Inzerce

Lipa a Borek - nový příběh cesty za miminkem v projektu "Početí online"

3. prosince 2009,   |   přečteno: 102270x

Seznamte se s aktéry další trnité cesty za otěhotněním! Přečtěte si první část inspirativního a velmi upřímného příběhu o tom, co všichni známe - jak naše plány lusknutím prstů zhatí nenadálá zdravotní komplikace či složitá situace v rodině.

foto: shutterstock.com

Kdo jsme

Jmenuji se Lipa Vazaj, je mi 30 let, mému muži je 49 a žijeme na severu Moravy v malebné vesničce. Pracuji jako konzultantka v poradenské firmě, můj muž Borek jako provozní dispečer. Jelikož máme oba sedavé zaměstnání, rádi se věnujeme procházkám s naší fenkou a cyklovyjížďkám, spojuje nás také láska k literatuře, rockové hudbě a cestování vlakem.

Již 23. měsíc se pokoušíme o miminko. Přestože zatím nechci podléhat panice, uvědomuji si, že mám nejvyšší čas a občas mě přepadne strach, že se nám to třeba – jako tolika párům v dnešní době – nepovede. V jádru jsem však stejně jako můj muž optimista, takže věříme, že jednou nastane ten den D, kdy zjistím, že jsem v očekávání.

O projektu "Početí online!" jsem se dozvěděla z rádia a velmi mě zaujal. „To by nám mohlo pomoci!“, zajásali jsme. Dozvíme se, jaké mají s početím zkušenosti další páry, jak se na to dívají odborníci a třeba se budeme moci také nějak zapojit.

Za to, že se zde mohu podělit o naše zkušenosti, jsem moc vděčná. Budu ráda, dostane-li se nám od vás, milé čtenářky a čtenáři, jakékoliv odezvy. My naopak budeme rádi, najdete-li v našem přístupu nějakou inspiraci. :o) Tak hurá do toho!

První zklamání

Ráda bych úvodem vysvětlila, proč jsme se o miminko začali snažit až v tomto věku. Ačkoliv se s Borkem známe již řadu let, oba jsme prožívali jiné vztahy. První manželství nám nevyšla, a když jsme se po dalších nevydařených vztazích jednoho dne potkali, zjistili jsme, že máme hodně společného. Od té doby uplynuly 3 roky a po roce vztahu jsme přirozeně začali toužit po vlastní rodině. Byli jsme přesvědčeni, že se nám to podaří celkem rychle, proč by také nemělo, když prožíváme tak krásnou lásku? Jak jinak by měla vyústit než narozením našich dětí?

Měsíce plynuly a já nebyla nijak moc zklamaná, když jsem vždy dostala menstruaci. Věděla jsem, že to chce čas a nechat to volně plynout. Po cca 8 měsících snažení jsem se začala cítit tak nějak zvláštně. Že by to konečně vyšlo? Ranními nevolnostmi jsem však netrpěla, jen mi během dne bývalo divně, zvláště při vykonávání nějaké činnosti. Když jsem však na pravé části podbřišku začala pociťovat bolest, začala jsem mít podezření, že půjde zřejmě o něco jiného. Můj gynekolog mé obavy, bohužel, potvrdil. „Máte na vaječníku cystu a je třeba ji co nejrychleji odstranit,“ sdělil mi citlivě a já jen těžko zadržovala slzy. Proč zrovna teď? Co to pro nás znamená? Budu pak ještě moci mít děti? Honilo se mi hlavou všechno možné. Pan doktor mě uklidnil a vysvětlil, že se to odstraní laparoskopicky a po měsíci se můžeme o miminko zase začít pokoušet. Naštěstí se nemýlil! Ačkoliv mi hrozilo, že mi vezmou celý vaječník, nakonec ho zachránili, já se brzy zotavila a náš život se vrátil do zajetých kolejí.

Narůstající neklid

Asi po 3 měsících od mé operace se nám s Borkem zásadně změnil život. Moje maminka se dostala do neřešitelné situace – přišla ze dne na den o střechu nad hlavou. Protože mladší bratr ještě studuje, vzali jsme si maminku na nějakou dobu k nám a rozhodli se jí pomoci, než se situace nějak vyřeší. To, že v našem malém domečku budeme najednou tři, byla popravdě šílená představa, věděli jsme, že to nebude jednoduché. Ovšem realita nás přesto překvapila. Absolutní ztráta soukromí, čekání na vhodnou chvíli, až se budeme moci pomilovat, vyřizování máminých záležitostí, to vše nás velmi citlivě zasáhlo. Stálo nás to všechny dost sil, než se situace trochu utřepala a zvykli jsme si takto žít. Jediné, co se změnilo, bylo to, že vždy, když se řešil nějaký mámin problém (což bylo tak třikrát do měsíce), pociťovala jsem nepříjemné stahy v břiše, cítila neklid, nervozitu a uvědomovala si, že takto do jiného stavu asi nepřijdu…
 

První krok

Uplynulo dalších 10 měsíců, situace u nás se dost zklidnila, nicméně já stále nebyla těhotná. „Kde je chyba?“, napadalo nás. Je to tím, že Borkovi již pomalu táhne na padesát (přestože má z prvního manželství 3 zdravé děti)? Je to tím, že to oba moc chceme? A co když jsem neplodná? S těmito otázkami jsme navštívili mého gynekologa…

Příště: výsledek spermiogramu, Metoda Ludmily Mojžíšové




Ovulační test LH MAX věnovala společnost Pears Health Cyber, výhradní distributor těhotenských a ovulačních testů Seratec®.
Stanovte si své PLODNÉ DNY!
Co je v projektu

autor:

Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Potřebujete se poradit s lékařem o svém zdravotních stavu? Jeho odpověď obdržíte do 3 pracovních dnů. Napsat lékaři

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Vyhledat lékaře
Vyhledat zdravotnické zařízení
Druh zařízení:
Co nejblíže k:
Diskuse k článku
BB.2 poděkování

ahoj, zdravím. Téměř dva roky snažení je pěkná doba. Chtěla jsem jenom říci, že s mým přítelem máme stejný věkový rozdíl jako vy, tj. devatenáct let. Ani jeden jsme předtím neměli vlastní děti. Když mí "táhlo na třicet", začala jsem si přát dítě. Naše snažení- i když jsem měla obavy vrhledem k věku partnera (kromě věkového rozdílu bych měla zmínit i moji nadváhu, která, jak se ví, zrovna nenapomáhá k rychlejšímu početí:-)). Světe div se, trvalo nám pouhé čtyři měsíce (ale pro mne to byla věčnost) a zadařilo se. Teď nám po bytě běhá krásná a šikovná dcerka. Je ji šestnáct měsíců a zanedlouho se chceme snažit o další přírůstek. Takže- věk nevěk, kila nekila, stres ne stres...vyjde to. Chce to jen připravit něco, co by vám v těhotenství zrovna nesvědčilo, tj. koupit letenky na výlet, pořídit pejska či něco podobně šíleného:-)).BB.

Reagovatpoděkovatnahlásit

4. prosince 2009, 23:15:00

Lipa Vazaj

Děkuji Vám za Váš příspěvek a povzbuzení. To, že je takových lidí kolem nás hodně a nakonec se jim to povedlo, e pro nás velmi pozitivní zjištění. :o)

Reagovatpoděkovatnahlásit

7. prosince 2009, 08:29:31

AKTIJ

NEBOJTE,VYJDE TO !! .STEJNÝ PŘÍPAD,OPERACE CYSTY NA VAJEČNÍKU,31 LET,A ROK UTEKL A JSEM TĚHOTNÁ !!! VYDRŽTE

Reagovatpoděkovatnahlásit

2. června 2013, 22:09:31


Celkový počet příspěvků v diskusi: 989. Vstoupit do diskuse.
Přidat nový komentář

 Neradi počítáte? Přihlášení uživatelé nemusí.

 [ pravidla diskuse ]
Inzerce
loading...
Nové články emailem
Anketa
Inzerce
Inzerce
Aktuální diskuse
  • Broňa (Pocení rukou a nohou) 20. července 2017, 13:29:52

    Pocení rukou mě dost omezovala a brzdila v mé profesi. pak jsem se zmínila při jedné kontrole… Diskutovat

  • vítek.simak@seznam.cz (Petra Kvitová: Se spirometrií mohu podávat maximální výkon ) 23. července 2017, 13:55:25

    Zajímalo by mě ,jaké dejcháky a léky slečna Kvitová brala. Mám těžké astma a těžké… Diskutovat

  • Lenka Horová (Klasická léčba (chirurgická operace, ozařování, chemoterapie)) 25. července 2017, 11:31:52

    Milá JiB, přijměte, prosím, mou upřímnou soustrast. L. Diskutovat

Napsali jste nám

Děkujeme Vám za všechny dotazy a připomínky.
Vaše redakce

Naši partneři
Inzerce
Tato stránka využívá cookies pro vaše lepší procházení webové stránky. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde.