Mléko a mléčné výrobky patří mezi základní potraviny nezbytné pro kvalitní výživu člověka všech věkových kategorií. Mléko je potravina, nikoliv nápoj, a jako potravinu je třeba ho podávat. Mléko nemůže nahradit pití nápojů, protože má syticí účinek a nedá organismu dostatek tekutin, člověk se mlékem dřív nasytí než napije. To neplatí pro mateřské mléko a kojení.
Sladkosti na děti ,číhají na každém rohuʻ. Ať chtějí nebo ne, děti mají každý den něco sladkého. Doma, ve školce, ve škole, na návštěvě, na oslavách, na nákupech. Když si dítě udělá nějakou bolístku, dostane sladké bolestné a je po pláči. Když se mu něco podaří, dostane za odměnu čokoládové vajíčko s překvapením. Když má narozeniny, oslaví je ve školce velkým sáčkem bonbonů. A pak jsou tu ještě babičky, které vnoučka "rozmazlují" nejrůznějšími laskominami, často i přes zákaz rodičů. Dítě si od malička zvyká na sladkosti, které se mu v pozdějším věku dají jen stěží odepřít.
„Do jídelníčku dětí mohou být zařazeny i sladkosti, vyloučit je úplně by byl nesmysl, protože děti se k nim stejně dostanou a jak známo ,zakázané ovoce chutná nejvíceʻ. Jedna kvalitní sladkost v týdnu a jedna o víkendu dítěti neublíží,“ doporučuje MUDr. Alexandra Moravcová, dětská obezitoložka z Kliniky dětského a dorostového lékařství VFN v Praze a členka Občanského sdružení Výživa dětí.
Nevhodné stravovací návyky, skladba jídelníčku a životní styl rodiny patří k hlavním a přitom poměrně snadno ovlivnitelným rizikovým faktorům dětské obezity. Rok od roku přibývá dětí s nadváhou i obezitou a s ní spojených zdravotních komplikací. Pod tíhou nadbytečných kilogramů trpí pohybový aparát, stoupá riziko hypertenze a vzniku metabolického syndromu s rozvojem cukrovky II. typu. Při těžší obezitě jsou ohroženy téměř všechny tělesné orgány. Nezanedbatelné nejsou ani problémy v psychosociální oblasti, od nízkého sebevědomí s pocitem izolovanosti až po depresivní stavy v dospívání.
„Velký problém je v tom, že si děti mohou od malička samy vzít, co chtějí. Kdykoli a cokoli, naprosto nekontrolovatelně, nepravidelně. Tu si vezmou z lednice pacholíka, tu jogurt, běžně mají v dosahu misku s piškoty nebo křupkami. Jejich jídelníček je naprosto rozbouraný, rodiče ho nemají pod kontrolou a v ordinaci pak přiznávají, že jejich dítě sní, na co přijde,“ varuje MUDr. Moravcová.
Rodiče výrazně ovlivňují stravovací návyky svých dětí, protože jak se stravují oni sami, tak se stravují i jejich děti. Rodiče, kteří servírují nadměrně velké porce sobě, servírují nadměrně velké porce také svým dětem, a tím výrazně přispívají k jejich nadváze. Pokud se bude na Velikonoce pod tíhou jídla prohýbat stůl, děti se mu nebudou vyhýbat velkým obloukem.
„Žádné svátky by neměly představovat zátěž pro zažívací ústrojí, nicméně tradic se nemusí vzdávat dospělí ani děti. Stačí se držet zásady ,všeho s mírouʻ, vybírat kvalitní potraviny včetně sladkostí a nezapomenout na pohyb,“ radí Hana Knížková, nutriční terapeutka z Poradenského centra Výživa dětí a dodává: „žádné mlsání mezi jídly, když čokoláda, tak s obsahem kakaa alespoň 75 %, a koledu schovejte dětem na zahradu, ať ji co nejdéle hledají a mají více pohybu.“ Pohybovým aktivitám, konkrétně běhu, přeje tento víkend ještě jedna velikonoční tradice, která velí chlapcům a mužům, aby ,vymrskaliʻ dívky a ženy.
