Voda

Voda je život

Náš život je neoddělitelně spjat s vodou. Bez vody není možný život. Voda je hlavní součástí našeho těla. U novorozence tvoří téměř 80 % hmotnosti těla. U dospělého muže je tento obsah asi 60 % a u ženy přibližně 50 %. Příjem vody sestává z nápojů, vody v potravě a vody z chemických procesů probíhajících v našem těle. Výdej vody probíhá prostřednictvím moče, potu, dýchání i stolicí (zvyšuje se zejména při průjmovitých onemocněních).

K čemu ji potřebujeme?

Voda umožňuje správný průběh většiny chemických reakcí v našem těle. Slouží nám jako rozpouštědlo, přenašeč živin, tepla i k ochlazování. Díky pravidelné výměně vody můžeme z našeho těla vplavovat odpadní a škodlivé látky. Obyčejné pocení je hlavním mechanismem, který nás chrání před celkovým přehřátím.

Jakou vodu pít?

Jakkoliv všední až nadbytečné se může zdát množství vody v našem okolí, bohužel platí, že kvalitní pitná voda je stále vzácnější a proto i dražší. O kvalitě vody bychom měli být vždy informováni s dostatečnou garancí. Pokud je původ a složení vody nejistý, je vhodné se její konzumaci vyhnout. Převaření nemusí být dostatečnou úpravou.

Pokud cestujete do oblastí, kde jste na tyto nejisté zdroje odkázání je vhodnější použít volně dostupné přípravky k úpravě vody - chlorované tablety nebo činidla s obsahem peroxidu vodku.

Kolik vody potřebuji?

Denní spotřeba voda závisí na mnoha okolnostech. Průměrně během jednoho dne spotřebujeme asi 2-3 litry tekutin. Při zvýšených nárocích může však spotřeba dosáhnout až desítky litrů. Pocit žízně nemusí být spolehlivým ukazatelem nároků. Obecně platí, že je vhodný příjem cca o litr vyšší, než si naše tělo vyžádá.

Vyšší přísun tekutin potřebujeme při vyšších ztrátách - při sportu, pobytu v teplejším prostředí. Více tekutin potřebujeme i při celkových infekčních onemocněních, infekcích močových cest a ledvin. Zde je vyšší pitný režim nezbytnou součástí léčby.

Může nám voda uškodit?

Kvalita vody v naší republice je dostatečně kontrolována a označení vody jako pitné splňuje přísná hygienická kritéria. Rozdíl mezi běžnou pitnou vodou a populárními "minerálkami" spočívá v nižším obsahu solí (minerálů). Takový způsob hrazení tekutin může být výhodný zejména při vyšší námaze jako jsou ztráty tekutin a solí při sportu.

Nadbytečný příjem vody může být nebezpečný při některých poruchách ledvin a srdce. Projeví se pak nejčastěji vznikem otoků - kolem kotníků, otoky víček, atd. V takových případech je nutná konzultace s lékařem, může se jednat o vážné, život ohrožující stavy.

Pravidla pitného režimu

O potřebu vody se umí naše tělo přihlásit samo. Nedostatek vody v našem těle se projeví zahuštěním tělních tekutin. Tuto změnu zaznamená náš mozek a pohotově nám ji ohlásí pocitem žízně. Překonávání pocitu žízně u zdravého člověka není rozhodně správné. Naopak často je vhodné pravidelně tekutiny doplňovat, i když se o to naše tělo samo nehlásí. Časté je například oslabení pocitu žízně ve stáří. Snížený příjem tekutin bývá pak jednou z hlavních příčin zhoršení průběhu dlouhodobých nemocí i celkového stavu.

Na zvýšený příjem tekutin bychom měli dbát zejména při vyšší tělesné aktivitě, při pobytu v teplejším prostředí, při horečnatých onemocněních. V takových případech nečekejte na pocit žízně a doplňujte tekutiny pravidelně.

Foto: http://profimedia.cz