Ahojky, je mi 18 let a od září jsem začala trpět celkem velkými úzkostnými stavy - nejdříve že nezvládnu maturitu, že si nezvládnu podat přihlášku atd... Byla jsem vždycky spíše introvertní typ, moc jsem do společnosti nechodila. Postupně pro mne začíná být všechno velký problém, každá byť sebemenší každodenní činnost je pro mne nezvládnutelná, do školy chodím velmi nepravidelně, poslední dva měsíce spím jenom pár hodin denně...Situace se zhoršila po jedné školní exkurzi před dvěma týdny, která trval tři dny, moc si z toho nepamatuju, mám pocit že jsem exkurzi prožila jako v nějakém zlém snu.. Od té doby je pro mne život jako zlý sen...Přidavájí se k tomu problémy ve škole, nedokážu se pořádně soustředit a mám pocit, že si nic nepamatuji... Všichni okolo mne mají ze mne letos srandu, nikdo to nechápe...Byla jsem vždycky pečlivá, ale letos před maturitou se stal ze mne úplný lajdák :( Načetla jsem si k tomuto tématu hodně článků z interneru a dostala jsem strach, že trpím hebefrenní schizofrenií... Oba moji rodiče nevědí, co se mnou mají dělat, na můj vlastní popud mne objednali k psychiatričce, sama telefonáty špatně zvládám. Psychyatrička je skvělá paní, moji teorii o schizofrenii mi vyvrátila, ale přesto ve mne pořád hlodá červ pochybností...den ode dne mám pocit, že moje myšlenky se rozvrací... Už jsem se smířila s tím, že nebudu žít normální život, celé dny jenom přežívám, už nevěřím, že to bude lepší...Moji rodiče říkají že ano, i přátelé a přítel, že je to jenom dočasné, ale já tomu pořád nechci věřit... Nechce se mi žít... Mám pocit, že mne nic netěší... Včera mne ještě vzpružila trochu hra na housle v rámci kapely, ale je to opravdu chvilkové....jako by se mi úplně vytratila radost ze života a schopnost empatie... Bude to někdy lepší??? Mám pocit, že už mám jen na to ,abych svůj život dožila v nějaké léčebně, tak moc jsem neschopná.... :(
Přidat nový komentář