Využití laseru v očním lékařství

Laserový paprsek obsahuje velké množství energie, kterou je po absorbci tkáněmi schopen uvonit na relativně malé a dosti přesně určitelné ploše s průnikem do žádoucí hloubky. Navíc, podobně jako jiné světelné paprsky, dobře prochází čirými optickými prostředími oka. Tyto vlastnosti ho činí pro využití v této oblasti velmi výhodným. Po absorbci cílovou tkání způsobí určitou formu destrukce, například koagulaci, odpaření, roztržení apod., v odborné terminologii se potom hovoří o fotokoagulaci, fotoevaporizaci, fotodisrupci atd. Destruktivní účinek se pochopitelně neuplatňuje u laseru diagnostického.

Používá se celá řada typů laserů produkujících paprsky různých vlnových délek, z nichž každý bývá vhodný pro jiný účel. Namátkou lze jmenovat laser argonový, kryptonový, diodový, excimer, YAG, CO2 a mnoho dalších.

V následujícím výčtu se pokusíme vyjmenovat alespoň hlavní oblasti oftalmologické laserové terapie a diagnostiky. Podrobnější informace o některých uvedených chorobách lze nalézt v našich dalších článcích.

• Na prvním místě je třeba uvést postižení sítnice v důsledku diabetu (cukrovky) čili diabetickou retinopatii. Lze bez nadsázky říct, že laserová fotokoagulace znamenala revoluci v léčbě této velmi závažné oční choroby a dramaticky zlepšila její prognózu. Principiálně podobné je ošetření i u jiných cévních nemocí sítnice, například cévních uzávěrů.
• Dalším onemocněním, které lze v některých případech řešit laserem, je věkem podmíněná makulární degenerace, což je porucha poměrně malého, ale z hlediska vidění právě toho nejdůležitějšího okrsku sítnice na zadním pólu oka. Setkáváme se s ní u starších pacientů. Nutno však zdůraznit, že pouze menší část nemocných je indikována k fotokoagulaci a funkční výsledky bývají většinou uspokojivé pouze částečně a relativně.
• Naopak velmi efektivní je laserová baráž trhlin případně rizikovývh degenerací v okrajových partiích sítnice, hrozících jejím odchlípením.
• Laserový zákrok je také jednou z alternativ při léčbě nitroočních nádorů.
• Mnoho pacientů se domnívá, že moderní operace šedého zákalu (katarakty) se provádí "lejzrem". Jedná se o dost rozšířený omyl, v drtivé většině jsou tyto zákroky prováděny fakoemulzifikací, při níž je jádro čočky drceno jemnou sondou na bázi ultrazvuku. Existují sice už i laserové fakoemulzifikátory, zatím se ale nezdá, že by proti těm ultrazvukovým měly nějaké výraznější výhody. Přesto má laser v léčbě šedého zákalu své místo. I po kvalitně provedené operaci dochází totiž často po určité době ke vzniku druhotného zákalu, tzv. sekundární katarakty. Laserová YAG kapsulotomie je potom ve většině případů účinným a pro pacienta naprosto nezatěžujícím výkonem, jehož prakticky jedinou nevýhodou je poněkud zvýšené riziko odchlípení sítnice.
• Léčba glaukomu-zeleného zákalu je další významnou indikační oblastí laserové terapie, a to jak u glaukomu s otevřeným i úzkým nebo uzavřeným úhlem. (Pro zajímavost můžeme uvést příklady: laserová trabekuloplastika, laserová iridektomie nebo laserová suturolýza po antiglaukomové operaci.).
• Hitem poslední doby jsou operace optických (refrakčních) vad excimer laserem, v odborné terminologii fotorefrakční keratektomie, LASIK nebo laserová termokeratoplastika. Podstatou refrakční vady bývá většinou nepřiměřené zakřivení rohovky vzhledem k délce oka. Laserový paprsek v takovém případě rohovku "opracuje" do adekvátní konfigurace. Podobně se provádějí i fototerapeutické keratektomie, čili zásahy na rohovce při některých afekcích, které ji postihují (např. dystrofie, jizvy, opacifikace a další).
• Nelze zapomenout ani na velmi efektní léčebně kosmetické laserové zákroky na kůži víček a okolí při odstraňování různých bradaviček, névů a podobných nežádoucích útvarů.
• Až dosud byla řeč o výkonech léčebných, v úvodu jsme ale zmínili i laserovou oční diagnostiku. Laserový skenovací oftalmoskop je nově zaváděné sofistikované zařízení umožňující vysoce detailní kvalitativně nové vyšetření sítnice. Tato metoda je velmi výtěžná, pro pacienta naprosto nezatěžující, nebolestivá a bez nežádoucích vedlejších účinků.

Uvedený přehled je nutné chápat pouze jako základní informaci odpovídající aktuálnímu stavu. Pokroky v této dynamické oblasti jsou značné a je pravděpodobné, že nepříliš vzdálená budoucnost přinese další rozšíření léčebných i diagnostických možností v oftalmologii na bázi laseru.