Jednou z komplikací cukrovky jej postižení sítnice. Právě diabetická retinopatie je jednou z hlavních příčin oslepnutí ve vyspělých zemních světa.
Inzulinová pumpa je elektronický přístroj pro aplikaci inzulinu určený převážně pro léčbu diabetu mellitu typu I. Velikost se podobá mobilnímu telefonu a jeho průměrná hmotnost je 100 g.
Tento přístroj funguje podobně jako slinivka břišní, aplikuje inzulin do těla nemocného podle aktuální potřeby. Inzulinová pumpa má paměť, která zaznamenává dávky aplikované diabetikovi do těla. Lze ji připnout na opasek kalhot a skrýt pod oblečení. Pumpu může nemocný odpojit, ale na dobu delší než dvě hodiny. Pumpa monitoruje a zastavuje hladinu cholesterolu v průběhu celého dne a upravuje dávky inzulinu podle životního stylu nemocného, což ulehčuje léčbu. Zároveň také může alarmem nemocného upozornit na kolísání glykemie mimo mez, stejně tak je nastaven alarm v případě, že diabetik zapomene na jídlo či svačinu. Velkou výhodou využití inzulinové pumpy je skutečnost, že diabetik se nemusí používat opakovaně inzulinovou stříkačkou pod kůži.
Základem pumpy je displej s tlačítky, pomocí kterých si pacient volí jednotlivé její funkce. Dále obsahuje zásobník, kam se vkládá inzulin. Na zásobník je napojena tenká hadička (tzv. infuzní set), která je na konci druhém zakončení kanylou s jehlou. Kanyla infuzního setu je aplikována podkožně nejčastěji do podkoží břicha. Méně často do stehna nebo paže. Samotný přístroj se pak vkládá do ochranného pouzdra a pacienti ji nosí u sebe připevněnou na opasku nebo v kapse od košile či kalhot.
Jak inzulínová pumpa funguje?
U zdravého jedince se inzulin uvolňuje ze slinivky břišní v malých množstvích během celého dne. Je vyplaveno asi 20 – 40 jednotek za den. Z tohoto množství je zhruba polovina uvolňována trvale, nezávisle na příjmu potravy. Tento proces je označován jako bazální sekrece. Bazální sekrece inzulinu blokuje nadměrnou produkci jater z jater, a brání tak rozvoji hyperglykémie. Druhá polovina denní sekrece inzulinu je vyplavována při příjmu potravy a slouží k regulaci tzv. postprandiální glykémie (tj. zvýšená hladina glykémie 1 – 2 hodin po jídle).
Na stejném principu funguje i inzulinová pumpa, která v určitých intervalech vydává do podkoží mikrodávky inzulinu, podle toho, jak si uživatel nastaví tzv. bazální dávka inzulinu v množství jednotek za hodinu. Bazální dávka se obvykle rozděluje na menší dílčí dávky (3 – 5 dávek za den) tak, aby byla zohledněna aktivita pacienta, tj. například noční dávka, při sportu, pobytu v zaměstnání aj. Bazální dávka se nastavuje v řádu desetin jednotek inzulinu, což je výhoda oproti inzulinu v peru nebo stříkačce, kdy se inzulin dávkuje po celých jednotkách. Mezi další zvýšení vzulinové pumpy patří možnost přesně přizpůsobení bazální dávky. Díky tomu lze předcházet rannímu vzestupu glykémie, který je způsoben vyplavováním hormonů, které působí proti inzulinu. V současné době dokáží pumpy nastavit také tzv. profil A a B,
Inzulinovou pumpou je možné i dobře ovlivnit vzestup glykémie po jídle, a to aplikací tzv. bolusových dávek inzulinu. Bolus je dávka, kterou si pacient zadá za účelem pokrytí glykemického vzestupu po jídle. Tato dávka se zadává těsně před jídlem. U novějších typů pump je možné aplikovat rozložený bolus (např. do delšího časového úseku, umožňujícího snížit glykémii až po dobu 4 hodin po jídle). V kombinaci s bazálním dávkováním inzulinu je tato funkce výhodná především v tom, že pacient nemusí dodržovat striktně intervaly jídla. Podobně může být pumpa výhodná při sportovní aktivitě či případně nemoci.
Pro koho je inzulínová pumpa vhodná?
Nejčastějším důvodem k léčbě diabetu inzulinovou pumpou jsou časté, obtížně rozpoznatelné nízké hladiny krevního cukru (tzv. hypoglykémie), u žen v těhotenství au pacientů s výrazným vzestupem glykémie v ranních hodinách.
Předpokladem schválení léčby inzulinovou pumpou je dobrá spolupráce pacienta s lékařem. Protože pumpu ovládá sám nemocný, musí být schopen řešit i komplikace, které mohou během léčby nastat.
Pro koho není léčba inzulínovou pumpou vhodná?
Léčba inzulinovou pumpou se naopak nehodí u špatně spolupracujících a neprovádějí dostatečnou samostatnou kontrolu, u pacientů těžce psychicky nemocných, drogově závislých, u pacientů, kteří mají špatné hygienické návyky au, kteří mají závažné poruchy jemné motoriky omezujícími ovládání pumpy, pokud není zajištěna pomoc další osoby.
Výhody a nevýhody inzulínové pumpy
Výhody
1. Přesnější napodobení fyziologické (tělu vlastní) bazální produkce inzulinu.
2. Možnost nastavení speciálních bazálních režimů - např. pro dny s pravidelnými tréninky, všední dny/víkendy…
3. Možnost větší - volnosti denního režimu - dle aktivity, činnosti v práci, míra stresu lze kdykoli upravit dávkování bazálního inzulinu.
4. Možnost využití dočasných bazálů při zvláštních situacích - např. nárůst glukózy a tím i potřeby inzulinu při nemoci, snížení dávek inzulinu při aktivitě …
5. Omezení počtu vpichů.
6. Možnost propojení některých pump se CGM (Kontinuální monitorace glukózy) - část pump umožňuje přímé propojení se CGM. U nich lze poté nastavit alarmy, které pacienta upozorní na prudký pokles nebo vzestup glykémie, případně dosažení hraničních hodnot.
Nevýhody
1. Nutnost nošení pumpy nejvíce 24h/denně - může být spojeno s nepohodlím, problémy s oblékáním. Někdo nosí špatně psychické vnímání. Riziko stržení při denních činnostech.
2. Potřeba větší technické zručnosti uživatele oproti užívání inzulinových per.
3. Možnost kožních zánětů v místě kanyly.
4. Lokální alergická reakce na kanylu nebo materiál náplasti.
5. Koupání - ne všechny pumpy jsou vodotěsné.
6. Při sportu (hlavně kontaktním) může dojít k vytržení setu, odpojení nebo poškození pumpy, je proto nutné dávat pozor.
7. Riziko ketoacidózy - pokud dojde k přerušení dodávky bazálního inzulinu, např. při odpojení kanyly, zapomenutí zpětného rychlého zapnutí inzulinové pumpy, ucpání setu, nastává riziko vzestupu glykémie s případným rozvojem ketoacidózy.
8. Cena - inzulinová pumpa, sada a další vybavení jsou poměrně finančně náročné, jejich předpis je proto vázán na specializovaná diabetologická centra.
Nejnovější inzulínová pumpa už dnes umí „žehlit“ nepřesnosti
V roce 2020 byla uvedena na trh nová pumpa, která je mnohem „chytřejší“ než její předchůdkyně. Jedná se o přístroj, který funguje na automatické bázi. Jde o unikátní hybridní systém s uzavřenou smyčkou, který dokáže fungovat na bázi umělé slinivky. Je ideální především pro pacienty, kteří mají problém se špatnou kompenzací a nepravidelným dávkováním inzulinu. Navíc pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi.
Jedinečnost inzulinové pumpy spočívá ve schopnosti předvídat inzulinovou potřebu a automatické korekci vysoké nebo naopak nízké hladiny glukózy. Samostatné úpravy ve výdeji inzulinu na základě potřeb pacienta provádí nepřetržitě až 288krát denně, tedy zhruba každých pět minut. Moderní systém je vhodný pro dospělé i dětské diabetiky. Nemusejí se již obávat o svůj zdravotní stav a hlídat hladinu inzulinu v krvi. Pacienti s diabetem 1. typu před každým jídlem museli složitě odhadovat jaké množství sacharidů pokrm má a kolik inzulínu musí svému tělu poskytnout. Velký problém to představovalo hlavně pro dětské diabetiky, kteří byli odkázaní na pomoc rodičů nebo jiných dospělých osob. I pro ně nová inzulínová pumpa představuje převratné řešení. Přístroj vše sám kontroluje, řídí a není možné, aby pacient upadl do hyper nebo hypoglykémie.
S cukrovkou prvního typu se u nás léčí více než 60 tisíc lidí. Nemoc se nevyhýbá ani dětem a dospívajícím a inzulínové pumpy jsou vhodné i pro ně. Výhodou je navíc možnost propojit pomůcku s mobilním telefonem. Rodiče tak například mohou mít na dálku pod kontrolou hladinu cukru u dětí.
Zdroj: diabetes.org, vfn.cz, cukrovka.cz
Diabetu a všemu s ním spojenému se věnuje náš speciál cukrovka.lekarna.cz, kde se dozvíte další zajímavé a lékaři ověřené informace, novinky a tipy z oboru diabetologie
.
