Hodinové čekání na vyšetření u lékaře české pacienty nerozhodí

To si děláte blázny? Komu by nevadilo, že čumákuje u doktora hodiny, že si na jednu kontrolu musí vyčlenit půl dne minimálně! Dopředu se chodí podle kafíček, bomboniérek a známostí a ostatní trčí v čekárně, dokud se pan doktor nevykecá. To tedy nevím, kdo napsal, že mu to nevadí.

Milý Karle,s kým myslíš,že se ten doktor vykecává.Právě s někým takovým jako ty.V tomto ohledu nahraje žádné kafíčko roli.Nejvíc požadavků na čas lékaře mají ti,kteří ani nepoděkují,mnohdy ani nepozdraví.

Při DOBRÉ vůli by se dalo objednávat pacienty ohleduplněji, a ne prostě třeba 8 pacientů na přesně stejný čas!!!

No nevim, ale posuzovat ze vzorku 120 lidí české pacienty může leda tak člověk dosti naivní a statistikou nepolíbený. :-)

Včera jsem byla objednaná sestřičkou na 7 hod. k lékaři. Mělo jít jen o vyhotovení testů při odběru krve při dvouleté prohlídce. Přišla jsem již ráno o půl sedmé, byla jsem v čekárně dost dlouho sama. Poté přicházeli další pacienti a bylo jich víc jak 20. Sestřička otevřela dveře a začala brát pacienty, kteří přišly po mě. Byla jsem trpělívá a čekala. Až až volala asi 15tého pacienta, tak jsem se zvedla a řekla ji, že se mě dělá špatné. Z přístupu ke mě, byla jsem vystresovaná, cítila jsem se jako přehlížená nula. Podotýkám, že sestřička i s doktorem jsou velmi hodní, ale tuto situaci sestřička překombinovala. Tak 2 urgentní pacienti tam byli a to je nutné je vzít co nejdříve, ale ti ostatní byli známí a tak jim dala přednost. Čekala jsem na to moje slíbené "první" místo u lékaře 2 hodiny. A když otevřela dveře a opět zvala pacienta, který byl asi víc jak hodinu za mnou, zvedla jsem se a sestře řekla, že mě je již špatně. A bylo moc, vědí, že po dvojnásobném zavraždění vnučky a dcery a následně dalších úmrtích, kteří se nevyrovnali ze ztrátou, jsem psychicky na tom zle a stále beru prášky.. Omluvila se mě a přeobjednala na druhý den. Domů jsem přišla a začaly se projevovat problémy, které při stresu nastanou. Teď je ráno, já jsem nespala a nevím, co mám říct sestře. Jsem nějak psychicky sražená a léky jsem si musela vzít, aby stresový záchvat ustoupil. Vždy mě vyletí tlak, včera jsem měla 182/106. Tensiomin až napodruhé ho snížil a léky na psychiku také pomohly. Ale otázka je: Jak se mám chovat k sestřičce a doktorovi( který o tom neví a žalovat nechci ? Jinak jsou moc hodní, doktor je ten nejlepší, kterýho jsem kdy poznala? Co jim mám říct? Mě to chování ponížilo....děkuji Dana Švancerová