Co znamená, když děti při chůzi vtáčejí špičky dovnitř? Obvykle jde o špatné nastavení držení těla, které může vést až ke vzniku skoliózy nebo špatnému tvaru kyčelních kloubů. V dětském věku lze tuto „vadu“ pohybem a správným cvičením odstranit. Později už hrozí velké riziko celoživotních zdravotních problémů.
Potřebují k tomu však přesvědčit zdravotní pojišťovny. V tom by jim měly pomoci i probíhající vědecké studie, které zkoumají, jak jsou praktici v detekci chorob úspěšní. Předběžné výsledky ukazují úspěšnost nad 90 %. Praktici by ultrazvuk využili jen v přesně určených případech a oblastech.
Od nasazení ultrazvuku v ordinacích si praktici slibují hlavně zrychlení a zpřesnění diagnózy, s čímž souvisí i rychlejší nasazení léčby.
„Ultrazvuk by představoval další dílek do mozaiky primární péče. Pokud budu mít u akutního vyšetření podezření například na zápal plic, ultrazvuk umožní spolu s dalšími vyšetřovacími metodami určit diagnózu během několika minut přímo v ordinaci, mohu pacienta rovnou léčit a nemusím jej případně ani odesílat na další vyšetření,“ popisuje MUDr. David Halata, praktický lékař a člen výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Je jedním z praktiků, kteří v Česku využití ultrazvuku testují, zatím ale pouze v rámci studie.
„Vyšetření ultrazvukem v Česku hradí zdravotní pojišťovny pouze specializovaným pracovištím. Pokud by praktik přístroj chtěl nyní, musel by si jej pořídit na vlastní náklady a za výkony by nedostával žádnou úhradu,“ vysvětluje MUDr. Halata.
Praktičtí lékaři připomínají, že nechtějí „fušovat“ do řemesla ultrasonografistům a dalším specialistům a provádět systematická vyšetření. Jejich cílem je tzv. Point-of-Care ultrasonografie (POCUS), při které se zaměřují na zodpovězení jedné velmi konkrétní klinické otázky.
„Práce ultrasonografistů je při vyšetření naprosto detailně popsat například celé břicho pacienta s chronickými bolestmi. Aby toho byli schopni, musí absolvovat rozsáhlé školení a provést stovky vyšetření, aby vůbec mohli získat certifikaci. Naším záměrem je soustředit se pouze na velmi jednoduchá zjištění v určitých částech těla, abychom mohli lépe určit diagnózu. Navíc na pacientech, které velmi dobře známe,“ říká MUDr. Dušan Zhoř, praktický lékař z Kyjova, který se studie také účastní. Podle něj tak není třeba praktiky školit natolik rozsáhle jako specialisty. Jako příklad úspěšného užití ultrazvuku v ordinaci praktického lékaře uvádí svou pacientku, u níž diagnostikoval při domácím vyšetření covidový zápal plic, přestože měla negativní test.
Od března probíhá studie, která má prozkoumat bezpečnost a spolehlivost ultrazvukového vyšetření v ambulancích primární péče.
„Velmi zjednodušeně v nich porovnáváme nálezy našich vyšetření ultrazvukem s nálezy při vyšetření specialisty u stejného pacienta. Předběžné výsledky ukazují, že se shodujeme ve více než 90 % případů, což je obrovský úspěch,“ říká MUDr. Halata. V rámci jedné ze tří studií praktici vyšetřují například kámen na žlučníku nebo zápaly plic.
„Spolehlivost vyšetření je naprosto klíčová. Je třeba přesně definovat, co má praktik umět a dělat, jaký by byl rozsah jeho vyšetření a kde je hranice, za níž už by měl další vyšetření nechat na specialistovi,“ říká doc. MUDr. Roman Škulec, Ph.D, ředitel Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, který je odborným garantem projektu a s praktiky spolupracuje na vytvoření vzdělávacího programu k používání ultrazvuku. Podle něj se dá dobře inspirovat u oboru urgentní medicíny, kde se uplatnění ultrazvuku v posledních letech velmi rozšířilo. Do budoucna by pak praktici mohli vyšetřovat i měkké tkáně, například při poranění ramene, podkožní útvary nebo vyšetřovat štítnou žlázu.
