Oheň (Naevus flammeus)

Nám se narodila holčička v červenci 2007. Nikdo to vrodině nemá a má to na pravé ručičce. Nejsmutnější bylo to, že jsme to vůbec nevěděli, neřekli nám to, já to zjistila až když jsem ji šla přebalovat a rozbalila jsem ji tam to bylo. Pak nám doktorka řekla, že to je naevus flammeus neboli oheň. Ta nám řekla, že to zůstane a ani se snám v porodnici nebavila. Hodně jsem byla smutná, manžel mě utěšoval. Pak jsme šli k dětské doktorce a ta nám řekla, že když to do jednoho roku nezmizí, že nás pošle na vypíchání asi myslí leaser. Teď jsme byli na 6měsíční kontrole a vůbec to nemizí a tak to povídala, že nás pošle do Pardubic, my jsme z Litomyšle. Tak uvidíme. Ale na žádný vyšetření nás vůbec neposlala. To slyším poprvé. Na co to je vyšetření? Nám pak jeden doktor co měl vporodnici službu řekl, že se to stane bez důvodů, že se nato ještě nepřišlo, že se to občas stane, že se stím dítě narodí. Tak nevím. Mě dávala moje mamka zavinu, to že jsem spadla v těhotenství na břicho v 28týdnu, a že jsem se lekla a tím to je, ale já si myslím, že to jsou jen babský povídačky. Tak nevím. Držím palečky aby vám to dobře dopadlo. A dejte vědět jak jste dopadli, stačí mi napsat na emeil: L.Pachlova@seznam.cz já moc sem nechodím, spíš jsem se dozvěděla o těhlech stránkách. Zdraví Lenka

1. února 2008 12:53:51

Zdenčo, naprosto s Vámi souhlasím. Já mám rozšířené cévy na polovině obličeje,ne úplně klasický oheń, který je vystouplý, ale barva je zcela stejná. Tedy sytě červená. Laser jsem začala řešit kolem osmnáctého roku,jezdila jsem na druhý konec republiky,s naivní představou bezbolestného ošetření a vidinou,že bych se snad mohla své "ozdoby" zbavit, ovlivněna reklamními materiály klinik estetické chirurgie...No, rychle jsem vystřízlivěla :-) Mírná bolestivost zákroku se dala vydržet, ale stálo mě to docela úsilí, ovšem "popáleniny" a stroupky, které se objevili po některých ošetřeních moc příjemné a estetické také nebyli. Ale i tak jsem jezdila na ošetření, pak už do bližší kliniky, snad asi pět let,za tu dobu došlo jen k mírnému zesvětlení na části kůže. Pak jsem se rozhodla, že už nehodlám toto podstupovat, že tohle jsem prostě já, a taková jsem, a jak říká Zdenča, lidé z mého okolí mi potvrdili, že ač mám zasaženou polovinu obličeje, vůbec to nevnímají. Sice jsem po čase zkusila ošetření ještě znovu, ale po jedné sezoně jsem toho nechala a další ošetření nemám v úmyslu. A vůbec mi to nevadí. Mě to přijde normální,nevnímám to, a neřekla bych, že bych zaznamenávala nějaké negativní reakce ve svém okolí. A pokud bych je zaznamenala, budu vědět, že od takového člověka dál. Trochu nechápu hysterii z ohně, který objeví maminky na ručičce nebo nožičce svého dítěte...no nevím, ale myslím že po 30ti letech s ohněm na obličeji si troufnu říct "ženský, nešilte" - nechci se tímto nikoho dotknout,to je můj soukromý názor. Samozřejmě pokud je oheň hodně plastický, a hrozí poranění, je to o něčem trochu jiném než jen o kosmetické vadě.Ale co bych maminkám z vlastní zkušenosti doporučila, jako velmi důležitou věc - klást na pozvednutí sebevědomí svých potomků. U nás doma bohužel toto moc nefungovalo,naopak, například babička tak trochu posilovala takový ten pocit,že jsem jiná než ostatní, takže mi trvalo trochu dýl,než jsem si sama všechno urovnala v hlavě a to sebevědomí našla, ale naštěstí jsem to dokázala :-) Jinak jedna maminka se zmínila že se bojí mít druhé dítě, aby nemělo ten samý problém, já mam mladší sestru, a ta žádný problém nemá. A neměl ani nikdo v rodině přede mnou.

7. března 2010 18:54:18

Dobrý den, upřímě řečeno, mám oheň na obličeji, již né moc silný-po těch 7 sezeních na laseru už je to lepší, ale pořád je viditelný bez líčení. Celý život jsem to poslouchala od všech. Rodiče byli naštvaní ne jen z toho, že jsem se jim vůbec podařila, ale že ještě navíc vypadám jak zfackovaná. Každý den na to hledím a závidím těm holkám, co byť jsou podstatně méně hezké než já, já bez make-upu se jim nikdy nevyrovnám. Chlapi to asi nevidí, nebo se líbím barvoslepím. Každopádně to co mi příroda upřela na vzhledu, mi dala v povaze. Jsem osobnost mnohem silnější než lidi kolem a tak si říkám, že přece na barvě nezáleží. Mám strach, že moje děti nebo vnucy by to mohli mít taky i když se říká, že to dědičné není. Někdy bych si chtěla promluvit s někým podobným, bohužel moc lidí s tímto "postižením" duše kolem sebe nemám. Každopádně nevzdávejte léčbu, pokud Vám ji lékař povolil. Moje babička říkala, že je to polibek od anděla, tak snad to někdy i já budu vidět jako ona.

28. ledna 2010 13:50:15

Odkud jste? KLidně bych o tom pohovořil. A musim na prosto souhlasit,to co nemám na vzhledu mám v srdci a v mozku,jsem silná osobnost a jak říkám dnes odfiltruju tim hovězí a drůbeží:) Mají o mě ženy zájem jen ty,které jsou tzv. v pohodě

10. února 2011 22:16:06

David:Souhlasim,u pojišťovny jsem byla s maminkou asi kolem 5let a odešli jsme s odpovědí:S tihle tim se dá žít..to se jim to mluvi :) Zdenča-uuplně podobný příběh..;).a pěkně napsaný Teď je mi 18,mam oheň po celym těle a neni to nic užasneho..už 3 rok jezdim do Ostravy na laser obličeje k Mudr.Wernerovi (nejskvělejší to člověk) a musim řict,že je to opravdu už velky pokrok.. Sice mě nebaví si už od dětství patlat na sebe make-upy,ale rozhodně už to nejsou takove vrstvy :)-viz www.libimseti.cz/Aneteshka..a jak řika ,, Zdenča,,-taky nemam problemy s kluky,natož že to mam na obličeji a těle.. Ale musim přiznat,že laserovaním a ustupu te čire barvy se mi zvedlo sebevědomí a teď už mam na spoustu věcí jiný nazor :)..proto chci říct-Nevzdavejte to!! Stojí to za tu námahu a bolest..:)

25. února 2010 16:40:54

Tedy Anetii, ze zvědavosti jsem koukla na fotky, a já nic nepoznám. U mě je to znát, i když se nalíčím. Tedy kamarádka tvrdí že skoro ne, ale já to vidím. Ale chtěla bych se zeptat, nejen tebe, ale i jiných takto "postižených" :-)) - jakou používáte kosmetiku?? Já normální komerční makeupy, neustále střídám, stále hledám silně krycí. Jaké máte zkušenosti vy, můžete mi doporučit nějakou vyzkoušenou značku? Nebo používáte nějaké speciální přípravky, třeba z lékárny?

7. března 2010 19:06:26