25. července 2008,
|
přečteno: 2354x
Příčinou rané obezity a cukrovky jsou anomálie (mutace) genu nazvaného ENPP1. Zjistil to tým francouzských, britských a amerických vědců, kteří sledovali 6000 Evropanů. Jejich práci přináší v posledním vydání odborný časopis Nature Genetics.
foto: shutterstock.com
Tým identifikoval první genetickou vazbu (gen ENPP1) mezi dětskou obezitou, vážnou obezitou v dospělosti a cukrovkou druhého typu.
Zatímco při cukrovce 1. typu se v těle diabetika netvoří vlastní inzulín a pacient si ho celoživotně musí aplikovat, při cukrovce 2. typu je v těle nemocných porušen účinek inzulinu a jeho uvolňování. Pacient s diabetem 2.typu bývá zpočátku léčen dietou a režimovými opatřeními, pak následují léky a nakonec, když předchozí léčba není dostatečně účinná, inzulín. V České republice je cukrovkou 2.typu cukrovky je postiženo asi sedm procent populace.
Vědci dále prokázali, že jestliže jsou v uvedeném genu zároveň tři mutace, zvyšuje se o 50 až 70 procent riziko vývoje obezity v dětství, pak obezity v dospělém věku a posléze i cukrovky druhého typu.
Zjištění vědců otevírá nové perspektivy pro pochopení obezity u diabetiků, pro její prevenci a léčbu. V Evropě má téměř třetina dětí nadváhu, a pokud se proti tomu nic nepodnikne, většina z nich bude v dospělosti obézní, uvádějí vědci. U téměř poloviny z nich se posléze rozvine cukrovka a délka jejich života bude kratší než u jejich rodičů.
Nedostatečný pohyb a špatná výživa jsou příčinou obezity na kolektivní úrovni, ale na individuální úrovni hraje dědičnost významnou roli.
Na základě genomu 115 francouzských rodin vědci lokalizovali oblast chromozomu 6, kde se nachází gen ENPP1. Objev genu diabetické obezity by měl umožnit specifickou léčbu odlišující se od těch, které se používají při obezitě způsobené nestřídmostí.
Zdroj: Zpravodajství ČTK
Zatímco při cukrovce 1. typu se v těle diabetika netvoří vlastní inzulín a pacient si ho celoživotně musí aplikovat, při cukrovce 2. typu je v těle nemocných porušen účinek inzulinu a jeho uvolňování. Pacient s diabetem 2.typu bývá zpočátku léčen dietou a režimovými opatřeními, pak následují léky a nakonec, když předchozí léčba není dostatečně účinná, inzulín. V České republice je cukrovkou 2.typu cukrovky je postiženo asi sedm procent populace.
Vědci dále prokázali, že jestliže jsou v uvedeném genu zároveň tři mutace, zvyšuje se o 50 až 70 procent riziko vývoje obezity v dětství, pak obezity v dospělém věku a posléze i cukrovky druhého typu.
Zjištění vědců otevírá nové perspektivy pro pochopení obezity u diabetiků, pro její prevenci a léčbu. V Evropě má téměř třetina dětí nadváhu, a pokud se proti tomu nic nepodnikne, většina z nich bude v dospělosti obézní, uvádějí vědci. U téměř poloviny z nich se posléze rozvine cukrovka a délka jejich života bude kratší než u jejich rodičů.
Nedostatečný pohyb a špatná výživa jsou příčinou obezity na kolektivní úrovni, ale na individuální úrovni hraje dědičnost významnou roli.
Na základě genomu 115 francouzských rodin vědci lokalizovali oblast chromozomu 6, kde se nachází gen ENPP1. Objev genu diabetické obezity by měl umožnit specifickou léčbu odlišující se od těch, které se používají při obezitě způsobené nestřídmostí.
Zdroj: Zpravodajství ČTK
autor:
