Bulimie

Myslím si, že je dobré stále připomínat tyto články o poruchách zažívání. Sama jsem tím trpěla a nebylo lehké s tím přestat. Vše je to zabudováno v hlavě a proto je nejlepší vyhledat pomoc, třeba i u kamarádky. Každý nepatrný náznak pomoci přispívá k uzdravení.

Myslim ze jsem se na techto strankach dovedel dost podstatnych veci, bohuzel mi ale chyby odpoved na nektere otazky jako napriklad.. jaka je pravdepodobnost navratu bulimie kdyz se z toho clovek jednou dostane? nebo jak muzu pomoci tomu aby se to neopakovalo? jak se mam vubec chovat k holce co timto vsim prosla? predem dekuji za jakoukoliv odpoved je to pro mne hodne dulezite.

Ahojky Peťo, sama jsem si tímto problémem prošla. Co ti můžu říct, je to, že návratnost nemoci je možná, záleží na ní samé. Když je toho na člověka moc (obv. ne pocit že je cl.tlustý, ale nervové vypětí), může se to zvrtnout k tomu, že se vše vrátí... a i když ti sama řekne, že ne...vím o co jde. Ale pomoct jí můžeš, tak jak mě pomohl přítel, buď jí "pevnou oporou" samozřejmě, že pořád, ale hlavně v době, kdy to bude potřebovat...

Ahoj Petre,kdyz se z toho clovek dostane,pak zalezi na nem.Muzes pomoci tak ,ze nebudes nutit partnerku jist.Jasne,ze jist musi,ale ne teba pozde v noci anebo v tu dobu,kdy jis Ty.Je potreba ji kontrolovat,ale nenapadne,jestli nechodi brzo po jidle na wc a kolik toho sni.Napadne by taky byly vahove vykyvy.Zmeny nalad ,spatna plet.Ja jsem s tim prestala pred sedmi lety a uz se k tomu nevratila.Jenze to si musi kazdy v hlave srovnat sam.Snad jsem Ti trochu poradila,preju at to zvladnete ahoj.

jenže já mám děti,a bojím se,že když to někomu povím,tak mě někam zavřou.

Myslite si, ze je mozne se s touto nemoci vyrovnat sve pomoci?

Ahoj, je mi 41 a trpěla jsem asi šest let bulimií.Už od roku 2001 jsem nezvracela, ale bylo to těžké.Dokázala jsem to sama,v mém okolí to nikdo netušil,ale musím říct, že k tak silnému odhodlání mne dohnaly až zdravotní problémy. Začala jsem mít problémy s dýcháním a chvilkové ataky vysokého tlaku,jinak jsem ho měla spíš nízký.Bývalo mi špatně a to zapůsobilo. Je to strašná nemoc, ale dá se porazit, musí ale bohužel člověk chtít sám a to je strašně těžké. Ke všemu to okolí většinou neví, není to poznat, zvracíte tak snadno, že si ani nerozmažete řasenku. Zvracela jsem někdy pětkrát i vícekrát za den. Praskla mi chrupavka u ucha. Je to za mnou, ale zdravotní problémy mám pořád. Takže jestli touto nemocí trpíte, jděte třeba i za lékařem pro pomoc, než bude pozdě, přijdete o zdraví a stejně nezhubnete. Nemluvím o psychice, strašně jsem se za to styděla. Je to nemoc a ta se musí léčit. Držím palce Markovo přítelkyni, musíš jí přesvědčit, že jde o život.

Dobrý den, mám bulimii, přiznávám, ale potřebovala bych pomoct, napsat si s někým, kdo si tím prošel, nezvládám to. Jestli mi někdo napíšete budu moc ráda. K Dr. nechci a mému okolí to nechci za žádnou cenu říct. Děkuji moc předem [email protected]

mam astma a taky bulimii a chci se zeptat jestli se mi muze astma shorsit pokud budu nadale zvracet???a taky se chci zeptat jestli bulimie nejak reaguje na hlasivky protoze se mi zda ze uz neumim moc zpivat. byla bych rda za odpoved.

Víte,...trpím tím od přes rok...nejdřív jsem zvracela jen tak jednou za týden, třeba, když jsem se večer přejedla nebo po nějaké návštěvě.Potom jsem si řekla, že si ještě přidám večeři, když je to tak dobrý a já to vyhodím....a pak už jsem zvracela třeba obden. A nejhorší bylo, když nikdo nebyl doma....nakonec jsem blila třeba pětkrát. A hrozně z toho bolí zuby. Poslední asi 3 měsíce se z toho snažím dostat, jenže ...vydržím to tak tři dny a pak mi rupne v hlavě, vidím jídlo a musím to sníst. všechno....a je to šílený, bejt skloněná nad tím hajzlem a brečet, bejt poslintaná a nenávidět se a stejně to musetz dělat.A pořád dokola...připadám si jak v začarovaným kole.je to fakt jak droga.Strašně chci přestat, ale neumím....Tisíckrát si řeknu Je to naposled a po tisící první to nedokážu....

Přeji pěknej den..Podle mě je to velmi zakeřná a nebezpečna nemoc už od svych 15let trpím anorexii měla jsem 58kg a chtěla jsem něco zhubnout zhubla jsem až skoro na 40kg,což už bylo važné měřím 172 a moje normalní váha by měla byt od 55kg přibližně do 63kg v te době si toho všimli rodiče že jsem nějaka vyhubla,tak mě pohrozili pokud nezačnu normalně,tak mě pošlou do nemocnice to jsem měla strach přibrala jsem,ale ten pocit hubenosti nepřetal kamaradka co trpěla bulimii byla na tom podobně jak ja ,tak jsem od ní obkoukala, co děla a začla jsem to taky a potopila jsem se do toho,až do ted a jemi už 19let a tahle nemoc mě utápí chci se dostat ztoho ven ,ale jsem tím tak posedla ,že to jde těžko mam období kdy jím mín a chodím cvičit a pomaha to,ale pak zas mě přepadne ten pocit se přejíst a dat to ven podle mě je to o psichice hodně je to spojovano se stresem apod...lepší je cítit se dobře a byt štastna než se trápit nějakou nemocí ..

Ahojky!!!Chtěla bych vám taky povyprávět svůj příběh...snad se mi trochu uleví... Takže,začalo to před 3roky.Musela jsem jít na operaci se štitnou žlázou.V té době sem vážila 75kg.Po operaci jsem 3roky poctivě cvičila až sem se dostala na váhu 54kg.No a pak sem začala slýchat jak mi to sluší,že sem hubená no a já si to vzala k srdci a začala se cpát no přímo se přejídat.Samozřejmě že váha šla na horu.Teď vážim 63kg no a sem bulimička.Furt zvracim,přejídám se,zvracim a zase se přejídám.Vždy si řeknu že s tim skončim ale druhý den se to opakuje znovu.Už fakt nevim co mam dělat.Je mi 14let ale rodičum to nechci říct.Nemohl by mi někdo prosim poradit?už fakt nemůžu...

je to děs tahle nemoc... Nejhorší je, že ve vás zůstává navždy jako závislost.Jjedině vůlí a motivací a realismem se může člověk dokázat vrátit do správných kolejí. Ale neznamená to, že navždy. V případě náhlé složité životní situace, která přetrvává déle, je pravděpodobné selhání. Hlavně po krátké době, třeba po 2 letech. Přesně to se mi taky stalo, fakt nevím, co s tím, teda vím, ale nevím na co čekám. Jsem s tím začla asi v 15ti a přestala jsem v 18, chtěla jsem dát život do pořádku a pomohl mi přítel, kterému jsem se svěřila. do 21 let jsem to zvládala. Stalo se mi za tu dobu jen asi 3krát, že jsme šla zvracet, ale pak přišla krize ve vztahu, trvá už rok a lítám v tom znova. Chvíli to zvládám a chvíli zas ne. Ale je to těžký, když vím, že tady ta bulímie pořád je, v mojí hlavě, i když budu zase žít jako zdravá holka, může se vrátit a to nechci. Je hrozný, jak se člověk ztrácí, a přichází i o motivaci a chut do normálních věcí. Studuju vejšku, Francouzštinu a Hudebku, je toho moc, skoro nezvládám, myslím, že mě snad vyrazej a to jen kvůli depresím z té zlé choroby. Ted začlo zkouškový, čas na učení i zvracení dfakt humáč. Určitým způsobem mi pomáhá brigáda i škola, ale jakmile přijdu domů a dojde k hádce, je vše hned v háji. Ale nezbývá než se znova nadechnout a vnímat ty lepší věci, než je žvanec a tělo. Pápá, drže se všichni co s tim bojujete.

,

sama s tím mám problém,ale už ho řeším.nepřejídám se.zatím to zvládám,a věřím si.kdy budu zdravá?

ahoj:)ja jsem s bulimii zacala koketovat nekdy asi ve 12cti zaclo to presne tim ze jsem se srovnavala s holkama ze tridy zacaly klasicky diety a pak jsem obcas vyzkousela zvracet a jasne ze to fungovalo ale myslim ze to nebylo v nijak velky mire kdyz jsem se dozvedela ze bulimie neni jen o zvraceni ale i o prejidani tak jsem zjistila ze ji asi trpim fakt od detstvi ja jsem takhle resila vzdycky problemy u nas doma to nebylo nikdy moc lehky ted je mi 25 a ja jsem totalne na dne tak 7 let v tom litam vic nez driv ale nejhorsi jsou ted posledni 4 mesice mam ted nejaky problemy a rozjelo se to u me jak jen mohlo jsem uz absolutne vycerpana vsechno si to dokazu logicky oduvodnit umim rict ze jsem nemocna hledam si uz i stranky ruznejch center nebo doktoru ale nemuzu se dokopat k tomu udelat ten zasadni krok a jit tam nekdy mam takovy stavy ze bych uz nejradsi se vsim skoncovala vim ze tu jsou lidi ktery me maj radi a co mi chtej pomoc ale dokud se neodhodlam ja tak je to malo platny a ja ted asi nemam odvahu je to pul hodina co jsem se zase vratila ze zachodu je mi hrozne brecim a moc bych vedle sebe chtela nekoho mit bojim se ze se z toho nedostanu ani lecbou bojim se ze se to vrati bojim se nekam chodit a byt "blazen" jsem rada ze vim ze v tom nejsem sama ze se tu tak navzajem podporujete je to uzasny drzim nam vsem palce

Ahoj asi se tu spíš vede téma o tom jak opřestat s bulimií, ale já mám spíš jinej dotaz, protože občas prostě mám potřebu se vyzvracet ale vůbec mi to nejde .Dám si sice prst do krku ale nikdy se nevyzvracím. Prosím pomocte. Děkujui Anet

A proč chceš ty kačeno zvracet ? To chceš být tam, co ty nešťastné holky, co s tím bojují ? To ti nestačí, že to tady a všude slyšíš ? Moje dcera to má 8 let a jsme z toho celá rodina včetně ní na nervy. Opravdu bys zasluhovala pár facek !!! Lora

Víš Anet, ono na tom není nic těžkýho. Jen si prosím, na tenhle debilní dotaz vzpomeň za pár měsíců, let až ti budou padat zuby, vlasy, odcházet ledviny a to nejhorší, budeš mít neskutečný deprese z toho jaká jsi troska. Good luck

me to take nejde, ozvi se na mail lenkatownleyzavinacseznam.cz

Tak jak to píšeš, je to tak...jsem v tom úplně po uši...asi tak 3 roky.. Jak to začalo? Zhubnout.. Tak to bylo jen večer. Pak přišla rána pod pás, nevěra, a já nepolkla ani vodu, sevřené hrdlo, ajak jsem teda aspoň něco snědla, letělo to, ale ne prstem, ale žaludek se sám otočil, jen co to dostal, nervy, v tu dobu to byly jen nervy, za měsíc 10kg dolů, vážila jsem 44kg.nějak jsem to ustála, ale vychyrtlá...zhroucená, sama, ubečená...před ním a ní jsem bylá krásná usměvavá, jak jen to šlo, až ruplo v bedně a byla hysterická, zlá, nenáviděla a milovala, děsné pocity..pomalu jsem si dávala něco sladkého, třeba tribit..nešel do Wc, přidávála víc sladkostí, trošku přibrala tak na 49, cítila jsem se skvěle, pěkně hubená, ale nevychrtlá, jenže nervy stejně pracovaly, a mozek, přemýšlení, je s ní, co dělají, pořád je viděla..lednička to řřešila,snědla vše co bylo pod rukou..žaludek malý zcvrklý nezvyklý na jídlo také množství a letělo to, přibírala na váze 53kg, přitom vše vyblila...teď? přjíst a vyblít.nesmím ani začít jíst, je jedno co cokoliv, jahody, ovoce, zeleninu...zkončí to u 3rohlíků se sýrem 3 vajec, 2 brambor do toho čokoláda, 1litr vody a WC...jsem hnusná, můžu si za to sama, chodí mě doma poslouchat za dveře, hlídají jestli hned po jídle nejdu na WC, jdu ven do křoví..Hádame se kvůli tomu, prý se mu hnusím, at jdu se lečit, že stejně patřím na psichinu...vážím 55 a jsem neštastná, potřebuji zhubnou, ale nejde to..utápím se v depresích..nevím jak dlouho to ještě vydržím...

prosím vás chtěla bych vědět jaký je rozdíl mezi bulimii a anorexii

anorexie nebo bulimie trpí stejnou nemocí tou hubeností

Obe nemoci se tykaji posedlosti po hubenosti, ale Anorexi= odmitani prijmu potravy, proste nejis, za den snis treba jen rohlik nebo jen jablko a BULIMIE= prejis se a jdes zvracet

Bulimie je opravdu "humus". Já ji mám už 7let a nemůžu se z toho dostat. Když jsem otěhotněla, skončila jsem s ní, chtěla jsem pro své dítě to nejlepší, ale když jsem přestala kojit, stala se mou noční můrou opět a stále s ní bojuji. Dvakrát denně mě trápí, což je pro mě úspěch (jen dvakrát). Nikdo v mém okolí o tom neví, a tak jsem zastáncem názoru, že anorektičky a bulimičky jsou perfektní lhářky :-(. Jak ráda bych se vyléčila, jen nevím, jak... Každému můžu jen popřát, ať je nikdy žádná z těchto nemocí nepostihne, není to lehké, jak se na první pohled zdá..

První krok jsi udělala.Přiznala jsi sama sobě,že není něco v pořádku.Teď by bylo dobré se někomu svěřit-nejlepší kamarádce,nebo se objednat u psychologa-a o tom taky nemusí nikdo vědět-a poradí ti co s tím.Sama to nezvládneš.To si myslím já.

Milá Jani, ráda bych vyhledala pomoc, ale abych byla co nejupřímnější, mám z toho strach, bojím se, že ani tak to nedokážu a bude to pro mě jen další přítěž. Nemám tak dobrou kamarádku, abych ji mohla svěřit vše, co mě trápí. Další věc je, strašně se za to stydím.. Mám 170cm a k tomu 49-50kg a vím, že nemám důvod k přejídání a následnému ...... a nebo hladovění.. Vím, že to nepotřebuji, ale nedokážu s tím přestat, je to jako droga, ale je tu jeden rozdíl.. Po droze máš chvilkový pocit blaha, tady to tak není.. Také se mi zdá, že je to každým dnem horší "častější" :-(

Ahojky, chtěla jsem se zeptat jestli při zvracení můžou prasknout žilky v hlavě? Občas totiž zvracím a cítím velký tlak v hlavě.. a taky jestli mám bolest zubů z toho?

Je možné, aby jeden z následků bulimie byla i částečná ztráta nebo zhoršení čichu? Protože když zvracíte, dráždí to i sliznici. Napadlo to mého kluka, když jsme se k tomuto tématu dostali. Hledala jsem nějaké info na netu, ale nic jsem nenašla.

Poradím vám jak s těmito problémy bojovat, jak je odstranit a zvládnout. Podmínkou je, že s tím chcete skutečně něco dělat a začít na sobě pozitivně pracovat. Napiště mi na email [email protected]

Takže čím bych začala,bude mi 20 let,bulímii trpím už nejmín 3 roky. Začlo to tak,že jsem se začla učit na řeznici a a v masokombinátu jsme mohli sníst vše na co jsme měli chut a zadarmo. No tak ma vaha šla víš a víš,až na 70 kg,a to mam 160 cm. zacla jsem hubnout,žila jsem denne na jednom jablku a nekdy jsem nesnedla vubec nic.behem 2 měsícu jsem zhubla 23 kg. pak jsem chtela zacit neco jist ale nešlo to udržet,začla jsem zvracet. a před rokem a půl mě chytlo břicho,přišla jsem o žlučník,ale mě to neponaučilo,ani ruzné terapie,nic, prostě se bojím,že jsem uplne v koncích a neni mi pomoci ale me to opravdu nejde,chytne me panecka hruza že přiberu,chci otehotnet,ale nejde mi to,a bojim se že už ani nepujde,jedině takhle si myslím,že se vyléčím,že nebudu myslet jen sama na sebe ale i na to druhe ale zas mam obavy že bude postížené...co mám dělat já sama na sebe nestačím a nikdo jiny ani rodina,nikdo,muj přítel o tom nema ani ponetí,kdyby měl,tak asi...semnou už není:(proč,já chci byt už ok....ale at se snažím jak snažím nejde mi to:(to jsem opravdu ztracený případ???,

Ahoj Kataríno, ztracený případ nejsi, ale nejsem si jistá, jestli si s tím pomůžeš sama. Budu upřímná, lítáš v tom až po uši a potřebuješ nejspíš odbornou pomoc. Zasílám Ti link, kde jsou různé kontakty, kde by Ti měli pomoct. U každého kontaktu najdeš, zda to pojišťovna hradí či nikoliv. Můžeš si tam i anonymně zavolat a zeptat se víc: http://www.idealni.cz/kontakt_list.asp Pokud bys zatím neměla odvahu si nechat pomoct od těchto center, tak můžeš ještě zkusit si přečíst pár knížek, které si můžeš půjčit v knihovně. Některé knížky jsou velmi dobré a specializují se právě na bulemii nebo anorexii popř. obojí dohromady. Pokud by sis s pomocí knížek chtěla pomoct sama, vyžaduje to obrovskou disciplínu a musíš být na sebe velmi trvdá. Pokud bys zjistila, že nejsi schopná dodržet disciplínu a pokyny v knížkách, obrať se raději na odborníka. Měj na paměti, žít stojí za to. Protože tady píšeš, tak je vidět, že s tím chceš něco udělat a to je první krok, který jsi udělala. Buď na sebe hrdá. Už jenom to, že jsi si přiznala, že jseš bulemička. To svědčí už o tom, že nejsi ztracený případ. Existuje mnoho žen, které trpí bulemií nebo anorexií třeba i 9 let a nikdy by nepřiznaly, že jsou bulemičky a vůbec nevyhledávají pomoc. Držím palce. Gábina

nemohu zvracet po fundoplikaci žaludku, v minulosti no problem, jsem z toho zoufala, stale mi je spatne ale zvracet to nejde, co mam delat

Dobrý den. Obracím se na Vás s velkou prosbou. Bydlím už druhým rokem na internátě a mám podezření, že moje kamarádka je začínající bulimička. Během měsíce nehorázně zhubla a když je na WC jsou slyšet zvuky. Zvuky, které vydává, když zvrací. Mám se jí to pokusit rozmluvit nebo mám upozornit někoho z učitelů? Nejsem si jistá, jestli se "ještě strká prsty do krku" nebo už vrací samovolně... Prosím obraťte se na e-mail : [email protected] Mockrát děkuji

ahoj trpim bulimii uz b6 let je mispatne kdys mam hlad i kdys se najim vse me boli celui telo toci se mi hlavapomozte na [email protected] dekuji za jakou koliv odpoved

Čau, bulimií trpím už 1,5 je to svinstvo to je pravda, ale když už s tím nedokážete přestat tak se alespoň neničte a několikrát denně se najeste. Já jsem šel o 14kg dolů teď mám 68kg a 178cm jsem zdravý a nic mi nechybí.

Ahoj, měla jsem bulimii kombinovanou s anorexií před deseti lety. Trpěla jsem jí asi 6 let. Dnes je mi 38 a snad už jsem z toho venku (doufám). Manžel si toho vůbec nevšiml. Tajila jsem to jak jsem mohla. Moc jsem také chtěla dítě, ale nemohla jsem otěhotnět. První člověk, který si všiml, že se mnou není něco v pořádku, byla moje mamka. Nevím, zda to bylo tím, že mě neviděla denně. Jednou jsem za ní jako vždy přijela na návštěvu. Zhrozila se mých tmavých kruhů pod očima. Vymýšlela jsem si, že je to tím, že jsem nešťastná, že nemohu otěhotnět. Mamka mi dala oběd a zákusek. Vše jsem zhltla a okamžitě běžela na WC. Tím, že mamka svým 6 smyslem něco vytušila, šla tiše za mnou. Nejspíš slyšela jak zvracím. Když jsem se z WC vrátila, tak se mě ptala, jestli mi je špatně nebo jestli nejsem těhotná, prý slyšela jak zvracím. V tu chvíli jsem už nevydržela, propukla v pláč a vše jí řekla. Potřebovala jsem naléhavě, aby mi někdo pomohl. Nemocnici a jakoukoliv cizí pomoc, jsem okamžitě zavrhla. Mamka mi přislíbila pomoc. Začala pátrat, číst o této nemoci co se dalo. Pak mamka musela jet na služební cestu do německa a od tamtud přivezla zázrak, který mi nejspíš zachránil život. Ten zázrak byla čistá Aloa Vera. Pila jsem jí 2x denně. Vyčistila mi poleptaný jícen žaludečními šťávami a pomohla mi při mém dechovém problému, který mi taky způsobila bulemie. Hlavně mi uklidnila můj žaludek, který mě stále bolel a zlepšila se mi stolice (trpěla jsem bolestivými zácpami – když jsem si nevzala projímadlo). Víc času jsem trávila u mojí maminky, připravovala mi bílé jogurty s ovesnými vločkami a nemastné vývary. Ta Aloa mi poměrně rychle zklidnila můj žaludek natolik, že už jsem vůbec neměla nutkání zvracet a tím, že to byl čistý přírodní produkt, tak jsem do sebe tenkrát dostala spoustu vitaminů a minerálů, který jsem zvracením a průjmama ze svého těla likvidovala. Dostala jsem tím jakoby novou sílu a znovu chuť do života. Předtím, jsem pořád jenom spala nebo se ploužila životem. Za tři měsíce jsem se už cítila úplně bezvadně a cítím se do dnes. Úplně největší dar, který mě potkal potom po dvou letech byl, že jsem otěhotněla :) a pak porodila krásného chlapečka. Aloe piju do dneška. Na štěstí už jí od této firmy prodávají i zde v Čechách a nemusí mi pro jí jezdit máma do německa. Pevně věřím, že se ke mě nikdy tato nemoc nevrátí.

Dobry den, mohla byste mi sdelit, od jake firmy tu aloe vera kupujete? Moje 20ti leta dcera trpi bulemii a anorexii jiz nekolik let. Ja o tom vim rok. Take se ji snazim uz hodne dlouho pomoct. Pokud neco sni, neudrzi to v zaludku a jde to okamzite vyzvracet. Driv si zvraceni vyvolavala sama ted uz zvraci samovolne. To co jste psala me velmi zaujalo. Treba by ji to take pomohlo. Ja uz jsem uplne zoufala a neumim ji pomoct. Dekuji mnohokrat Kveta

Dobrý den, paní Květo, nechci tady dělat nějakou reklamu pro konkrétní firmu. Firem, které nabízejí kvalitní Aloe Vera je určitě hodně. Kdyžtak mi napište na e-mail: [email protected] a já Vám kontakt zašlu přímo. Děkuji za pochopení. Máša

Žádné Aloe vera bulimii nevyléčí!! To není pravda. Bulimie není nemoc žaludku. Žaludek je v pořádku.Ten není třeba léčit. Bulimie je strachem z tloušťky. Je to onemocnění psychické. Tady by spíše pomohla hypnoza. Je třeba změnit způsob myšlení a nazírání na sebe sama. Najít krásu v sobě a mít se ráda a vážit si sebe sama.

přesně takovýhle porblém mám také......od puberty mám problémy s váhou, doma místo toho aby vařili zdravě, nebo dietněji, od útléko věku mi nadávají že jsem váleček, sumo a tak podobně...i když mězi vrstevníky jsme nikdy takové problémy neměla..a moje nadváha není a nebyla zase tak extrémní, po marných snahách zhubnout jsem postupně porpadla bulimii....Zhubla jsem takhle hodně, po tom co jsem se dostala na ideální váhu jsme začala opět normálně jíst....a takto pořád dokola...Už nechci takhle žív...jsme z toho velmi nešťastná....při mých 176cm vážím nyní nejvíc co jsme kdy vážila a to kolem 84kg......Snažím se nyní dodržovat zdravou životospávu, přestala jsem před více než rokem také kouřit, omezuji alkohol, ale nedokážu takhle zhubnou (je mi 23 let a rovněž dost sportuji). Takže to poslední dobou po marné snaze zhubnout normálně, opět směřuje k bulimii....Když jsme ve stresu a učím se doma na zkoušky, neovládnu se a jím sladké atd...nebo mi to nedá a dám si společně s rodinou kalorické jídlo...a opět bojuji s tím jít vše vyzvracet......Už nevím co mám dělat, kde hledat pomoc, rodině jsem se před cca rokem snažila o svých problémech říct, ale nebrali mě vážně...moje matka mi dokonce říkala že by byla ráda abych měla anorexii a byla štíhlá....takže tudy cesta nevede.......finanční zdroje na placení drahých konzultantů jako student bohužel nemám.... Prosím poraďte někdo, děkuji [email protected]

Ahoj,chtěl bych poprosit o radu mám přítelkyni která trpí bulimii nebo vlastně netrpí vůbec jí to nevadí že to dělá sice si prošla nějakýma problémama kvuli své matce ale ted když si všichni myslí že s tím přestala tak v tom vesele pokračuje dál,nevím jestli mám na to nějak reagovat vím že to není pro organismus dobrý ale řekla mi že stím jen tak nepřestane že nechce,občas se snaží ale nikdy to nevdrží např její bývalí přítel jí od toho chtěl pomoc a dost jí nutil vedlo to akorát k tomu že mu lhala a nakonec se i rozešli a tohle já zažít nechci takže nevím co dál (kdyby třeba existovala nějaká terapie o který by nevěděla že je na ní praktikována,aby si myslela že stím chce přestat sama a přitom k tomu dám podnět já) předem děkuji za jakoukoliv radu na mail Michal [email protected]

Příspěvek byl odstraněn administrátorem diskuse z důvodu porušení Pravidel diskuse Ordinace.cz.

potřebuju rychle zhubnout jak na to?prosim poradte

Dobrý den, chtěla bych se zeptat. Kamarád poslední dobou zvrací po každém jídle, když cítí jídlo, tak je mu na zvracení, nemá chuť k jídlu. Poslední dobou hodně zhubl, může to být stres, smutek nebo nějaký blok v hlavě?😏 Celkem dost se o něj bojím, jelikož je ve výchovném ústavu, tak ho nechtějí vzít k lékaři aby zjistil proč zvrací. Bojím se že má začáteční bulimií. Děkuji předem za odpověď

K panu doktorovi jsem šla s velkou naději, avšak následovalo velké zklamání.. Věřím, že jako terapeut - teoretik ví o čem mluví, jen bohužel po terapeutické - lidské strance to bylo mé nejhorší sezení u psychologa. Bohužel..