Aktivita klíšťat je v letošním roce díky teplé zimě nadprůměrně vysoká. Chceme-li v létě vyrazit do přírody, velmi pravděpodobně se kontaktu s tímto roztočem nevyhneme. Klíště je přitom známé především jako přenašeč nejrůznějších infekcí, nejčastěji boreliózy a klíšťové encefalitidy. Nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy dlouhodobě hlásí Jihočeský kraj a Vysočina. Ministerstvo zdravotnictví, které data o výskytu těchto onemocnění pečlivě sleduje, proto vydává souhrn doporučení, jak se před klíšťaty chránit.
Borelióza (lymeská borelióza)
Borelióza je způsobena bakteriemi komplexu Borrelia burgdorferi, kterou přenáší až každé třetí klíště. V ČR je každoročně hlášeno okolo 4.500 případů lymeské boreliózy. První příznaky onemocnění přicházejí cca po 1–2 týdnech od přisátí klíštěte, projevují se jako nespecifické chřipkové příznaky (únava, malátnost bolesti hlavy, kloubů…). U části pacientů se kolem místa přisátí klíštěte vytvoří typická boreliová skvrna. Ve 20–30 % nákaz bohužel nemusí být pozorovány žádné příznakyv první fázi onemocnění a borelióza tak přechází do dalších, hůře léčitelných stádií, jejichž projevy zahrnují chronické záněty kůže, záněty kloubů a šlach, infekce centrálního nervového systému (neuroborelióza) či napadení srdce nebo očí. Proti borelióze neexistuje očkování, pro úspěšnou léčbu onemocnění je nejdůležitější včasná diagnóza a okamžité zahájení léčby antibiotiky.
Klíšťová encefalitida
Klíšťovou encefalitidou onemocní v ČR ročně přibližně 500–800 lidí. Toto zánětlivé onemocnění mozku je způsobeno Flaviviry přenášenými na člověka nejčastěji právě klíšťaty. Promořenost klíšťat v ČR se pohybuje okolo 4 %, v tzv. přírodních ohniscích nákazy může být však až několikanásobně vyšší. Onemocnění se vyvíjí obvykle do 7–14 dnů od přisátí infikovaného klíštěte. V prvním stádiu se jeho příznaky podobají netypickému virovému onemocnění dýchacích cest s horečkami. U některých pacientů může onemocnění přejít do druhé, závažné fáze, která je spojena s napadením centrálního nervového systému virem. Intenzita příznaků závisí na celkové odolnosti organizmu i na fyzické námaze nemocného. Ačkoliv pro léčbu tohoto virového onemocnění doposud neexistují účinné léky (virostatika), je možné mu předejít očkováním. Toto očkování je velmi účinné a prakticky bez vedlejších účinků, nechrání však proti borelióze a jiným onemocněním.
Čtěte také: Proč se bát klíštěte?
Jak správně odstranit přisáté klíště?
- Klíště vyndávejte ideálně pinzetou nebo speciálními kleštičkami či kartou určenou k odstraňování klíšťat. Pokud klíště vytahujete holýma rukama, následně si ruce pečlivě umyjte.
- Klíště uchopte co nejblíže kůži a kývavými pohyby nebo otáčením ho pomalu vyviklejte. Na směru otáčení nezáleží.
- Ranku po vyjmutí klíštěte ihned dezinfikujte, nejlépe přípravkem s obsahem jodu.
Jak se účinně chránit při pohybu v přírodě?
- Zvolte vhodné oblečení a obuv – ideálně dlouhé rukávy a dlouhé světlé kalhoty, na kterých jsou klíšťata dobře vidět, uzavřenou obuv (nejlépe holínky), případně nohavice zastrčte do ponožek.
- Velmi vhodná je aplikace repelentů proti klíšťatům, a to především na boty, ponožky, kalhoty, případně i na kůži.
- Pro minimalizaci rizika napadení klíštětem doporučujeme omezit pohyb v travnatých či křovinatých porostech, pohybovat se spíše po zpevněných cestách, nelehat a nesedat do trávy.
- Po návratu domů je nutné se důkladně prohlédnout, nejlépe za asistence druhé osoby. Klíšťata se nejčastěji přisávají v podkolenních jamkách, podpaží, za ušima, na hlavě ve vlasech, v tříslech a v intimních partiích. Obdobnou prohlídku je třeba provést i následující ráno.
Čtěte také: Příspěvky na očkování proti klíšťové encefalitidě 2016
Předpověď aktivity klíšťat zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví pravidelně na svých webových stránkách:
http://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/predpoved-aktivity-klistat_1099_5.html
Infekce přenášené klíšťaty 2007–2015
Počet případů klíšťové encefalitidy v ČR na 100 000 obyvatel za rok 2014 podle krajů
Počet případů klíšťové encefalitidy v ČR za období 2014–2015 podle týdne
