Klíště obecné je parazit z řádu členovců, který po přisátí může na člověka přenést klíšťovou encefalitidu nebo lymeskou borreliózu. Nebezpečí nákazy lymskou boreliózou je asi desetkrát vyšší než u zánětu mozkových blan...
Každá choroba je pro člověka zátěží. Organismus s ní musí bojovat a vynakládá na to obrovské množství energie. Lékaři hovoří o stresu. Od toho psychického se liší jen tím, že postihuje tělo. Následky jsou ale podobné.
“Stres sám o sobě musí někde zanechat stopy. Počínaje únavou, nesoustředěností, malou výkonností a konče řadou tělesných příznaků,“ říká pražský internista Martin Weis. Problémy přitom zdánlivě nemusí souviset s obdobím, kdy byl člověk nemocný. To znamená, že pokud vás bolelo v krku a nemoc jste řádně nevyleželi, budou vás bolet třeba klouby.
Co si ale přesně představit pod slovy “řádně vyležet“? Dříve to bývalo celkem jasné, dnes ale každý raději polkne pilulku a chodí s oteklým nosem do práce. Přitom však platí pořád totéž: nejvíc léčí klid na lůžku a hodně tekutin. Jinak zdravý organismus nepotřebuje léky. Ty by měly přijít na řadu až při teplotě nad 38,5 stupně Celsia. Když neulehnete, původce nemoci – tedy viry či baktérie – necháte v těle působit déle.
Bohužel není vzácností, že i banální nemoc může mít trvalé následky. Při chřipce i jiných běžných onemocněních například trpí srdce, jiné virózy mohou přerůst v zánět mozkových blan s trvalým postižením mozku. Angína zase někdy způsobuje takzvanou revmatickou horečku s trvalým poškozením chlopně v srdci, ale také ledvin.
Viry napadají sliznici dýchacích cest – z obyčejné rýmy se může vyvinout třeba i komplikovanější nemoc, jako je zápal plic. Přecházení nemocí však někdy vyvolává ještě vážnější následky. Jedním z nich je poškození kostní dřeně a porucha tvorby krvinek. To vede k chudokrevnosti a snížení obranyschopnosti organismu.
Přidat nový komentář