Revmatismus

U lékaře

Časné odhalení nemoci je důležité pro nasazení optimální léčby. První celkové příznaky bývají často podobné běžnému chřipkovému onemocnění. Postupně se připojuje ranní ztuhlost kloubů nejméně jednu hodinu po probuzení, současné zánětlivé postižení minimálně tří kloubů a postižení alespoň jednoho kloubu zápěstí a ruky symetrické na obou končetinách. Obtíže trvají nejméně po dobu šesti týdnů.

U lékaře se podrobujete několika nenáročným vyšetřením. K nejdůležitějším patří vyšetření krve a rentgenové vyšetření. Pokud se diagnóza revmatoidní artritidy potvrdí, začíná pro Vás období dlouhodobé léčby a rehabilitace.

Prognóza revmatoidní artritidy závisí na včasném zahájení léčby. Cílem je potlačit další zánětlivé postižení kloubů, snížit bolest, udržet hybnost a zlepšit kvalitu života. Na začátku i v průběhu onemocnění je poskytována většinou ambulantní péče.

Z léků se podávají nejčastěji tzv. nesteroidní antirevmatika pro zmírnění otoku a bolesti. Dále tzv. chorobu modifikující léky pro kontrolu aktivity zánětlivého kloubního procesu. Účinek těchto léků nastupuje většinou až po několika týdnech nebo měsících užívání. K překlenutí tohoto období je možné využít podávání kortikoidů.

Chirurgické řešení by mělo být zváženo pokud jsou bolesti i v klidu a v noci, nebo trvá výrazné omezení pohybu pro kloubní deformace. Chirurgickou léčbou se zabývá specializovaný obor tzv. revmatochirurgie. Z chirurgických výkonů se provádí náhrada kloubu, znehybnění kloubu ve vhodném postavení nebo odstranění zánětem postižené kloubní membrány.

Rehabilitační léčba se zaměřuje na podporu svalové síly a funkčního rozsahu pohybu. Provádí nácvik užívání pomůcek usnadňujících sebeobsluhu, domácí práce, cestování v dopravních prostředcích, atd. Je vždy individuální a řídí se konkrétním stavem a potřebami nemocného.

Fyzikální léčba se u revmatoidní artritidy využívá především k potlačení bolesti kloubů, vazů, svalů a potlačení zánětlivého procesu postižené oblasti. Z elektroterapie se využívá galvanizace, iontoforéza, diadynamické proudy, interferenční proudy, vysokofrekvenční a pulzně modulované proudy, vířivé koupele, solfatanové, jodové, radonové a bylinné koupele, kryoterapie, infračervené paprsky, atd.

Obecně platí, že v klidovém období nemoci jsou vhodné spíše tepelné a dráždivé procedury, ve fázi vzplanutí nemoci naopak procedury chladové a tišivé. Proti zmírnění bolesti si můžete aplikovat studené mokré zábaly a kryoterapii i v doma. Pokud dojde k náhlému zhoršení obtíží, může být vhodná tzv. balneoterapie, tj. bahenní a rašelinové zábaly.