Inzerce

Poradna: Psychoterapeutická poradna

Na Vaše dotazy v psychoterapeutické poradně odpovídá:


Stanislava Ševčíková, Ph.D.


Stanislava_Sevcikova.jpg Psychoterapeutka, life-koučink

Vzdělání:

  • Universität Passau - magisterské studium
  • Masarykova univerzita – doktorské studium sociální politiky a sociální práce
  • Hermés – 200hodinový výcvik v systemické supervizi a koučování
  • Prometheus – 150hodinový výcvik v telefonické krizové intervenci a internetovém poradenství
  • Stockholm university – dvousemestrální kurs kariérového poradenství
  • PdF MU – Výcvik v expresivní terapii se zaměřením na arteterapii
  • ISZ-MC 800hodinový výcvik v systemické a narativní psychoterapii

Kromě toho absolvovala množství dalších kurzů, např. satiterapie či Pesso Boyden, poradenské dovednosti či trénink v komunikaci.

Specializace:

  • obtížné životní situace, krize
  • individuální, partnerské a rodinné výzvy (a obtíže)
  • hledání svého místa v životě a smysl života
  • doprovázení při psychospirituální krizi, náboženské otázky
  • optimalizace osobního a pracovního života
  • supervize, především ve školství či v sociálních službách
  • potřeba změn v životě
  • úzkosti, deprese
  • doplnění psychiatrické medikace
  • psychosomatika

Více informací na: http://www.psychoterapie-brno.com/

Zeptejte se odborníka
Zodpovězené dotazy v této poradně

Otázka: Dobrý den. Ani nevím proč sem píšu asi proto, že už opravdu nevím co mám dělat. Je mi 19. Mám obesitu. Moc nejím a přesto stále tloustnu. Vadí mi to, ale popravdě už jsem se s tím smířila. Od mala jsem byla šikanována jak ve škole tak i doma. Ve škole se mi to teď už neděje, ale doma stále slýchám poznámky od mého nevlastního dědy typu "podívej se na sebe jak vypadáš", "jsi monstrum", "tlustá si až to není možný". Dost často mi říkají, že jsem k ničemu, že ze mne nic nebude, že jsem úplně blbá apod. Na ulici se mi občas smějí, ale to jsem se naučila už přecházet a nebo bojovat zpět. Doma to nejde, když se začnu bránit jsem ta špatná zase jen já. Cokoliv doma udělám bývá špatně, proto raději už nedělám nic. Od střední mi začaly i problémy, že se ráno vzbudím se strachem co se bude ve škole dít a raději zůstávám doma, jenže den se mění v týden a ten pak ve dva a někdy i měsíc a pak je to ještě horší a horší a já mám víc a víc strach a někdy je mi i nazvracení když pomyslím na všechno co se děje ve škole nebo doma. Trpím návaly vzteku - někdy vybuchnu kvůli úplné maličkosti a nejvíce to odnáší moje mamka a někdy moji kamarádi. Žiju pořád ve strachu (klepu se, brečím, nemůžu spát, tlučemi srdce) z toho co bude, večer co bude ráno ve škole, ve škole co bude doma a stále dokola a dokola. Ne jednou už jsem přemýšlela nad sebevraždou a popravdě občas mi přijde, že to je jediné řešení. Jenže pak si vzpomenu na mamku a říkám co za člověka to jsem. Mám někdy strach i ze zvonku u dveří, zvonění telefonu nebo dokonce i pošty - nejsme na tom s mamkou finančně nejlépe a tak se vždy bojím jestli to není nějaký exekutor nebo tak. Jdu spát a ráno to jde na novo. Nevím co dělat.

Odpověď: Milá pisatelko, úvodem bych chtěla vyjádřit soucítění s vámi a vaším trápením. Říkám si, který z trablů byste asi označila vy jako ten, s nimiž byste chtěla začít nejdříve? Já se zkusím věnovat všem z nich. Píšete o své obezitě, napadá mě, zda by vám praktická lékařka nedala doporučení k výživové specialistce, která by vám pomohla nastavit si dlouhodobě vyvážený jídelníček, při kterém byste nehladověla a přitom hubla (nebo se také můžete podívat na www.stob.cz a pracovat částečně sama). Dále bych ji požádala o doporučení ke klinickému psychologovi, pokud byste si chtěla něco ve svém životě změnit a pracovat na těchto změnách po malých, udržitelných, krůčcích.. Píšete, že máte doma dluhy, možná by šlo i zjistit v občanské poradně (www.obcanskeporadny.cz), jak to udělat, aby se dluhy zaplatily, jestli není možné domluvit se s věřiteli na splátkovém kalendáři nebo vyhlásit osobní bankrot a podobně, tak abyste měli doma klid od možných nenadálých návštěv, např. exekutora. Ve všem tom popisu trápení čtu i pozitivní stopy: Máte asi moc pěkný vztah s mámou a máte kamarády. Co nejmenšího můžete udělat pro posílení těchto vztahů, jak s mámou, tak s kamarády? Píšete, že vás občas přepadá beznaděj, občas se rozčílíte. Když si čtu váš příběh optikou blížících se prázdnin, říkám si, jestli máte již po maturitě? Jaké máte plány? Celkově se svým životem? Co budete dělat v létě? Někdy mít nějakou touhu něco dokázat, někam se podívat, někomu udělat radost - může znamenat, že člověku jakoby narostou křídla a (pochopitelně opatrně, za použití rozumu) může překonat mnohá trápení a potíže a to vám přeji. Mějte spokojené a naplno prožité léto. Stanislava Ševčíková

Otázka: Dobrý den. Nevím čím začít...mám změny nálad, a nejvíc to odnáší můj přítel.😢..někdy mám takové období, že vstanu a nemůžu ho ani vidět a vypustím z pusy, co bych nikdy neřekla. A pak zas je vše v pořádku..takto to mám jednou dvakrát do měsíce..mívala jsem to již jako dítě. Nevím jestli j to nějaká psychická porucha a co s tím...řekla bych že je to něco jako hysterický amok. Děkuji

Odpověď: Dobrý den, chtěla bych ocenit vaši ohleduplnost k příteli a ochotu na sobě pracovat. Píšete že jednou dvakrát v měsíci máte chuť přítele nevidět a uklouzne vám slůvko, které byste raději neřekla. Když si uvědomíte tyto chvíle, kdy máte chuť nevidět svého přítele, co oproti tomu máte chuť vidět, dělat... kde byste v tu chvíli chtěla být? Je to reálné a dosažitelné? Můžete to zrealizovat? Držím palce, a brzy ať pro vás platí: vše dobré, Stanislava Ševčíková

Otázka: Dobrý den, trpím na panickou poruchu, v dětství jsem neměla oba rodiče, vychovávali mě sourozenci. Měla jsem brigádu a chodila jsem s přítelem,který tam pracoval také a byl to můj nadřízený. Vše začalo hádkou v práci, začala se mi klepat ruka a dýchala jsem velice nahlas jako kdybych nemohla popadnout dech,nevěla jsem o sobě, nakonec sem se uklidnila.Začalo to v prosinci,chodila jsem každy den po škole do práce,takže co se týče spánků byvelice nedostatečný.Někdy jsem spala 3 hodiny někdy max6. Od prosince jsem byla několikrát na pohotovosti,ale tam se nic nenašlo,takže neurologie,štítná žláza vše bylo v pořádku.Byli mi předepsány Antidepresiva Sertralin,chci se zeptat jak stím mam se svou poruchou bojovat, a za jak dlouho prášky zapůsobí. Občas mývam smutnou náladu, jsem demotivovaná ale pomalu si dávam malinké cíle,ale s přítelem se chci rozejít ,ale nemam na to tedka období protože je tam citová vázba... a jsem velice náladová, citlivá,nevím kdy prášky zapůsobí,beru je snad týden,dva:)

Odpověď: Dobrý den, oceňuji vaši odvahu pracovat se svou smutnou náladou, třesem ruky a dechem, které se objevily po hádce s přítelem, který byl současně i váš nadřízený.Je mi moc líto, že jste neměla v dětství rodiče. Ohledně působení předepsaných antidepresiv se obraťte na svého psychiatra nebo praktického lékaře, kteří vám k předepsané medikaci řeknou více. K medikaci se doporučuje také psychoterapie, která pomáhá potíže zvládnout až zcela odstranit,. Můžete požádat praktického lékaře nebo psychiatra o doporučení ke klinickému psychologovi, jehož služby jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Já bych se vás zeptala, pokud byste u mě byla na sezení, zda máte potíže vždy, v každém okamžiku dne nebo jsou pouze v určitých situacích a jakých? Jak je v takových chvílích zvládáte? Určitě kromě sezení s terapeutem nebo klinickým psychologem doporučuji relaxační cvičení, třeba Jakobsonovu progresívní relaxaci: http://www.pvsps.cz/data/document/20100503/spmgr-materialy-vybraneptmetody-progresivnirelaxace.pdf?id=131. Přeji, ať se vše brzy obrátí v dobré, uzdravení duše a vykompenzování všech bolestí a strastí, které jste v životě zažila, Stanislava Ševčíková

Otázka: Mám 2 letého syna, který je strašně vzteklý má záchvaty pláče. Když ho potrestám a jemu se to samozřejmě nelíbí hned po mně skočí a začne na mě plivat a štípat, je to ho víc. Nevím si s tím rady, pokaždé když řeknu ne, tak to v něm vyvolá záchvat vzteku už i na mě je to moc, nezvládám jeho vzteklost.

Odpověď: Dobrý den, oceňuji vaši ochotu něco s reakcemi vašeho dvouletého syna dělat. Rozumím, že obtížné tyto záchvaty zvládat a chtěla bych se zeptat, jak se vám to daří? Jak to, že jste to dosud vydržela? Z takto stručného e-mailového popisu není možné usoudit na povahu dalšího postupu, přesto zkouším nabídnout pár otázek a námětů: Píšete, že se synovi nelíbí, když ho trestáte a hned vám to dává najevo skákáním po vás, pliváním a štípáním. Při čtení vašeho dotazu si kladu otázku, jestli si vzpomínáte na nějakou situaci, kdy se vám synovy reakce líbily, kdy toto nedělal? Co byste mohla začít dělat jinak, aby i syn mohl reagovat jinak? Myslím tím, ve smyslu, když nefungují tresty, je něco co funguje? Podpora, úsměv, pohlazení, laskavost? Zdá se mi, že by vám mohla pomoci kniha Kopřivy, Nováčkové, Nevolové a Kopřivové: Respektovat a být respektován nebo knihu Jamie Rasera Jak vychovávat děti, se kterými se dá žít (více např. na www.respektovani.com). Autoři tohoto konceptu jsou přesvědčeni, že není důvod chovat se k dětem jinak než jak k dospělým, pochopitelně úměrně věku. Dítě mnohdy napodobuje více skutky rodičů než jejich slova a příkazy či zákazy. Také mnohdy platí, že výchova, která si zakládá na uplatňování moci je velmi únavná a ještě navíc neúčinná, způsobuje nízkou sebeúctu a zhoršuje vztahy. Autoři jsou přesvědčeni, že děti je možné spíše oceňovat, když se jim něco daří namísto trestání za neposlušnost učit zodpovědnosti a vzájemnému respektu. Dítě i rodič se jistě pohybují v určitých mantinelech. Tato poradna nemůže nahradit ani terapeutickou konzultaci nebo kurs respektující výchovy, který vám pro vaši inspiraci doporučuji. Jsem si jistá, že na kurzu zjistíte, že intuitivně mnoho z respektující výchovy děláte, možná i podstatnou většinu. Držím moc palce na dobrodružné cestě vzájemného objevování a růstu s vaším synem, Stanislava Ševčíková

Otázka: Dobrý deň, potrebovala by som poradiť mám 24 rokov zmenila som životosprávu teda jem zdravo a občas aj cvičím no napriek tomu sa dlhšiu dobu cítim stále unavená aj keď spánku mám dostatok, zimnicu bez teploty, závraty, poruchy reči a pamäte, vnútorné napätie a sklony k depresii celkovo sa cítim ako v sne.. ako sa dať dokopy ? Ďakujem

Odpověď: Dobrý den, doporučuji se nejprve obrátit na praktického lékaře, aby se vyloučily organické příčiny. Pokud by je lékař vyvrátil, zajímalo by mě, jak vypadá celkově váš život? Jak jste spokojená v osobním i profesním životě? Děláte v životě to, co jste chtěla? Co si o vašem stavu myslí vaše okolí? Píšete, že se cítíte jako ve snu. Nechcete vyzkoušet cvičení "Máte všech pět pohromadě?" od psychologa Mirko Frýby? http://www.satiterapie.cz/download/kazuistiky-a-techniky/Fryba1994.pdf. Jedná se o cvičení senzbilizace pěti lidských smyslů. Z takto krátce položeného dotazu není možné odhadnout, jak byste se měla dále ubírat, ani tato poradna nemůže nahradit psychoterapeutickou konzultaci. Držím moc palce, ať je brzy lépe. Stanislava Ševčíková

Otázka: Dobrý den, Mám přítele, kterému letos bude 19 let. Občas se mu stáva, že když pije alkohol je trochu unavený a ve stresu, že se " změní" v jiného člověka. Ze začátku to začalo pouze omdlýváním, později se přidalo i agresivní chování. Ze začátku jsem tohle chování dokázala převládnout a utišit je, ale postupem času je to horší. Přítel mi z ničeho nic omdly, když se probere je agresivní a nejde zastavit. Postupem času se mi zdá, že se to zhoršuje. Už i když je střízlivý a vytočí ho jen moje malá chyba a nebo moje rozčilení změní se úplně v někoho jiného. Dokáže si i ubližovat. Vůbec nereaguje na moje slova, chová se ke mně jak kdyby mě vůbec neznal a nebo jak kdybych byla člověk, na kterém mu vůbec nezáleží. Může se v tomhle případě jednat o schizofrenií? Nebo si myslíte, že to může být i něco jiného? Předem děkuji za odpověď

Odpověď: Dobrý den, oceňuji vaši odvahu řešit potíže vašeho přítele. Píšete, že přítele vyvede z míry každá vaše drobná chybička a další potíže nastávají, když se opije. Z takto stručného popisu není možné určit nějakou nemoc či diagnozu. Z vašeho dotazu se mi jeví, že problémy jsou dvojího charakteru. 1. Přítel z ničeho nic omdlívá, rozuměla jsem správně? A také vás po probrání se z tohoto stavu nepoznává? 2. Přítel je v opilosti agresívní, poté, co ho proberete z omdlení a je takový i mimo tyto období v běžném životě. Ubližuje sám sobě. Z toho, co píšete, se mi zdá, že se jedná o dva druhy potíží. V prvním okruhu by mě zajímalo, co je příčinou tohoto omdlévání? Doporučila bych vašemu příteli, aby s těmito tyto potížemi zašel za svým praktickým lékařem, který ho případně může vyslat na neurologické vyšetření. Druhou oblastí je netrpělivost s vámi a nízká tolerance vašeho přítele k běžným životním projevům. Bylo to tak vždycky? Je to někdy lepší nebo horší? Jak na jeho projevy reagujete? Nemusíte odpovídat zde na webu, ale položte si tyto otázky a odpovězte si na ně. V případě potřeby můžete vyhledat psychologa či psychoterapeuta nebo navštívit rodinnou poradnu ve vašem bydlišti a zkusit řešit i další témata vašeho partnerského soužití. Držím palce na dobrou budoucnost, vás, i vašeho vztahu, Stanislava Ševčíková

Otázka: Dobrý den, prosím o radu. Dcera po porodu 14 dní a dostala deprese, kam se obrátit. Děkuji

Odpověď: Dobrý den, děkuji za důvěru. Můžete požádat všeobecného lékaře o doporučení ke klinickému psychologovi nebo můžete, třeba přes internet zkusit vyhledat soukromého psychoterapeuta ve vaší lokalitě. Popř. můžete zavolat na linku důvěry (www.linkyduvery.cz), která se nachází ve vašem kraji a požádat je o doporučení psychologa či psychoterapeuta. Přeji brzkou stabilizaci stavu vaší dcery, Stanislava Ševčíková

Otázka: Dobrý den, mám obsedantně kompulzivní poruchu a chtěla bych se zeptat jestli je dědičná. Je mi 26 a bojím se mít kvůli tomu děti. Děkuji moc za odpověď

Odpověď: Dobrý den, oceňuji vaši odvahu a zodpovědnost, kterou projevujete svou starostí, aby vaše budoucí dítě nebylo ohrožené či nemocné. Podle některých psychoterapeutických přístupů nejde o dědičnou poruchu. Tyto psychoterapeutické školy mají dlouhou tradici. Rozhodně ale stojí za to pokusit se pracovat na sobě v psychoterapii tak, aby až budete mít dítě, vás žádné projevy nemoci nebránily v plném vnímání a prožívání vašeho mateřství a mohla jste rozvinout vztah jak se svým partnerem, tak s dítětem.. Přeji mnoho budoucího štěstí a radosti Stanislava Ševčíková

Otázka: Dobrý den. Jmenuji se Jana mám dotaz ohledně svého dítěte a nás rodičů. Mé dceři je 9let a má záchvaty vzteku začíná se to stupňovat že poškozuje naše věci a vztáhne na mě už i ruku mluví se mnou sprostě a pohrdavě. Už jsem vyčerpala rady od lékařů nic na ni nezabírá. Každý den máme s manželem hádku kvůli výchově, už jsem vyčerpaná, manžel mi dává na výběr buď ona, nebo on přeci to není věc, které se můžeme jen tak zbavit. Jsem nešťastná, zoufalá a nebaví mě nic už se neumím z ničeho radovat mám v srdci takovou stísněnou bolest. Chtěla jsem se zeptat, na koho bych se měla obrátit už vůbec nevím. Mockrát děkuji za vyslechnutí, budu ráda za každou radu.

Odpověď: Dobrý den, děkuji za důvěru vkládanou do této poradny. Oceňuji vaši starostlivost. Určitě se s projevy vaší dcery dá mnohé dělat. Píšete, že jste již na konzultaci někde byla a obdržela rady lékařů. Myslím, že ve vašem případě bude nejlepší rodinná terapie, kdy se terapeut setkává s celou rodinou, mámou, tátou i dítětem. Nevím, z jaké jste lokality, ale v České republice se nejvíce zabývá rodinnou terapií Institut rodinné terapie v Praze (http://www.rodinnaterapie.cz/terapie), zkuste se objednat nebo požádejte o kontakt na terapeuta u vás v lokalitě, kde bydlíte. Pomoci by Vám také mohl zkušený systemický terapeut, v Brně soustředění např. kolem rodinné poradny Bethesda (http://poradnybrno.sweb.cz/Bethesda-terapeuti.html). V Olomouci můžete zkusit oslovit tým Dalet (www.dalet.cz). Přeji brzké upravení vztahů v rodině a mnoho budoucí radosti a štěstí, Stanislava Ševčíková

Otázka: Dobrý den,chci se zeptat,co mám dělat,když mám manžela,kterému nestačí,že si vyděláme za měsíc společně kolem 40tisíc?Někdy i více?Dělám zdravotní sestru na ambulanci osmým rokem jen na půl úvazku a můj manžel na montáži ve fabrice.Neustále říká,že ve čtyřech lidech si nemůžeme dovolit dovolenou apod.Už jsem z jeho řečí vyčerpaná a mívám dny,obzvlášt když jsem doma a mám volno,že si to vyčítám a jsem úzkostná a náladová.Práce na ambulanci se mi líbí,jen úterky ne,to jsem tam s kolegyní 9 hodin,která je mi krajně nesympatická.Už nevím,co si počít.Je to práce,kterou chci dělat a bojím se ,že jinou takovou už neseženu a navíc šéf by si myslel,že jsem ho podrazila.Už jednou jsem chtěla odejít jinam z těchto důvodů a bylo mi řečeno,že nejednám fér a tak jsem zůstala.Prosím poradte mi,co s tím?Děkuji.S pozdravem.

Odpověď: Dobrý den, chtěla bych ocenit Vaši odvahu svěřit se a vyhledat pomoc. Z Vašeho dopisu vnímám tři oblasti, na kterých by bylo možné se v terapeutické spolupráci zaměřit. Za prvé na manžela a zda je možné jeho řeči vnímat jinak, popř. se sama postarat o to, abyste na dovolenou jako rodina vyrazili. Za druhé nesympatická kolegyně a za třetí lékař, Váš nadřízený. Co se týče partnerského vztahu, píšete, že manžel má neustálé řeči, že máte málo peněz a nemůžete vrazit na dovolenou? Zajímalo by mě, zda jsou to ve finále "jenom" řeči a zda na dovolenou třeba přece jen nevyrazíte? Jde tedy o fakt, že nejedete na společnou dovolenou nebo na ni jedete? A pokud na ni nejedete, máte možnost říct: Ok, já na ni ušetřím? A navrhnete konkrétní kroky, kde se dá ušetřit? Když zmiňujete nesympatickou kolegyni, co to znamená, že je nesympatická, Bylo to tak vždycky nebo někdy se chovala pro vás přijatelně? Ví o to, že si nesedíte nebo si situaci neuvědomuje? Píšete také, že když jste chtěla odejít z práce, lékař, váš nadřízený vám řekl, že nejednáte fér. Co tím přesně myslel? Měl důvod k tomu, aby použil tak silná slova? Co jimi myslel? Jste mu nějak zavázána? Souhlasíte s jeho tvrzením, že odejít by bylo nefér? Nebo očekával, že si za sebe najdete náhradu? Možnosti internetového poradenství jsou omezené, jistě neváhejte vyhledat terapeuta, který Vám pomůže během pár sezení nastavit takové hranice, abyste se cítila spokojená. Přeji krásné nadcházející jaro, Stanislava Ševčíková

Otázka: Dobrý den, paní doktorko. Mám 20ti letého bratra o kterého se momentálně s přítelem staráme. Asi před více než půl rokem začal užívat silné drogy a od té doby se začali na něm projevovat tyhle stavy:silné deprese, úzkosti, narušené vnímání okolí a halucinace. Před 2.měsíci jsme byly nuceni ho odvést do psychyatrické léčebny v Kroměříži z důvodu že chtěl spáchat sebevraždu. Teď ho máme zpět. Závislosti na drogách se zbavil ale jeho stavy přetrvávají. Mám o něj strach, nechodí do společnosti a hodně se změnil ba tvrdí mi, že pořád slyší hlasy, pořád si sám se sebou povídá a tvrdí mi, že jich je víc. Od otce matka se léčila skoro celý život se schyzofrenii a mám o něj strach jestli ji nemůže mít taky. Závislosti se zbavil, ale on už není jako dřív. Prosím, poraďte mě co mám dělat moc se o něj bojím, aby to neskončilo zase pokusem nebo opravdu sebevraždou. Za odpověď vám předem moc děkuji.

Odpověď: Dobrý den, oceňuji vaši důvěru, s níž se pokoušíte řešit problém s vaším bratrem, který byl po pokusu o sebevraždu na dva měsíce hospitalizován v psychiatrické léčebně. Píšete, že se hospitalizací zbavil závislosti na drogách. Jak se mu to povedlo, on v léčebně nebo jinde prošel léčbou závislostí? Nebo po návratu z nemocnice a dvouměsíční abstinenci (zatím) drogy nevyhledal? Nebo se skutečně zbavil závislosti? Dále píšete, že bratr stále, i po návratu z psychiatrické léčebny, slyší hlasy? Hovořili jste o tom s jeho ošetřujícím psychiatrem? Užívá antipsychotika? Co měl napsáno v propouštěcí zprávě z nemocnice? Chodí váš bratr k psychologovi či psychoterapeutovi (možno využít i služeb klinických psychologů hrazených z veřejného zdravotního pojištění). Určitě bych doporučila pomoci bratrovi pravidelně navštěvovat psychoterapeuta a / nebo sociální služby, ideálně pracující v přístupu "otevřený dialog" Jaakka Seikkuly (např. ve sdružení Práh Jižní Morava: http://www.prah-brno.cz). Já v tomto přístupu pracuji také. Držím moc palce k brzké stabilizaci vašeho bratra a vše dobré, Stanislava Ševčíková

Otázka: Dobrý den, už delší dobu trpím takovým dost nepříjemným problémem. Hodně často mi přijde jakobych vše viděl jako ve snu. Například se s někým bavím na ulici a mám problém rozeznat, zda se s ním doopravdy bavím, či se mi to jen zdá. Zkrátka váhám zda jde o realitu, nebo jen o sen. Zní to divně a nevím jak to lépe popsat. Jako by na mě působil nějaký nátlak, který by mě uzavíral. Vše okolo mě je takové zpomalené. Dá se to přirovnat například k horečce, když vstanete z postele a motá se vám hlava. Předem děkuji za každou radu, co by to mohlo být. Hezký večer

Odpověď: Dobrý den, děkuji za důvěru vkládanou do této poradny a současně moc cením odvahy, svěřit se svým stavem. Z tohoto krátkého dotazu není možné úplněji usoudit, oč přesně se jedná, proto bych vám doporučila vyhledat neprodleně klinického psychologa (hrazen z veřejného zdravotního pojištění) nebo psychoterapeuta (hrazen přímo), popř. psychiatra a zkusit se zjistit příčiny a cesty z tohoto stavu tak, aby vám bylo lépe a byl jste si plněji vědom toho, co je realita a co ne. Můžete také navštívit organizaci Diabasis, http://www.diabasis.cz/, která pomáhá lidem v psychospirituální krizi - zatím má pracoviště pouze v Praze, ale jistě stojí za to se s někým od nich kontaktovat. Nemusíte se obávat, jistě Vám každý z nich doporučí další možnosti, které by vám mohly pomoci se vbrzku dostat do pohody a spokojenosti. Přeji vše dobré a ať brzy je zřejmé, oč se jedná, Stanislava Ševčíková

Otázka: Dobrý den, začnu od konce, cca před rokem jsem navštívil psychiatra s depresí, byla mi diagnostikována postraumatická stresová porucha. Dostal jsem předepsán 1x denně Deprex. Po přibližně dvou týdnech, se můj stav výrazně změnil. V různých objektech jsem viděl jejich přesné geometrické tvary, začal jsem jen tak pro zábavu počítat, objemy, pravděpodobnosti atd., fascinovala mě čísla. Začala mě hodně bavit fyzika s tím, že jsem se musel držet, abych si doma nezačal dělat poznámky na zdi :) Celkově jsem se cítil velice dobře, tento stav trval několik měsíců (4) a považuji ho za jedno ze svých nejproduktivnějších období. Měl jsem jasnou představu o tom, co chci a jak toho dosáhnout, dokázal jsem si všechno naplánovat, jak založit novou firmu, vydělat peníze, vše do detailu, včetně obstarání milenky atd.. Tento stav odezněl po propité noci, kdy jsem poměrně dost přebral, vše se vrátilo do normálu t.j. nic moc neplánuji, snažím se prostě jenom žít... Další zajímavou věcí bylo to, že ač nejsem moc extrovert, v období těchto pár měsíců jsem poměrně dost mluvil a navíc, měl jsem uspokojení v tom poslouchat sám sebe. Musím taktéž konstatovat, že mě bavilo se učit nové věci, prostě celou dobu jsem si připadal "chytřejší" tak jako by se aktivovala část mozku, která byla dříve vypnuta... Tak a teď k dotazu: může se jednat o bipolární poruchu? Podle příznaků ano, ale částečně mi tam pár věcí nesedí: např. zrychlené myšlení - nepřijde mi, že bych v té době měl myšlení zrychlené, spíš čistě a jasně. snížená potřeba spánku - spal jsem poměrně dobře a rád, měl jsem poměrně hodně živé sny, což aktuálně nemám. Dokonce se mi zdálo, že v jednom ze snů vidím budoucnost, zdálo se mi o teroristickém útoku, někde v Německu a byl jsem poměrně dost přesvědčen, že každým dnem o tom uslyším ve zprávách. Měl jsem chuť to někomu sdělit, nicméně jsem se poměrně dost držel, aby si o mně lidé v mém okolí nezačali myslet, že jsem se "zbláznil". Svému lékaři jsem o této zkušenosti neřekl, mám to v plánu, ale chce to čas:) Důvod proč mě napadla tato diagnóza, je ten, že by to vysvětlovalo spoustu věcí v mém životě. Dříve se mi stávalo, že jsem se vzbudil, pln energie, naplánoval jsem např. založení firmy, jenže tato energie mi vydržela max. týden, pak jsem upadl do deprese a nemohl jsem udělat nic.. což je případ pár let zpátky. Děkuji za Váš názor

Odpověď: Dobrý den, děkuji za důvěru, se kterou se obracíte na tuto poradnu. Ze stručného popisu vašeho stavu je předčasné usuzovat na "pojmenování" tohoto stavu. Také to ani v rámcii internetového poradenství není možné. Určitě stojí za uvědomnění si, zda své stavy, které byly v jiné míře i v minulosti, "zvládáte", co je "spouští" a jak obvykle "odezní", jak se stane, že už jste zase v "běžném provozu". Ať je "název" vašeho stavu jakýkoli, určitě bych na vašem místě byla opatrná s jeho předčasným označením, ať pozitivně nebo negativně. Zajímalo by mě, zda se od oné situace, kdy jste "přebral" a stav aktivity, tvořivosti a jasného myšlení pominul, byl někdy opět náznak, že byste se opět cítil tak dobře a přitom tak jasně a ukotveně v realitě, jak píšete? Přeji mnoho dobrých dnů a bezpečné prožívání reality a života, Stanislava Ševčíková

Otázka: Dobrý den paní dokorko, 10 let jsem dělala vedoucí prodejny s 10 lidmi. Ze začátku to docela šlo, i když se objevovaly různé problémy, ale postupem času na mě byl vyvíjen neustálý tlak na výkony, odcházely prodavačky, musela jsem neustále řešit problémy s personálem a i když mi bylo neustále říkáno ze strany mého nadřízeného, že mám vydržet, že se situace zlepší, bylo to stále horší. Když nebyly prodavačky musela jsem chodit do práce místo nich, někdy jsem pracovala i 14 hodin denně.Ale hodiny jsem si vykázat nemohla, protože vedoucí prý má smluvní plat (19000) hrubého a tato mzda prý počítala i s přesčasy.Nakonec to dopadlo tak, že jsem zkolabovala a byla odvezena RZS do nemocnice, kde mi byla diagnostikována stresová ataka a doporučeno vyhýbat se stresu. Ale jak jsem to měla udělat? Tak jsem podala výpověď a našla jsem si práci v bance. Zřejmě jsem neudělala dobře.Myslela jsem si, že to bude lepší, že konečně nebudu nikomu dělat vedoucí a budu zodpovídat jen sama za sebe, ale je ni stále zle. Pořád se klepu, je mi špatně od žaludku a nejde mi to zastavit. Jsem stále neklidná a nervózní. Byla jsem u své obvodní lékařky , chtěla jsem nějakou konzultaci a pomoc , ale předepsala mi neurol a řekla mi že se nemám stresovat.Ale jak to mám udělat. Já to neumím a stresuji se pořád.Nemohla byste mi poradit, co mám dělta? Už nevím kudy kam.Děkuji.

Odpověď: Dobrý den, je mi moc líto, čím jste si prošla a stále procházíte. Doporučuji neprodleně vyhledat psychologa či psychoterapeuta, klinického psychologa máte hrazeného z veřejného zdravotního pojištění. Jsem si jistá, že vám praktická lékařka napíše doporučení. Nevím, odkud jste, ale přála bych vám, ať si dojedete i na delší vzdálenost, pokud je terapeut pro vás daleko od místa bydliště. Kdybych s vámi spolupracovala, zajímalo by mě, zda jste na neschopence nebo ne, zda máte práci, popř. zvládáte chodit do práce, na celý úvazek nebo na půl úvazku? Můžete na čas trošku zvolnit práci? Jaké máte rodinné zázemí, partnera, děti, jiné členy rodiny, přátele? Jaké máte koníčky nebo jaké jste měla, než jste se dostala do této situace? Má vám kdo pomoci? Jaký máte vztah k procházkám v přírodě, aktivnímu odpočinku, umění, relaxačním cvičení (třeba Jakobsonova progresívní relaxace, ke stažení zde: http://www.pvsps.cz/data/document/20100503/spmgr-materialy-vybraneptmetody-progresivnirelaxace.pdf?id=131 ). Píšete, co (momentálně) dělat nemůžete, co ale dělat můžete? Co vás naplňuje a baví? Poblíž větších měst jsou krizová denní centra, kam se dá docházet na celé dopoledne, třeba Sananim v Praze zde: http://www.sananim.cz/denni-stacionar-(dst).html, o dalších možnostech ve vaší lokalitě se můžete informovat na jakékoliv lince důvěry působící ve vašem kraji (www.linkyduvery.cz). Já pracuji i po skype, orientuji se na krátké a účinné intervence, setkání se mnou by mohlo být okolo pěti. Moc vám přeji, aby již brzy bylo dobře a mohla jste se těšit ze všech radostí svého života, Přeji dobré dny, s(mějte) se pěkně, Stanislava Ševčíková

Otázka: Zdravím paní magistro, před léty mi byla diagnostikovaná ocd + panika nyní beru asentru 100mg rivotril při panice 1mg a lamictal 100mg ten již deset let na noc 7,5mg mirtrazapimu myslíte že by náhodou nebyla třeba změnit medikaci ....... Děkuji

Odpověď: Dobrý den, obraťte se prosím na psychiatra, který je jedině kompetentní v otázce úpravy medikace. Za sebe doporučuji k psychiatrické medikaci psychoterapii, která může příznaky ocd a paniky zmírnit, ba dokonce odstranit. Přeji dobré dny, s(mějte) se pěkně, Stanislava Ševčíková

Nové články emailem
Inzerce
banner_voucher_ordinace_3.jpg

Chcete zdravě spát? Stáhněte si voucher s 10% slevou na zdravotní matrace a polštáře Magniflex a využijte jej při nákupu v Showroom Magniflex, Šaldova 1, Praha-Karlín, nebo v síti certifikovaných obchodních partnerů Magniflex po celé ČR.
Anketa
Inzerce
Inzerce
Inzerce
Aktuální diskuse
  • Linda (Klasická léčba (chirurgická operace, ozařování, chemoterapie)) 20. července 2017, 22:23:43

    JiB vyslovuji Vám upřímnou soustrast a neskonalou úctu k vašemu výkonu. Váš muž si opravdu… Diskutovat

  • Broňa (Pocení rukou a nohou) 20. července 2017, 13:29:52

    Pocení rukou mě dost omezovala a brzdila v mé profesi. pak jsem se zmínila při jedné kontrole… Diskutovat

  • Petr (Rivotril) 21. července 2017, 10:57:36

    Zdravím Petro, ano, abstinenční příznaky jsou hodně těžké. Je to, jak píšeš,… Diskutovat

Napsali jste nám

Děkujeme Vám za všechny dotazy a připomínky.
Vaše redakce

Naši partneři
Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.