příjem vápníku musíme dbát zejména u svých dětí. Nesprávný vývoj kostí při nedostatku vápníku vede k opoždění tělesného růstu. V našich podmínkách, při obvyklé pestrosti dětské stravy, se však nemusíme této příčiny obávat.

Daleko častější a reálnější ohrožení představují zlomeniny v důsledku osteoporózy (“řídnutí kostí“) u starších osob, zejména u žen po menopauze. Kosti, které nejsou zpevněné dostatečným množstvím vápníku, se snadněji lámou – zbytečné problémy, uvědomíme-li si, že těmto stavům můžeme často předejít i zvýšeným pitím mléka.

Při doporučeném dávkování se nemusíte nežádoucích účinků obávat. Při předávkování se mohou ojediněle objevit zažívací obtíže, jako je zácpa, zvracení, nechutenství, někdy bolesti hlavy, žízeň a výjimečně poruchy srdečního rytmu.

S většinou odchylek v příjmu vápníku se vypořádá tělo samo uložením nebo vydáním zásob do kostí nebo vyloučením vápníku ledvinami do moči. Problémy z nadbytku tak vznikají spíše při nedostatečné činnosti ledvin, než nadměrným příjmem vápníku v potravě.

Možná rizika

Na vyvážený a kontrolovaný příjem vápníku musíte dbát zejména tehdy, pokud u Vás byla zjištěna zhoršená činnost ledvin. V takových případech konzultujte optimální složení stravy s svým lékařem

Kdy začít s jeho užíváním?

Na jeden den potřebujeme přibližně 1 g vápníku. Na vyšší příjem vápníku dbejte především u svých dětí. Pokud jste těhotná nebo právě kojíte, popřípadě nacházíte-li se ve vyšší věkové kategorii, měli byste svůj denní příjem vápníku zvýšit nejméně o polovinu (viz níže).

Konkrétní doporučené hodnoty nabízí následující tabulka:

Jste-li ženou po menopauze, neužíváte hormonální substituci a máte navíc v příbuzenstvu zvýšený výskyt zlomenin u starších žen, měla byste zvýšit příjem vápníku, ať už formou potravin nebo potravinových doplňků.

Konkrétně to znamená zvýšení průměrného denního příjmu (tj. 1g, což odpovídá přibližně jednomu litru mléka) o 500 mg, tj. půl litru mléka nebo 5 dkg tvrdého sýra. Dostatečný příjem vápníku v potravinách je snadnou a bezpečnou cesta jak snížit vážné riziko zlomenin dlouhých kostí.

Pokud dáte přednost preparátům zakoupeným ve Vaší lékárně, můžete se při výpočtu optimální dávky řídit popisem složení uvedeným na obalu nebo příbalovém letáku vybraného preparátu.

Máte-li dojem, že trpíte nedostatkem vápníku, kupte si některý z mnoha nabízených potravních doplňků, lékárník Vám jistě ochotně poradí s výběrem. Zvažte však, zda v jednotlivých případech nekonzultovat výběr předem s lékařem.

Foto: http://profimedia.cz