„Posledního června skončila platnost karenční doby, kterou pravicová vláda navzdory doporučení lékařů před 10 lety protlačila do zákona. Toto opatření považuji za trestání zaměstnanců za nemoc v podobě neproplácení prvních 3 dnů nemoci. Bylo to nespravedlivé, nefunkční a zdraví ohrožující opatření, které všechny nemocné považovalo za simulanty. Jsem ráda, že se ČSSD podařilo karenční dobu zrušit, a splnit tak také jeden z našich největších závazků vůči občanům,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Zrušení karenční doby bude mít pozitivní dopad na příjmy nemocných, a to jak těch, kteří byli v DPN 1–3 dny (těch bylo za v posledních 3 letech v průměru kolem 70 tisíc ročně), tak i těch, kteří byli v pracovní neschopnosti déle (těch bylo v roce 2018 přibližně 1,7 milionu ročně).
Jak si zaměstnanci polepší?
Po zrušení karenční doby si tak díky získané náhradě mzdy za první 3 dny nemoci zaměstnanci v těchto mzdových kategorií polepší následovně:
- Zaměstnanec s minimální mzdou: o 995 Kč
- Zaměstnanec s hrubou mzdou ve výši 20 000 Kč: o 1 491 Kč
- Zaměstnanec s průměrnou mzdou: o 2 420 Kč
Firmy uvažují o zavedení/rozšíření sick day
Ačkoliv v současné době již řada zaměstnavatelů poskytuje zaměstnancům tzv. sick days, je nutné si uvědomit, že tento trend zdaleka nepokrývá všechny zaměstnance a také je nerovnoměrně distribuován mezi jednotlivými typy práce, čímž přispívá k rozevírání nůžek mezi kvalitnějšími typy práce v jednotlivých odvětvích. Společností poskytujících sick days je v ČR dle aktuálního průzkumu dle společnosti Edenred 43,4 %. Zaměstnanci pracující ve zbývajících 56,6 % firmách tak od 1. července 2019 získají obdobu tohoto benefitu.
