Echinacea je rostlina domácí na prériích Severní Ameriky, ale dá se vypěstovat i u nás. Odpradávna ji používaly k léčbě staré indiánské kultury a daly jí jméno sluneční klobouk...
Maliník obecný (Rubus idaeus) Sbírají se listy i plody. Listy se otrhávají bez dlouhých řapíků v době květu rostliny, tedy v květnu až červenci. Suší se v tenké vrstvě přirozeným či umělým teplem při teplotách do 50°C. Sušené listy jsou bez vůně, na chuť trochu trpké a nahořklé. Obsahují třísloviny , stopy silice, kyselinu jablečnou, vinnou, citrónovou, glykosidy, vitamín C ve větším množství. Lidově se používá jako mírné cholagogum a k uvolnění křečí hladkého svalstva. Většinou se nepoužívá samostatně, ale bývá součástí bylinných čajových směsí. Dávkování po té odpovídá, dávkování čajové směsi.
Máta kadeřavá, peprná (Mentha crispa, piperita) V lidovém léčitelství se nejčastěji užívá sušená nať či sušený list. Obsahují silici zejména mentol. Má příznivý vliv na trávení, podporuje vylučování žluči a žaludečních šťáv, přináší úlevu při nadýmání. Doporučená denní dávka je 1 čajová lžička na šálek vodu vnitřně v nálevu. Obvykle se pijí dva šálky denně.
Meduňka lékařská (Melissa officinalis) Pěstuje se v našich zahrádkách a často zplaňuje. V červnu nebo červenci před rozkvětem za suchého, chladného počasí v odpoledních hodinách se sbírá list nebo nať. Čerstvé i sušené rostliny mají po rozemnutí příjemnou citrónovou vůni a kořenitou chuť . List i nať obsahují hlavně silici a třísloviny. Malé dávky mají uklidňující účinky, zvyšuje sekreci žluči a zabraňuje tvorbě plynů. Užívá se vnitřně ve formě nálevu při nadýmání a jako mírné choleretikum. Nálev se připraví z jedné čajové lžičky sušeného listi či nati a jednoho šálku vroucí vody. Podává s jeden šálek dvakrát až třikrát denně před hlavními jídly.
Měsíček lékařský (Calendula officinalis) Květenství se suší při umělém teple do 70°C, mají slabý pach a slaně nahořklou chuť. Obsahuje silici, saponiny, hořčiny, kyselinu salicylovou a další látky. Vnitřně se užívá pro podporu a zlepšení tvorby žluče v jaterních buňkách. Doporučené dávkování bývá jedna až dvě čajové lžičky na půl litru vody a den.
Oliva evropská (Olea europaea) V léčitelství je vhodné používat olivový olej, který je lisován za studena tzv. panenský. Tento olej je nevysýchavý, lze ho skladovat 2-3 roky. Je vysoce ceněným pokrmovým olejem. Zlepšuje pohyb žluči ve žlučových cestách a urychluje vyprazdňování žlučníku.
Oman pravý (Inula Helenium) Používanou částí je sušený kořen, který se získává nyní především z pěstovaných rostlin. Obsahují inulín až 44%, hořčiny, silice, triterpeny, steroly. Má sekretolytický, choleretický účinek. Zvyšuje nejen tvorbu a vylučování žluči do střeva, ale také jí urychluje. Vnitřně se užívá nálev, připravený zalitím 1-2 kávových lžiček řezané drogy na půl litrem vroucí vody, který se pije třikrát denně. Lze užívat také prášek na špičku nože dvakrát až třikrát denně.
Ořešák královský (Juglands regia) Pro léčebné účely se používají listy případně nezralé oplodí. Účinnými látkami jsou silice a třísloviny. Sušený list nebo extrakt bývají někdy složkou čajů zvyšujících a urychlujících vylučování žluči a zlepšujících trávení. Na přípravu nálevu se používají 3 čajové lžičky sušených řezaných listů na dva šálky vody. Pije se šálek dvakrát denně.
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) U nás pěstuje, méně často se můžeme setkat s divoce rostoucími rostlinami. Používá se sušené semeno, které se sklízí krátce před dozráním a na vzduchu se dosuší. Je bez pachu a má nahořklou chuť. Obsahuje hořčinu, silici, flavonoglykany - silymarín a biogenní aminy. Užívá se i se slupkou ve formě prášku, pětkrát denně jedna čajová lžička nebo jako nálev připravený z jedné čajové lžičky rozmačkaného semene zalitého šálkem vroucí vody. Takto připraveného nálevu se používá třikrát denně 1 šálek. Zvyšuje tvorbu žluči, příznivě ovlivňuje činnost jater. Používá se jako choleretikum, cholagogum a při jaterních chorobách. Silymarín se používá při onemocněních jater i ve formě tablet.
