Zužování věnčitých (koronárních) tepen aterosklerotickým procesem může mít různé klinické projevy, které shrnujeme pod společný název ischemická choroba srdeční.
Dříve jsme tvrdili, že genetika zodpovídá za zhruba 50 procent výskytu kardiovaskulárních onemocnění, nyní nová data z klinických studií uvádí, že je to zhruba pouze deset procent," říká Jan Piťha z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.
Srdeční a cévní onemocnění jsou v Česku nejčastější příčinou úmrtí. Ukazuje se, že česká populace trpí příliš často nadváhou, stále dává přednost živočišným tukům, konzumuje málo zeleniny a ovoce a hlavně se málo hýbe. Situace se za poslední roky pomalu lepší, alespoň co se týče změny stravovacích zvyklostí, přesto je mezi Čechy stále více lidí s nadbytečnými kilogramy. Nadváha může začít lidem zkracovat život.Podobné problémy jako Česká republika, hlavně s růstem počtu lidí s nadváhou, mají rozvinuté země v Evropě a Severní Americe. Kvalita našeho současného života se stále zlepšuje, avšak právě kvůli různým technickým vymoženostem se lidé přestávají hýbat. Pohyb je to nejjednodušší,co mohou lidé pro své zdraví udělat.
Na vznik srdečních a cévních onemocnění má kromě kouření a nadváhy vliv také vysoký krevní tlak, cukrovka a zvýšená hladina cholesterolu v krvi. Riziko jejich vzniku ovlivňuje i pohlaví a věk. U mužů je podle lékařů riziko srdečně-cévních onemocnění vyšší než u žen, protože ženské hormony cévy chrání. Toto pravidlo přestává platit v případě, že ženy trpí cukrovkou a částečně i v případě kuřaček. Za velmi problematickou lékaři považují kombinaci obezity, zvýšené hladiny tuků v krvi, zvýšeného tlaku a cukrovky, které říkají metabolický syndrom. Umírá na něj stále více lidí. Riziko rozvoje tohoto syndromu mohou lidé poznat i podle svého obvodu pasu. U mužů je vysoké, pokud mají v pase více než 102 centimetrů, u žen je rizikových více než 88 centimetrů.
Přidat nový komentář