Dobrý den. Když ráno vstávám tak si musím otevřít oči ručně jak je mám zalepené, často pořád slzím. Děkuji za odpověď
Odmítnutí přijetí pacienta do péče
Podle zákona o zdravotních službách je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn odmítnout přijetí pacienta do péče jen pokud:
a) by přijetím pacienta bylo překročeno únosné pracovní zatížení, jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení.
Překročením únosného pracovního zatížení se rozumí situace, kdy by přijetím dalšího pacienta došlo ke snížení úrovně a bezpečnosti pacientů, kterým poskytovatel již své služby poskytuje. Rozhodnutí, při jakém počtu pacientů přestane přijímat další, je však pouze na konkrétním poskytovateli.
b) by vzdálenost místa pobytu pacienta v případě poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost neumožňovala výkon návštěvní služby,
c) není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění; toto právo se nevztahuje na pojištěnce z jiných států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace, či ze států, se kterými má Česká republika uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, zahrnující ve věcném rozsahu nároky na zdravotní péči.
Poskytovatel zdravotních služeb však nesmí odmítnout:
a) pacienta, jehož zdravotní stav vyžaduje neodkladnou péči,
b) ženu v případě porodu,
c) pacienta, jehož stav vyžaduje zdravotní služby nezbytné z hlediska ochrany veřejného zdraví nebo ochrany při práci,
d) pacienta v případě krizové situace,
e) pacienta v souvislosti s výkonem ochranného léčení nařízeného soudem.
Vystavení písemné zprávy o odmítnutí přijetí pacienta do péče
Odmítne-li lékař či zdravotnické zařízení přijmout pacienta a cítí-li se tímto jednáním poškozen, má pacient právo na písemné potvrzení odmítnutí s uvedením důvodu. S tímto dokladem je pak možné se obrátit na svou pojišťovnu či zřizovatele zdravotnického zařízení (nemocnice).
V praxi se vyskytla otázka, jak splnit tuto zákonem stanovenou povinnost tam, kde je pacientovi podána telefonická informace o nepřijímání nových pacientů z kapacitních důvodů. K vysvětlení důvodu nepřijetí pacienta je vždy třeba přidat poučení o tom, že má právo na písemnou zprávu o odmítnutí převzetí do péče, a přeje‑li si tuto zprávu obdržet, může se dostavit k poskytovateli a zpráva mu bude vydána.
Pokud by zprávu poskytovatel zdravotních služeb odmítl vystavit, dopouští se přestupku a hrozí mu za to pokuta až do výše 100 000 Kč. Stejně tak poskytovateli zdravotních služeb hrozí pokuta za přestupek, pokud pacienta neoprávněně a neodůvodněně odmítne léčit. Ta může dosáhnout výše až 300 000 Kč. Promlčecí doba činí 3 roky a počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo ke spáchání přestupku. Přestupky projednává správní orgán, který poskytovateli zdravotních služeb udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb – tím bývá nejčastěji krajský úřad místně příslušný danému poskytovateli zdravotních služeb.
Důvody odmítnutí přijetí pacienta do péče sice posuzuje poskytovatel, ale právě povinnost vydání písemné zprávy spolu s uvedením důvodu odmítnutí má mj. zajistit, že poskytovatelé budou odmítat pacienty pouze ze zákonných důvodů, jejichž existenci by měli být schopni prokázat.
Lékař není oprávněn požadovat poplatek za vydání písemné zprávy o odmítnutí přijetí pacienta do péče.
Ukončení péče o pacienta
Jedním z důvodů, kdy lékař může ukončit poskytování zdravotních služeb, je nesouhlas pacienta s poskytováním veškerých zdravotních služeb. Lékař by také mohl ukončit péči o pacienta, kdyby pacient přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro její další poskytování nebo závažným způsobem omezoval práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržoval navržený individuální léčebný postup, s nímž souhlasil, nebo se neřídil vnitřním řádem poskytovatele a jeho chování přitom nebylo způsobeno zdravotním stavem.
Logicky je lékař oprávněn ukončit péči v případě, když pominou důvody k jejich poskytování (to neplatí u registrujících lékařů, jako jsou praktičtí lékaři, stomatologové a gynekologové) nebo předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele.
Ukončením péče o pacienta nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození jeho zdraví.
