V časném stadiu onemocnění je typickým příznakem pomalu se šířící červená skvrna, zvaná erythema migrans.
Lymeská borelióza má časné a pozdní stadium onemocnění.V časném stadiu je typickým příznakem pomalu se šířící červená skvrna, zvaná erythema migrans, která se objeví v místě přisátí klíštěte. Skvrna se kruhově zvětšuje a mívá ohraničený lem s výbledem uprostřed; je obvykle vetší než 5 cm. Může se vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale také až za několik týdnů. Nejčastější inkubační doba je 7 až 14 dní. Erytém se objevuje asi u 80 % pacientů.
Držíte dietu, a přesto si chcete pochutnat? Lékaři ověřené recepty, vhodné pro nemocné, najdete na www.receptnazdravi.cz.
Časným příznakem může být také horečka, třesavka, bolesti ve svalech, únava. Tato fáze může připomínat chřipkové příznaky. Protože přisátí klíštěte nevede vždy ke kožním projevům, tyto symptomy jsou varujícími u osob pobývajících v přírodním ohnisku.
U dětí, méně často u dospělých, se někdy nalezne na kůži ušního lalůčku, nosu, na prsní bradavce nebo na šourku po přisátí klíštěte modročervený uzlík 1 až 5 cm velký, který může být provázen zduřením příslušných mízních uzlin. Někdy se objeví i za několik týdnů až měsíců. Onemocnění se nazývá boreliový lymfocytom.
Po několika týdnech, většinou však ne déle než za tři měsíce, se mohou vyskytnout různé projevy postižení nervového, kardiovaskulárního a kloubního systému. Nervové příznaky zahrnují bolesti hlavy, ztuhlost šíje, poruchy citlivosti a hybnosti, obrny (a to zejména lícního nervu), bolesti v zádech i v končetinách. Postižení kloubů provázejí bolesti, které se stěhují a trvají krátkou dobu. Srdeční obtíže se mohou projevit dušností a mohou připomínat infarkt myokardu.
Pozdní stadium se projevujeza více než 6 až 12 měsíců zejména postižením kloubů, kůže, nervového systému a má chronický průběh.
Jak je možno lymeskou nemoc diagnostikovat?
Lymeská borrelióza může napodobovat mnoho jiných nemocí, proto její diagnóza nebývá snadná. Ukazuje se, že asi 80 % nemocných má charakteristické kožní projevy, u ostatních se zjistí jako první postižení kloubní, nervové nebo srdeční. Proto bývá velmi užitečné testování sérových protilátek. Protilátky se však ve všech případech nezjistí, zejména v prvních týdnech infekce. U některých jedinců se protilátky nemusí vytvořit vůbec, u části osob naopak přetrvávají i po úspěšné léčbě. Bez klinických projevů není zjištění protilátek indikací k přeléčení. Dalším průkazem je detekce boreliové DNA, průkaz borelií v biopsiích různých tkání pomocí elektronové mikroskopie, event. s následnou kultivací.
