Hmyz útočí, braňte se

Více než tři tisíce lidí ročně v zemi onemocní lymskou borreliózou, zhruba šest stovek klíšťovou encefalitidou. Tyto dvě obávané nemoci přitom nejsou jediné, které přenáší hmyz nebo jako v případě klíšťat, členovci. Nepříjemné a někdy i nebezpečné je také pokousání nenápadnou muškou muchničkou, citlivým lidem vadí i štípance od komárů. V druhé polovině léta navíc přibývá i vos a obávaných sršňů.

Klíšťová encefalidita může způsobit doživotní neurologické problémy. Dá se proto ní očkovat, ale jelikož chvíli trvá, než očkovací látka zabere, nemá to smysl nyní - teď je důležité snažit se nedat klíštěti šanci přisát se: nejvíce jich bývá na okrajích listnatých lesů a přilehlých loukách. Chraňte se dlouhými nohavicemi i rukávy, používejte repelent, pomáhá také konzumace vitamínu B. Když už klíště máte, odstraňte jej co nejdříve a hlídejte si příznaky obou nemocí.

Klíšťová encefalitida se může už po několika dnech projevit příznaky připomínajícími chřipku (bolest hlavy, nevolnost, horečka), máte-li podezření na klíšťovou encefalitidu, jděte k lékaři a nechte si udělat rozbor krve na protilátky, výsledky budou za několik dní. Pro nákazu svědčí i to, pokud prvotní příznaky ustupují, aby se za několik ní vrátily znovu s mnohem větší silou. Většinou je nutná hospitalizace, lék přímo na nemoc však neexistuje, tlumí se příznaky. Rekonvalescence bývá zdlouhavá. Pro borreliózu je typická červené zhruba pět i více centimetrů velká skvrna s bílým středem v místě vpichu. Léčí se antibiotiky. Domněnka, že borreliózu mohou přenášet i komáři, se nepotvrdila, ale pozor "klíšťovou encefalitidu lze chytit i z nepasterizovaného mléka," upozorňuje Vlasta Danielová ze Státního zdravotního ústavu.

Velké potíže může způsobit i napadení nenápadnou asi tři milimetry velkou muškou muchničkou, jakých létá zvláště blízko vody požehnaně: mohu vyvolat dokonce otravu, proto pokud vám napadené místo otéká a červená, neváhejte s návštěvou lékaře. Tu naopak nevyžaduje běžné štípnutí od komára či vosy, ale je dobré mazat je, aby nesvědilo - při rozškrábání by se do rány mohla dostat infekce.

Horší je pokud třeba vosa nebo sršeň štípnou člověka, který je alergický na jejich jed - hrozí mu anafylaktický šok, a proto je třeba okamžitě volat záchranku. Na hmyz lze používat repelenty je ale třeba počítat s tím, že jejich účinnost snižuje pocení.

Nákazu od hmyzu si člověk navíc může dovézt i ze zahraničí, jde například o parazity ze špinavé vody - s jakýmkoli podobným podezření navštivte po návratu z dovolené lékaře.