Jedná se o onemocnění, kdy dochází k hromadění zralých lymfocytů (jeden z druhů bílých krvinek) vzhledem k poruše tzv. plánované buněčné smrti (apoptosy) Nemoc postihuje převážně starší lidi, tj. po 50-60 letech věku. Ve většině případů se nemoc zjistí náhodně, při vyšetření krevního obrazu např. při preventivní prohlídce nebo předoperačním vyšetření. Nemoc naštěstí v mnoha případech probíhá nezhoubně, zdá se, že méně agresivních forem přibývá více, než agresivních. Genetické vlivy nejsou prokázány, ale naopak při vyšetřování nacházíme některé změny, které mají i vztah k prognose nemoci.
Dá se nemoc rozpoznat bez návštěvy lékaře (myslím příznaky apod.)
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda jde tato nemoc léčit také pomoci transplantace kostní dřeně.
Otázka rozpoznání choroby bez návštěvy lékaře je dosti složitá - všeobecně řečeno, asi málokterá nemoc snad kromě rýmy a podobných "banálnějších" nemocí se dá laikem těžko rozpoznati, resp. rozpoznati správně. Pacient může míti podezření na nějakou nemoc, ale určení diagnosy je věcí lékaře. I v případě chronické lůymfatické leukemie je nutné odlišiti další možnosti a to určitě laik nezmůže - ono je to problém i pro lékaře jiné odbornosti, protože medicina je dnes dosti úzce specialisovaná a jeden nestačí sledovati všechny novinky ve svém oboru, natož v celé medicině. Co se týče transplantace kostní dřeně (nebo periferních kmenových buněk) - tato metoda léčby se u chronické lymfatické leukemie rovněž používá, ale zatím jenom experimentálně.
Je možné tuto nemoc zcela vyléčit? Jakým způsobem?
U chronické lymfatické leukemie po zjištění diagnosy zjišťujeme tzv. risikové faktory, to jest známky, které nám napoví, jak se choroba pravděpodobně bude vyvíjeti V mnoha (většině) případů nejprve sledujeme, zda dochází k progresi a jak rychlé - v případě pomalé progrese je lepší pacienta neléčiti a jen sledovati (tzv. watch and wait taktika). Pokud nemoc progreduje, pak zahajujeme léčbu - používáme většinou cytostatika (chlorambucil = Leukeran, nověji Fludarabin = Fludara, tuto často v kombinaci s Cyclophosphamidem ev. monoklonální protilátkou proti CD20 (= jeden z povrchových znaků, které jsou na povrchu nemocných krvinek) = Rituximab - Mabthera) Pokud u pacienta dochází k zvětšování lymfatických uzlin, ev. jater či sleziny, je možné ozáření. V ojedinělých případech - v podstatě experimentálně - lze použíti transplantaci kostní dřeně, ať již vlastní (autologní) či od dárce (allogenní)
Chronická lymfatická leukemie se považuje za nevyléčitelnou klasickými metodami léčby, zatím není jednoznačně potvrzerno, zda je možné vyléčení po allogenní transplantaci kostní dřeně (od dárce).
Trvání choroby závisí na několika okolnostech, např. na klinickém stadiu (rozlišujeme celkem 5 klinických stadií dle Raie, 3 dle Bineta, je to podobné), risikových faktorech - medián přežívání je od několika let do několika desítek let. Vzhledem k tomu, že většinou postihuje starší pacienty, mnohdy pacienti umírají na jinou chorobu. Všeobecně však (až na některé agresivní formy, kterých je naštěstí málo), má pacient celkem dobrou prognosu. Na našem oddělení např. máme mnoho pacientů, kteří k nám chodí 20 i více let.
Uvedl jste, že nemoc postihuje především starší osoby (50-60 let). Zaznmenal jste případy, kdy byla touto nemocí postižena i mladší osoba?
Ano, ale jak jsem uvedl. je to celkem vzácné. Nejmladší pacientce, kterou pamatuji, bylo v čase diagnosy asi 30 let, její průběh je velmi benigní, žije s chorobou bez progresse již cca 25 let.