Víme už, že ke zhoršení nebo ztrátě sluchu může vést celá řada poruch postihujících zevní, střední i vnitřní ucho, nebo i sluchový nerv.
"Sedíš si na uších?" zlobila se moje babička, když jí děda místo splnění jejího příkazu kontroval otázkou: "Cože? Cos říkala?" Je docela možné, že to byla součást jeho dokonalého obranného systému vybudovaného za léta společného soužití, ale stejně možné je i to, že opravdu neslyšel. U lidí nad šedesát to není nic neobvyklého.
Díky pokrokům civilizace žijeme stále déle, ale také ve stále rušnějším světě - a to obojí se nutně projevuje nejen na našem srdci a cévách, ale i na sluchovém ústrojí. Na zhoršení či ztrátu sluchu se sice neumírá jako třeba na infarkty, ale to ještě neznamená, že pro postižené a jejich blízké nejsou vážným problémem. Ostatně i poruchy sluchu mohou někdy ohrozit život - stačí třeba přeslechnout přijíždějící auto či tramvaj.
Odhaduje se, že potíže se sluchem má nejméně pět, ale spíše deset procent pozemšťanů. Jen v naší republice trápí méně závažné sluchové vady zhruba půl miliónu a vady závažné či úplná ztráta sluchu asi 80 000 našich spoluobčanů. A rok co rok lékaři diagnostikují některý ze sluchových problémů u dalších zhruba osmdesáti tisíc lidí...
Je logické, že nejčastěji bývají postiženi starší lidé - ve věku vyšším než 65 let každý čtvrtý, nad 75 let dokonce každý třetí. To ovšem neznamená, že mladším lidem a dětem se podobné problémy vyhýbají. Už ve školních lavicích mají větší či menší problémy se sluchem tři děti ze sta, ať už se s nimi narodily, nebo je získaly v prvních letech života. Přechodným zhoršením sluchu následkem opakovaných středoušních zánětů nebo jiných infekčních onemocnění trpí například plná třetina dětí! U dospívajících a dospělých nastupují místo hrozby infekčních onemocnění jiná rizika - desítky decibelů rockové hudby na diskotékách i ve sluchátkách, desítky decibelů v některých průmyslových provozech, desítky decibelů na rušných ulicích velkoměst. Podle některých odborníků nemůže nikdo, kdo je takovému náporu vystaven dlouhodobě, vyváznout bez následků.
Nedoslýchavost a hluchota navíc není problémem jen pro postižené samotné, ale i pro ty, kdo s nimi žijí a pracují, kdo je mají rádi - tedy pro jejich rodinné příslušníky a spolupracovníky v zaměstnání.
Naštěstí nezahálela ani lékařská věda - jen za uplynulá dvě tři desetiletí dosáhla ve výzkumu anatomie a fyziologie sluchového ústrojí, v poznání možností prevence jeho poškození a v zavádění nových metod diagnostiky a léčby nesrovnatelně většího pokroku než za celou předchozí historii. Mnohé dovede vyléčit a nezůstává stát nečinně ani před ostatními problémy - nabízí pomoc v podobě nejrůznějších typů sluchadel, kochleárních implantátů a dalších pomůcek. Bohužel však zdaleka ne každý, komu by tyto informace mohly pomoci, o nich ví, a mnozí je dokonce ani slyšet nechtějí. Odmítají si vůbec připustit, že by něco takového mohlo je samé nebo jejich blízké postihnout. Místo aby se pokusili poznat skutečnou příčinu svých problémů a hledat účinnou pomoc, volí nejrůznější pseudořešení. Buď svádějí vše na okolí: "To ostatní mluví potichu a nezřetelně a je to jejich vina, že neslyším", anebo se skrývají do ulity osamění - vyhýbají se sociálním kontaktům, jež jsou pro ně vzhledem ke zhoršování sluchu stále obtížnější. V obou případech však spatřují v okolním světě cosi nepřátelského, co nedovedou překonat, a nehledají nebo nedovedou v něm najít nic, co by jim v jejich trápení pomohlo. Stále víc se zaplétají do bludného kruhu samoty, beznaděje a izolace, který je obtížné prolomit. Chceme se o to pokusit. Naším cílem je co nejsrozumitelněji vysvětlit, proč a jak vlastně slyšíme a jaké další funkce naše sluchové ústrojí plní, jaké jsou hlavní typy sluchových vad a jak je lze zjistit a klasifikovat, čemu a jak lze předejít a co s tím mohou dělat lékaři; nabízí také užitečné rady, jak i s poruchou sluchu za pomoci nejrůznějších pomůcek plně a kvalitně žít. Miroslav Hroboň, Ivan Jedlička, Jaroslav Hořejší
Jste-li optimisté a dovedete-li se se sluchovými problémy u sebe nebo u kohokoli ze svých nejbližších vyrovnat, dají vám následující řádky za pravdu; k tomu vám navíc poskytnou i některé nové informace, které dosud možná neznáte. A jste-li pesimisté trápící se představou, že se proti vám všechno spiklo, pokusíme se vyvést vás z omylu - autoři i všichni ti, o nichž se zde píše, stojí jednoznačně na vaší straně.
Přidat nový komentář