Plicní hypertenze - relativně nespecifické příznaky jsou důvodem mnoha diagnostických omylů

Plicní hypertenze je onemocnění způsobené vysokým tlakem krve v plicních cévách. Nejedná se o samostatné onemocnění, ve skutečnosti jde o důsledek mnoha jiných nemocí, které se mohou projevovat nárůstem krevního tlaku v plicních cévách. Dlouho trvající a neléčený vysoký tlak v plicních cévách vvyčerpává pravou srdeční komoru. Levá polovina srdce a vlastně pak celý organizmus dostává menší množství krve, která je navíc hůře okysličena. To se může projevovat pocity nedostatečného množství vzduchu (dušnost), bolestmi na hrudníku, otoky dolních končetin, nechutenstvím, slabostí, stavy závratí až mdlob.

Pokud je možné zjistit onemocnění, které k plicní hypertenzi vede, pak hovoříme o tzv. sekundární plicní hypertenzi. Ta vzniká např. při onemocněních levé poloviny srdce (např. při postižení srdečního svalu při ischemické chorobě srdeční či při nemocech srdečních chlopní). Dále v důsledku opakovaných ucpání plicní cirkulace při plicních embolizacích či při onemocnění plic - na prvním místě při chronickém zánětu průdušek. Pokud se žádné sekundární onemocnění nezjistí a příčina plicní hypertenze tedy zůstává nejasná mluvíme o tzv. primární plicní hypertenzi. Ta je však oproti sekundární plicní hypertenzi velmi vzácná - v celé České republice jí trpí pouze několik desítek osob.

Čtěte také: Nejčastější nemoci plic

Příznaky plicní hypertenze

Příznaky jsou často lehké a netypické a lze je zaměnit za projevy jiného onemocnění srdce a plic.

Nejčastější příznaky jsou:

• námahová a později i klidová dušnost
• celková slabost a nevýkonnost
• únava
• nechutenství
• závratě
• pocity na omdlení
• namodralé zbarvení rtů a kůže (cyanóza)
• otoky dolních končetin
• bolest na hrudi
• bušení srdce (palpitace)

Diagnostika plicní hypertenze

Výše uvedené projevy onemocnění obvykle donutí pacienta vyhledat lékaře, který v rámci pátrání po příčině obvykle provede EKG vyšetření, laboratorní rozbor, rentgenový snímek plic, funkční vyšetření plic - tzv. spirometrii a konečně echokardiografické vyšetření, které plicní hypertenzi odhalí. Echokardiografické vyšetření stanoví nejen přítomnost ale také velikost plicní hypertenze a pomocí zhodnocení srdečních oddílů může být také důležité v určení její příčiny. V pátrání po příčině plicní hypertenze se dále využívá CT plic, plicní scintigrafie a srdeční katetrizace.

Problémem diagnostiky plicní hypertenze je skutečnost, že její projevy mají mnoho společného s jinými běžnými chorobami. Projevy jsou tedy nespecifické a netypické a velmi často se za nimi hledá něco jiného než plicní hypertenze. Navíc trvá poměrně dlouho od začátku onemocnění, než se jeho projevy objeví. Diagnóza tak bývá někdy stanovena pozdě.

U plicní hypertenze hraje určitou roli i genetika. Pokud se tento problém objevil u někoho v rodině, je třeba toto onemocnění cíleně vyhledávat pomocí screeningového vyšetření.

Čtěte také: Spirometrie odhalí příčinu vašich potíží s dýcháním

Léčba plicní hypertenze

Způsob léčby plicní hypertenze se liší podle vyvolávajícího onemocnění. Při sekundární plicní hypertenzi se snažíme terapií odstranit prvotní příčinu zodpovědnou za zvýšení tlaku v plicním řečišti. Pokud odstranění této příčiny není možné či příčina není známa jako je tomu u primární plicní hypertenze je léčba zaměřena na snížení tlaků v plicním řečišti a tím na zmírnění obtíží pacienta. Spočívá zejména ve farmakoterapii - užívání léků rozšiřujících cévy, léků na ředění krve - tzv. antikoagulační léčbě, diuretik. U pacientů, jejichž zdravotní stav se na této terapii příliš nezlepší je k dispozici tzv. specifická léčba preparáty zlepšujícími plicní cirkulaci. V pokročilých stádiích onemocnění, tam kde selhává léčba je možná transplantace srdce a plic.

Předpokladem úspěšné léčby je změna životního stylu a dietních návyků:

Zdroj: www.ikem.cz, www.fnol.cz