Chrápání neboli ronchopatie bylo považováno za jev nepříjemný, ale z medicínského hlediska bezvýznamný problém.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Syndrom neklidných nohou je velice časté onemocnění. Podle nejnovějších epidemiologických studií jím trpí až každý desátý obyvatel Evropy a Ameriky. Vliv na to mají pravděpodobně jak genetické, tak vnější faktory: životní styl, stravovací návyky, ale také věk, je prokázáno, že s věkem stoupá jak výskyt onemocnění, tak tíže jeho příznaků.
Syndrom neklidných nohou byl pravděpodobně popsán již v 17. století, ale důkladné klinické studie provedl až ve čtyřicátých letech minulého století Ekbom (RLS je někdy označován jako Ekbomův syndrom).
Protože potíže se vyskytují v klidu a v teple, zejména před usnutím, brání usnutí a normálnímu spánku. Spánek není osvěžující, pacient je během dalšího dne ospalý, nesoustředěný, jeho výkonnost je snížená, celková kvalita života je zhoršená.
Čtěte také: Jak si poradit s nespavostí?
Syndrom neklidných nohou se může objevit v těhotenství a zkomplikovat tuto příjemnou část života mnoha budoucím maminkám. Dobrou zprávou však je, že pokud se objeví až v těhotenství, v drtivé většině případů po porodu zmizí nebo alespoň značně ustoupí. Objevuje ve třetím trimestru těhotenství při anemii.
Čtěte také: Těhotenská cukrovka: většinou stačí úprava jídelníčku a pohyb
Příčina syndromu neklidných nohou
Přesné příčiny nejsou známy. Jako příčina se udává porucha přenašeče nervových vzruchů dopaminu (chemické látky, která přirozeně vzniká v mozku – v určité oblasti, kterou označujeme jako bazální ganglia). Podobnou příčinu má také Parkinsonova choroba, proto má syndrom neklidných nohou i podobné příznaky. Někdy je jako příčina syndromu neklidných nohou udáván rovněž nedostatek železa nebo jeho nedostatečné vstřebávání. Významnou roli u této poruchy hraje dědičnost.
Syndromem neklidných nohou mohou také trpět pacienti, kteří prodělali jaterní či ledvinné selhání, ale může se také projevit, pokud má nemocný nedostatek kyseliny listové a vitaminu B12, trpí spánkovou apnoe, zúžením páteřního kanálu nebo určitým druhem mimokloubního revmatismu.
Příznaky syndromu neklidných nohou
Syndrom neklidných nohou obtěžuje pacienty po celý den, kdykoli se octnou ve stavu klidu, například když sedí, začnou mít nepříjemné pocity v oblasti dolních končetin. Tyto pocity mohou být různé intenzity. Svěděním či brněním počínaje a bolestivými křečemi konče. Pacienti často udávají, že mají pocit, jako by jim nohama procházel elektrický proud. Přestože hovoříme o syndromu neklidných nohou, nemusí tento syndrom zasahovat pouze nohy, ale také horní končetiny. Jeho projevy jsou nejhorší večer. Jakmile pacienti ulehnou do postele, začnou mít nutkavou potřebu končetinami hýbat. V momentě, kdy nohama hýbat přestanou, obtíže se znovu objeví, což podstatně ztěžuje usínání a může vést až k nespavosti. Z tohoto důvodu je také syndrom nohou řazen mezi poruchy spánku.
Diagnostika syndromu neklidných nohou
Základním kritériem při stanovení diagnózy jsou obtíže, které pacient udává, tedy nepříjemné pocity v končetinách, nutkání k pohybu končetinami, obtíže, které se zhoršují ve večerních a nočních hodinách.
Typická pro toto onemocnění je nespavost v noci a ospalost přes den. Komplikací bývá podrážděnost, depresivní příznaky, narušení kognitivních funkcí, bolesti hlavy a snížené libido.
Důležité je také laboratorní vyšetření. Mezi specializované diagnostické postupy pak patří polygrafické vyšetření ve spánkové laboratoři nebo aktigrafické vyšetření, které hodnotí pohyby končetin podle speciálních senzorů.
Čtěte také: Problémy se spánkem?
Léčba syndromu neklidných nohou
Současná léčba je bohužel pouze symptomatická – tedy založená na odstraňování projevů, nikoli na léčbě primární příčiny. Nejčastěji užívanými léky jsou látky, které ovlivňují přenos dopaminu v mozku. Jedná se o léky, jež se užívají také při léčbě Parkinsonovy choroby, většinou postačí výrazně nižší dávky. Pokud pacient trpí nedostatkem železa, je nutné jeho přísun zajistit. Udržování doporučených hladin kyseliny listové může odstranit příznaky u těhotných žen.
V poslední době se doporučují také léky ze skupiny opiátů, u nich však hrozí riziko lékové závislosti.
Mimo symptomatickou léčbu je vhodné v případě sekundárního RLS pokusit se o léčbu základního onemocnění.