Očkování je možné i během šíření infekce COVID-19

Již v pondělí, 20. dubna, začíná Světový a Evropský týden očkování. Zatímco na očkování proti COVID-19 stále čekáme, k dispozici máme jiná očkování proti život ohrožujícím nemocem, která naopak nevyužíváme. Evropská data přitom dokazují, že dostatečně vysoká proočkovanost může snížit počet nakažených. 

Česká vakcinologická společnost: Stanovisko k očkování v souvislosti s COVID-19

• Pravidelná, hrazená i další doporučená očkování (týká se nejen dětí ale i dospělých) je možné provádět bez omezení i v současné epidemiologické situaci.
• S ohledem na nejasnou délku trvajících opatření v souvislosti se šířením onemocnění COVID-19 není vhodné očkování odkládat, umožní-li to provozní a epidemiologické možnosti. 
• Česká vakcinologická společnost doporučuje očkování plánovat v jiných ordinačních hodinách než pro akutně nemocné pacienty.
• Očkování se neprovádí u osob v karanténě pro onemocnění COVID-19 nebo u osob se zvýšenou tělesnou teplotou a příznaky akutního onemocnění. V těchto případech se pokračuje v očkování po jejich skončení.
• Případná nepoznaná inkubační doba onemocnění COVID-19 u dospělých bez klinických známek onemocnění nepředstavuje pro očkování riziko.
• Odkládání očkování dětí může vést k prodloužení období vnímavosti k danému infekčnímu onemocnění a riziko nákazy infekcí, proti níž očkování probíhá, je tak při dodržování režimových opatření vyšší než riziko nákazy dítěte onemocněním COVID-19.

Očkování pomáhá bránit rakovině i ochrnutí

Očkování je způsob, jak pomáhat předcházet onemocněním s vážnými následky. Jako příklad mohou sloužit očkování proti lidskému papilomaviru nebo klíšťové encefalitidě. Papilomavirus může způsobovat nádorové bujení a vést k rozvoji některých typů rakoviny u žen i mužů. Trvalými následky klíšťové encefalitidy pak mohou být neurastenie, ochrnutí, psychické poruchy i poruchy sluchu. Očkování také pomáhá snížit riziko antibiotické rezistence a zhoršení kvality života způsobené závažnými onemocněními.

Vytoužené očkování proti COVID-19 vs. existující očkování

Odborníci v různých státech se nyní zaměřují na přípravu očkovací látky proti COVID-19. Na tu s napětím čeká i veřejnost. Přesto ale lidé nevyužívají možnost očkování proti dalším nemocem, které ohrožují zdraví a mohou způsobit dokonce i smrt.
„Je paradoxní, že lidé volají po neexistujícím očkování proti COVID-19, ale na druhou stranu plně nevyužívají očkovací látky, které lékaři k dispozici mají a které chrání před dalšími vážnými onemocněními. Jako příklad může sloužit očkování proti klíšťové encefalitidě nebo chřipce. Někteří dokonce odmítají i povinná očkování – situace kolem očkování proti spalničkám je všeobecně známá. Je otázkou, jak se postaví k situaci tito odmítači očkování. A další otázkou též je, zda si budou lidé ochotni za své zdraví připlatit, pokud očkování bude k dispozici,“ říká MUDr. Lenka Petroušová, Ph.D. z Fakultní nemocnice Ostrava.

Pro plné hrazení očkování proti klíšťové encefalitidě se rozhodlo např. i Švýcarsko. V něm došlo v posledních letech k výraznému nárůstu počtu případů tohoto onemocnění – do roku 2018 se toto číslo zvýšilo 3x. Přesto se ale jedná téměř o polovinu méně případů než v České republice.

Klíšťová encefalitida: známe riziko, ale přesto se nechráníme   

Česká republika patří k tzv. plně endemickým územím klíšťat nakažených klíšťovou encefalitidou. To znamená, že klíště přenášející virus klíšťové encefalitidy můžete potkat prakticky kdekoli, včetně městských parků, zahrad a dětských hřišť. Přesto je zde proočkovanost pouze 29 %. Povědomí o možnosti očkování proti klíšťové encefalitidě je v České republice přitom velmi vysoké.

Jak je tedy možné, že je proočkovanost tak malá?

Odpověď je jednoduchá – jsme přesvědčeni, že se nás riziko netýká, že nemá vliv na počet případů onemocnění a očkování tedy není nutné. Opak je pravdou, jak vyplývá z příkladu Rakouska. V něm se díky rozsáhlé očkovací kampani proti klíšťové encefalitidě v 80. letech a současné míře proočkovanosti okolo 80 % podařilo výrazně snížit počet případů onemocnění.

Prevence je levnější

V prevenci klíšťové encefalitidy nestačí spoléhat pouze na opatření omezující přisátí klíštěte jako jsou dlouhé nohavice a repelent při cestě do přírody. To dokazují i počty nakažených, které jsou v České republice dlouhodobě vysoké. Případná pracovní neschopnost přitom trvá i u pacienta s „lehčím průběhem“ 4–6 týdnů, následky ale mohou být i trvalé. Dlouhodobá pracovní neschopnost pak znamená pro pracovně aktivní skupinu nemocných a jejich blízké nejen velkou sociální a zdravotní zátěž, ale také zátěž finanční. Účinná prevence spočívá v očkování. Základní očkování probíhá ve třech dávkách aplikovaných s časovým rozestupem. Náklady na jednu dávku činí přibližně 900 Kč, přičemž je možné požádat o příspěvek na očkování u pojišťovny. Ten se uplatňuje i v případě přeočkování, které probíhá jednou dávkou po 3 až 5 letech.

Věk je rizikový faktor

Stejně jako v případě COVID-19 nebo chřipky, je klíšťová encefalitida onemocnění, u nějž se riziko závažného průběhu zvyšuje s věkem. U klíšťové encefalitidy přitom problémem ve vyšším věku není pouze vyšší riziko vážnějšího průběhu, ale také rostoucí podíl nemocnosti. Mezinárodní studie zaměřená na situaci v České republice, Slovensku a Rakousku ukázala, že nejvíce případů klíšťové encefalitidy připadalo na vyšší věkové skupiny. Bohužel u těchto věkových skupin je proočkovanost v České republice velmi nízká. Ve skupině nad 55 let je očkovaný jen přibližně každý pátý.
„Je paradoxní, že senioři očkování velmi potřebují, přesto se proti klíšťové encefalitidě nechrání,“ uzavírá MUDr. Petroušová.