U chronické lymfatické leukemie po zjištění diagnosy zjišťujeme tzv. risikové faktory, to jest známky, které nám napoví, jak se choroba pravděpodobně bude vyvíjeti V mnoha (většině) případů nejprve sledujeme, zda dochází k progresi a jak rychlé - v případě pomalé progrese je lepší pacienta neléčiti a jen sledovati (tzv. watch and wait taktika). Pokud nemoc progreduje, pak zahajujeme léčbu - používáme většinou cytostatika (chlorambucil = Leukeran, nověji Fludarabin = Fludara, tuto často v kombinaci s Cyclophosphamidem ev. monoklonální protilátkou proti CD20 (= jeden z povrchových znaků, které jsou na povrchu nemocných krvinek) = Rituximab - Mabthera)
Pokud u pacienta dochází k zvětšování lymfatických uzlin, ev. jater či sleziny, je možné ozáření.
V ojedinělých případech - v podstatě experimentálně - lze použíti transplantaci kostní dřeně, ať již vlastní (autologní) či od dárce (allogenní)