Refrakční vady

Jaké existují dioptrické vady a jaká je jejich příčina?

Oko je optický systém jako například fotoaparát. Skládá se ze složitého systému dioptrických čoček, optických prostředí a vzdáleností, které mají jeden důležitý úkol: soustředit paprsky, které do oka vstupují tak, aby zaostřený obrázek okolního světa dopadal přesně na sítnici, světločivnou vrstvu v zadním pólu oka. Ze sítnice jsou pak předány zrakové informace zrakovým nervem do mozku.

Pokud tento optický systém není přesný, obrázek nedopadá na sítnici, ale před ni nebo za ni nebo je jinak nepřesný. A to je podstatou dioptrických (refrakčních) vad.

Krátkozrakost (myopie) je nejčastější oční dioptrickou vadou. Postihuje asi 30 procent obyvatelstva. Ostrý obrázek okolí dopadá před sítnici. Na sítnici se paprsky již opět rozbíhají, a proto je obraz na sítnici rozostřený. Příčinou je příliš dlouhé oko nebo příliš silná lomivost optického systému oka, která zalomí paprsky více než je třeba a ty se soustředí v místě před sítnicí. Krátkozrakost se obvykle napravuje rozptylným (minusovým) brýlovým sklem nebo kontaktní čočkou, které upravují průběh paprsků tak, aby se znovu setkaly na sítnici.

Krátkozrakost je lehká do -3 dioptrií, střední do -7 dioptrií a vysoká nad -7 dioptrií. U lidí s vysokou krátkozrakostí někdy dochází ke ztenčování sítnice a je u nich vyšší riziko vzniku trhlin v sítnici a riziko vzniku odchlípení sítnice. Odchlípení sítnice bude popsáno v samostatném článku. Tato rizikovější krátkozrakost se označuje jako degenerativní krátkozrakost.

Dalekozrakost (hypermetropie) postihuje přibližně 10 procent obyvatel. U dalekozrakosti ostrý obrázek okolí dopadá za sítnici, kdežto při dopadu na sítnici paprsky ještě nejsou dostatečně soustředěné a obrázek je rozmazaný. Příčinou dalekozrakosti je příliš krátké oko nebo lomivost optického systému oka je nedostatečná a paprsky zalomí až za sítnicí. Tato vada se obvykle napravuje spojným (plusovým) brýlovým sklem nebo kontaktní čočkou, které upravují průběh paprsků tak, aby se znovu setkaly na sítnici.

Astigmatismus je neschopnost vidět ostře na jakoukoliv vzdálenost pro nepravidelný tvar oční rohovky (povrchní průhledná vrstva oka). Rohovka nemá u astigmatismu pravidelný polokulovitý tvar, jak je to obvyklé u zdravých očí, ale je v některých osách zploštělá nebo naopak více zakřivená. Část paprsků se proto sbíhá mimo sítnici a obraz na sítnici je v některých osách rozostřený. (Například pacient vidí stromy tak, že vertikální kmen vidí ostřeji, ale horizontální větve stromu vidí rozostřeně. Pacient s jiným astigmatismem to vidí naopak - kmen rozostřeně, větve ostřeji).

Téměř nikdo nemá absolutně pravidelný tvar oční rohovky. Malé odchylky od pravidelného tvaru zásadním způsobem vidění neovlivňují. Na druhé straně větší nepravidelnost významně snižuje kvalitu zrakové ostrosti. Astigmatismus se může vyskytovat samostatně nebo současně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Astigmatismus se napravuje cylindrickými brýlovými skly. Cylindrické sklo lomí paprsky jen v jedné rovině. Kontaktní čočky se ke korekci astigmatismu používají zřídka. Skla k nápravě kombinované vady se označují jako torická.

Proměnlivé vidění během dne (to znamená, že ráno byste potřebovali jiné dioptrie než večer a jiné zase následující den) může být prvním příznakem cukrovky, neboť proměnlivá hladina cukru v oku mění dioptrické vlastnosti oka. Tato porucha vidění může být prvním příznakem cukrovky.

Ke změnám dioptrické vady může dojít také po úraze, po operaci oka, při vzniku šedého zákalu.

Vetchozrakost (presbyopie) je universální s věkem spojená dioptrická vada, která postihuje všechny lidi starší 45-ti let. Projevuje se obtížemi při čtení na blízkou vzdálenost. „Ruce jsou příliš krátké“, to je lidové vyjádření presbyopie. Knížku si musíte posunout dále od očí, abyste text viděli ostře a později byste ji potřebovali dát dál, než dostačuje délka rukou. A to už je opravdu nejvyšší čas na předpis brýlí na čtení.