„Můj strach z doktorů začal, když mi bylo asi pět, pamatuji si, že jsem šla na trhání mandlí a v nemocnici jsem zůstala sama. Dodnes živě vidím, jak maminka odchází dlouhou chodbou a mě drží za ruce sestra a táhne mě do pokoje,“ vzpomíná pětačtyřicetiletá Karla. Zážitek, který možná má víc lidí – ovšem vaše děti už ho mít nemusí, máte totiž právo zůstat s ním. více ...
staří lidé jsou vlastně také jako děti. Málokterá státní nemocnice umožní být s maminkou nebo tatínkem v nemocnici, přestože rodina chce pomoci. Máme špatné zkušenosti. Sestra přinese jídlo a pití a běží dál, nezajímá se jestli má starý člověk sílu udržet lžíci nebo sklenici. Co s tím? a rodinu pustí jen v hodinách pro návštěvy. Katastrofa. a teď to má být i zákoně.
Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…
Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…
Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…
Přidat nový komentář