Podnikatelé, kteří skončili na psychiatrii v důsledku stresu, vyčerpaní manažeři v sanitce s infarktem – to jsou důkazy, že příliš práce vás může zabít nebo alespoň způsobit zdravotní potíže. Zákoník práce na to pamatuje, a pokud se prokáže, že to nějak zavinil zaměstnavatel, tak po něm můžete chtít náhradu. Proč ale infarkt může, ale nemusí být pracovním úrazem ví JUDr. Ladislav Jouza z Ministerstva práce a sociálních věcí.
Možná si odpovědnost zaměstnavatele za zdraví svých zaměstnanců dovedete představit jen jako rozdání helmy na stavbě, přidělení dalšího větráku v parném létě nebo informaci o únikovém východu pro případ požáru.„Mezi vážná poškození zdraví patří ale i onemocnění, vyplývající z práce s počítačem, z nadměrné pracovní zátěže, přepracování, neustálého stresu a psychického vypětí. Zaměstnavatel by vám měl zajistit takové prostředí a podmínky práce, aby vás riziku poškození zdraví nevystavoval,“ vysvětluje JUDr. Ladislav Jouza.
Držíte dietu, a přesto si chcete pochutnat? Lékaři ověřené recepty, vhodné pro nemocné, najdete na www.receptnazdravi.cz.
Důkazem toho, že příliš práce může i zabít, je případ smrtelného úrazu ve slévárně. Šetření inspektorů z inspekce práce ukázalo se, že poškozený odpracoval za osm měsíců 500 hodin přesčasů. Inspektorát práce tedy dospěla k závěru, že úraz byl způsoben hlavně únavou zaměstnance. Zákoník práce povoluje ročně jen 416 hodin přesčasů ročně. V té souvislosti se nabízí i další příklad: Jako pracovní úraz byl označen i infarkt úředníka, který s ohledem na množství práce musel pracovat přesčas a přitom dostal infarkt, kvůli kterému byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti. V obou případech šlo o pracovní úraz a zaměstnavatel má povinnost poškozené odštodnit.
Kdy je infarkt pracovní úraz?
Pokud zůstaneme u případu infarktu, ukážeme si, kdy pracovním úrazem je a kdy naopak ne. Pracovním úrazem je tehdy, pokud byly splněny tyto podmínky:
- náhlé vypětí sil, velká námaha a nezvyklé úsilí, kdy pracovní úkon přesahuje hranici obvyklé, každodenně vykonávané práce,
- obvykle těžká práce, konaná však za nepříznivých okolností (momentální nepříznivý zdravotní stav zaměstnance, špatné počasí, neobvyklá poloha při práci) nebo
- práce, na níž organismus zaměstnance není uzpůsoben nebo na kterou svými fyzickými schopnostmi nestačí.
Pracovním úrazem nebude, kdyby měl zaměstnanec infarkt například na pracovní schůzce v důsledku rozčilení, ale při plnění běžných pracovních úkolů – pak to není nadměrné zatěžování a zaměstnavatel je z obliga.
Soudy při případném jednání posuzují stejně námahu z tělesné práce i námahu z duševní práce.
Dejte si pauzičku
Syndrom karpálního tunelu, zhoršení zraku, bolesti zad… to je příklad nemocí, které vznikají při dlouhodobé práci s počítačem. Dalo by se jim předcházet i dodržováním povinných přestávek. Ty také definuje Zákoník práce. Při již zmíněné práci na počítači byste si měli každé dvě hodiny asi na 5 – 10 minut odpočinout, změnit činnost nebo se s někým vystřídat. Jde o to, abyste příliš nezatěžovali oči a pohybový aparát.
Víc o syndromu karpálního tunelu najdete zde.
Zákoník práce by si měl tedy přečíst každý – bez ohledu na to, jestli pracuje na bagru nebo v bance. Je dobré vědět, kdy máte nárok na náhradu škody na zdraví. „Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s porušením právních povinností. Jde například o nezajištění teploty na pracovišti, neposkytnutí ochranných nápojů nebo bezpečnostních přestávek apod. Náhrada škody může mít podobu např. náhrady za ztrátu výdělku v důsledku onemocnění, bolestné podobně,“ říká JUDr. Jouza.
Jestliže máte pocit, že jste v práci ohroženi na zdraví vinou zaměstnavatele, můžete se obrátit na inspektorát práce nebo orgány hygienické služby.
Máte pocit, že vás práce ohrožuje - dejte nám vědět prostřednictvím diskusi nebo prostřednictvím tohoto mailu.
autor: Renata Vyšínová , ordinace.cz
