S problematikou nadměrné váhy se potýká spousta lidí zejména ve středním věku, kdy úroveň fyzické aktivity klesá vinou např. rodinných závazků, ale - přiznejme si - i vinou zvýšené tendence k pohodlnosti. Obezita se proto stává čím dál více chronickou nemocí zejména v ekonomicky vyspělých státech západní Evropy a ve Spojených státech ...
Proč máme večer větší chuť na sladké?
Jedním z nejčastějších důvodů je jednoduše nedostatek energie. Pokud během dne vynecháváme jídla, máme mezi nimi dlouhé pauzy nebo jíme příliš málo, večer se může dostavit výrazný hlad. Tělo pak přirozeně hledá rychlý zdroj energie a sladké potraviny jsou jednou z nejsnáze dostupných možností.
„Chuť na sladké může souviset s tím, jak člověk během dne jí. Pokud jsou jídla nepravidelná a neobsahují dostatek bílkovin a vlákniny, může se večer dostavit výrazný hlad a potřeba rychlé energie,“ vysvětluje Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz.
Večerní mlsání proto nemusí být otázkou slabé vůle. Často je důležité hledat jeho příčinu už v průběhu celého dne.
Může večerní chuť na sladké souviset s hladinou cukru v krvi?
Právě v závěru dne se totiž nejvíc projeví chyby z celého dne – nepravidelné stravování, rychlé sacharidy nebo nadměrná zátěž organismu. Zrádné přitom je, že i lidé s „normálním“ cukrem nalačno mohou mít během dne výrazné výkyvy, které běžné vyšetření nemusí odhalit.
„Chuť na sladké se typicky objevuje u lidí, u nichž během dne dochází k opakovaným výkyvům krevního cukru,“ vysvětluje Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz. Pokud strava obsahuje málo bílkovin, vlákniny a kvalitních tuků, nebo jsou jídla nepravidelná, hladina glukózy po jídle rychle stoupá a následně prudce klesá. Tento stav, označovaný jako relativní hypoglykémie, se nemusí projevit jen hladem, ale právě silnou chutí na sladké – jako nejrychlejší dostupný zdroj energie. Večer se navíc přidává fyziologická únava organismu.
„Zajímavé je, že řada lidí má při běžném odběru cukru nalačno hodnoty v normě, přesto během dne dochází k výrazným výkyvům glykémie po jídle. Ty se v klasickém vyšetření často neodhalí, ale mohou se projevit právě večerní únavou nebo silnou chutí na sladké,“ upozorňuje Horáková.
Významnou roli mají také stresové hormony, především kortizol
Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu může narušovat citlivost na inzulin a zvyšovat kolísání glykémie během dne.
„Večer navíc přirozeně klesá hladina dopaminu a serotoninu, látek spojených s pocitem pohody a odměny. Sladké jejich uvolňování krátkodobě podporuje, proto po něm tělo intuitivně sahá,“ doplňuje Horáková. Chuť na sladké tak často není izolovaný problém, ale součást širšího vzorce, který zahrnuje stres, nedostatek spánku, složení stravy i denní rytmus.
Co nejčastěji způsobuje večerní chutě na sladké?
Podle zkušeností vede k večerním chutím nejčastěji:
- vynechávání jídel (zejména snídaně nebo oběda),
- dlouhé rozestupy mezi jídly,
- strava s převahou rychlých sacharidů a nedostatkem bílkovin a vlákniny,
- nadměrná konzumace kávy nalačno,
- chronický stres a nedostatek spánku,
- nedostatečný příjem tekutin a některých mikronutrientů, například hořčíku nebo chromu.
Sladké máte spojené s konkrétní situací
Někdy nejde o hlad vůbec. Čokoláda u televize, dezert po obědě nebo sušenka ke kávě mohou být naučené rituály. Mozek si postupně spojí konkrétní situaci s příjemným zážitkem a chuť se může objevit automaticky. Pokud například každý večer jíte sladké u televize, může se touha po něm objevit už ve chvíli, kdy si pustíte oblíbený pořad.
Jak večerní chutě na sladké omezit?
Není nutné sladké ze svého jídelníčku úplně vyřadit. Často je účinnější upravit režim, který k večernímu přejídání vede.
Pomoci může:
- nevynechávat pravidelně hlavní jídla,
- zařazovat do jídelníčku dostatek bílkovin a vlákniny,
- během dne dostatečně pít,
- dopřát si dostatek spánku,
- pravidelně se hýbat,
- rozlišovat mezi skutečným hladem a chutí vyvolanou zvykem či emocemi,
- odstranit sladkosti z míst, kde jsou neustále na očích,
- jíst vědomě a bez automatického mlsání u televize nebo při práci.
„Z praxe víme, že úprava základních návyků má často větší efekt než samotné ‚omezování sladkého‘, které řeší spíš následek než skutečnou příčinu,“ říká Horáková.
Kdy má smysl zkontrolovat hladinu cukru v krvi?
„Opakované chutě na sladké nejsou náhodné. Často ukazují na konkrétní fyziologický problém,“ upozorňuje Horáková. Právě lékárník dokáže posoudit souvislosti mezi stravou, denním režimem, užívanými léky a doplňky, upozornit na rizikové kombinace a doporučit další postup. Zároveň pomůže rozlišit, kdy jde o funkční potíž řešitelnou úpravou návyků a kdy už může být na místě lékařské vyšetření. Lékárník zároveň pomůže vybrat vhodný typ testu a zasadit výsledky do kontextu jídelníčku a životního stylu.
Večerní chuť na sladké je běžná a sama o sobě neznamená, že máte poruchu hladiny cukru v krvi. Často souvisí s nepravidelným stravováním, nedostatečně sytým jídelníčkem, únavou, stresem nebo naučenými návyky.
Pokud se ale silné chutě opakují a doprovázejí je další neobvyklé příznaky, má smysl řešit situaci komplexně a případně si nechat hladinu cukru odborně zkontrolovat.
Domácí testy zakoupíte na Lékárna.cz. Pokud si nejste jistí, který je pro vás nejvhodnější, kontaktujte lékárníky v online poradně.
