Hypertenze, tedy vysoký krevní tlak, je nejčastějším onemocněním kardiovaskulární soustavy a ve vyšším věku postihuje skoro polovinu populace.
V současné době neexistují žádné vědecky doložené důkazy prokazující souvislost mezi užíváním látek určených k léčbě hypertenze (ACE-inhibitory, sartany) a průběhem virové infekce COVID-19. Pacienti by proto v takto nastavené léčbě měli pokračovat a neměli by ji bez další konzultace s ošetřujícím lékařem přerušovat.
Léčivé přípravky určené k léčbě hypertenze
Inhibitory enzymu angiotenzin-konvertázy (ACE-inhibitory) jsou používány především k léčbě vysokého krevního tlaku a srdečních potíží. Názvy léčivých látek, které patří do této skupiny, končí koncovkou „-pril“, tj. kaptopril, enalapril, lisinopril, perindopril, ramipril, chinapril, cilazapril, fosinopril, trandolapril, imidapril. Tyto látky blokují enzym ACE, což má za následek rozšíření cév, pokles krevního tlaku a snížení zátěže při srdeční činnosti. Podobným mechanismem působí i blokátory receptorů pro angiotenzin II (sartany). Ty se používají především k léčbě hypertenze a některých onemocnění srdce či ledvin. Patří sem látky losartan, eprosartan, valsartan, irbesartan, kandesartan, telmisartan, olmesartan a azilsartan.
Léky na hypertenzi a COVID- 19
Obavy z možného zhoršení průběhu koronavirové infekce vycházejí z hypotézy publikované v časopise Lancet. Autor poukazuje na mechanismus působení těchto látek skrze renin-angiotensin-aldosteronový systém (RAAS), jehož součástí jsou receptory ACE2. Ty používá koronavirus pro vstup do lidských buněk. ACE-inhibitory a sartany tyto receptory ovlivňují a podle určité domněnky by mohly zvyšovat aktivitu viru.
Interakce viru se systémem RAAS v lidském organismu je však velmi komplexní a dosud není dostatečně prozkoumaná.
Mechanismem působení koronaviru přes ACE2 se zabývá i řada dalších publikací, a některé uvádějí dokonce opačnou myšlenku, tedy že léčba ACE-inhibitory a zejména sartany by mohla bránit vstupu koronaviru do buněk. I v tomto případě se jedná o zatím nepodložené hypotézy, které je nutné dále ověřovat.
Autoři úvahy vycházeli především z toho, že tyto léky zvyšují v lidských plicích koncentraci proteinu ACE2, skrze který koronavirus do lidských buněk vstupuje a tím vzniká nákaza. Zmínili také výsledky několika studií z posledních měsíců, které ukázaly, že značné procento pacientů se závažnějším průběhem onemocnění COVID-19 trpí právě vysokým krevním tlakem nebo srdečně-cévními chorobami, při kterých se inhibitory ACE a sartany často předepisují.
Pacienti by měli v léčbě pokračovat
Jednoznačnou zprávu lékařům i pacientům vyslala Evropská kardiologická společnost. Ve svém stanovisku uvádí, že spekulace o možném ovlivnění průběhu infekce COVID-19 a používáním ACE-inhibitorů či sartanů není vědecky podložená, a proto není důvod, aby lékaři měnili takovou léčbu či aby pacienti vyžadovali změnu léčby. Obdobné stanovisko zveřejnily také tři americké odborné společnosti zaměřené na kardiologii. Upozorňují na skutečnost, že u pacientů trpících kardiovaskulárními chorobami je obecně zvýšené riziko komplikací v průběhu koronavirové infekce. Proto je nutné, aby byli správně léčeni a jejich kardiovaskulární stav dobře kompenzován.
Vzhledem k tomu, že v současné době nejsou dostupné experimentální ani klinické údaje, které by prokazovaly negativní či pozitivní vliv léčby ACE-inhibitory nebo sartany na průběh koronavirové infekce, pacienti by měli pokračovat v nastavené léčbě bez ohledu na aktuální výskyt nemoci COVID-19.
Pacienti, kteří mají jakékoliv obavy či nejasnosti ohledně své léčby, by se měli obrátit na svého ošetřujícího lékaře. Rozhodně nedoporučujeme léčbu svévolně přerušovat či bez dalšího doporučení měnit.
Státní ústav pro kontrolu léčiv i Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) průběžně monitorují situaci a hodnotí všechny informace, které se objevují v kontextu koronavirové pandemie.
Zdroj: sukl.cz
