Krev, krevní plazma, kostní dřeň, vajíčka, spermie, vlasy... Pro zdravého člověka je toto vše samozřejmou součástí jeho organismu. Existují však lidé, pro které se jedná o nevyčíslitelnou cennost, která jim dokáže zachránit život, zlepšit jeho kvalitu anebo přinese šanci na založení rodiny. A možná i vy jim můžete pomoci...
ODPOVĚĎ:
Doby povinného uchování zdravotnické dokumentace, zásady pro její uchování či postup při jejím vyřazování a zničení po uplynutí dané doby jsou stanoveny vyhláškou č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci. Při vyřazování zdravotnické dokumentace se posuzuje, zda je nadále potřebná pro poskytování zdravotních služeb danému pacientovi. Nepotřebná se po uplynutí doby uchování navrhne ke zničení, v ostatních případech se má posoudit, jaká část dokumentace bude navržena k vyřazení a u které části bude doba uchování prodloužena.
Čtěte také: Co dělat při ztrátě průkazu pojištěnce?
U ambulantní péče (kromě péče registrujících poskytovatelů – viz dále) se dokumentace musí uchovávat 5 let po posledním poskytnutí zdravotních služeb pacientovi. Informace o průběhu a výsledku vyšetření zobrazovací metodou (rentgen apod.) se mohou skartovat po 5 letech po předání informace poskytovateli, který toto vyšetření vyžádal, výsledky laboratorních a dalších pomocných vyšetření po 5 letech od provedení vyšetření (pokud nejsou potřebná pro další poskytování zdravotních služeb). Jestliže jste tedy přišla na ortopedickou ambulanci po době delší než pět let, skutečně už mohou mít vaši dokumentaci zcela oprávněně vyřazenou a zlikvidovanou.
Registrující praktický lékař je oprávněn dokumentaci svého pacienta skartovat 10 let od změny registrujícího poskytovatele (tedy od doby, kdy pacient přejde jinam) nebo 10 let od úmrtí pacienta – podle toho, co nastane dřív. U praktických lékařů pro děti a dorost je ještě třetí možné kritérium, a to 10 let od dosažení 19 let věku pacienta. U registrujícího gynekologa a zubního lékaře musí být dokumentace uchována 5 let po posledním poskytnutí zdravotních služeb pacientovi.
Čtěte také: Kdy máme nárok na dopravu k lékaři sanitkou?
Tam, kde je lhůta počítána od úmrtí, se samozřejmě může stát, že poskytovatel příslušné datum nezná. Proto vyhláška zároveň stanoví, že v takovém případě za den úmrtí pacienta se považuje den, ve kterém dosáhl 100 let věku, nebo je třeba vyčkat 5 let od posledního záznamu ve zdravotnické dokumentaci – podle toho, co nastane později.
V rámci lůžkové péče je možno dokumentaci skartovat 40 let od ukončení poslední hospitalizace pacienta nebo 10 let od jeho úmrtí, v případě následné a dlouhodobé lůžkové péče 20 let od ukončení poslední hospitalizace nebo 10 let od úmrtí. U jednodenní péče se musí dokumentace uchovávat 10 let (dříve 15) od posledního poskytnutí jednodenní péče nebo 10 let od úmrtí pacienta, u lázeňské léčebně rehabilitační péče 5 let (dříve 10) od jejího ukončení.
Čtěte také: Dlouhodobé ošetřovné - komu je určeno a kdo novou dávku může čerpat
Nově je do vyhlášky s účinností od 24. 7. 2018 doplněno ustanovení o době uchovávání zdravotnické dokumentace převzaté krajským úřadem (např. při zániku daného poskytovatele zdravotních služeb) – skartuje se 10 let od jejího převzetí v případě všeobecných praktických lékařů nebo praktických lékařů pro děti a dorost a 5 let od převzetí v ostatních případech.
Bez časového omezení se musí uchovávat písemný záznam, který obsahuje soupis zničené zdravotnické dokumentace s identifikačními údaji pacienta, společně s informací o tom, kdy, jak a kým byla zdravotnická dokumentace zničena.
Zdroj: www.vzp.cz
