Dalekozrakost (hypermetropie)

Tato oční vada postihuje přibližně deset procent obyvatel. Snáze bývá odhalena u dětí. Lehká dalekozrakost probíhá mnohdy nepozorovaně až do věku 35 či 40 let.

Příčinou dalekozrakosti je příliš krátké oko nebo lomivost optického systému oka je nedostatečná a paprsky zalomí až za sítnicí. Tato vada se obvykle napravuje spojným (plusovým) brýlovým sklem nebo kontaktní čočkou, které upravují průběh paprsků tak, aby se znovu setkaly na sítnici.

U dětí pozor na šilhavost

Dalekozrakost je většinou nejvýznamnější v útlém dětství. Oko je ještě malé a proto paprsky dopadají mnohem dále za sítnici než později u dospělého a tím se dalekozrakost zvýrazňuje. Dítě (většinou batole nebo dítě v předškolním věku) nevidí ostře a proto často začne šilhat. Je na rodičích, aby si šilhání všimli a navštívili očního lékaře. Ten zjistí, co je příčinou šilhání a pokud je to dioptrická vada, tak předepíše brýle již u takto malého dítěte. Lékař musí dítě pravidelně sledovat a měnit brýle podle potřeby, aby nevznikla tupozrakost. Když oko doroste, tak pacient často brýle v mladé dospělosti nepotřebuje a vrací se k nim až v období středního věku. Jen u vyšší dalekozrakosti je nutné nosit korekci (brýle, kontraktní čočky) celý život.

Korigování dalekozrakosti

Pomocí tzv. „plusových“ brýlových čoček, které umožňují, že obraz je přiváděn na sítnici, se usnadní akomodace (přizpůsobení) a zabrání se tak únavě očí a bolestem hlavy (potíže bývají častější a výraznější večer a po práci). Skla určená pro osoby trpící hypermetropií jsou silnější ve středu než na okraji. Rozdíl v síle skel je tím větší, čím je tato vada silnější.To ovšem není důvod k obavám, neboť existují brýlové čočky ve stále estetičtější a funkčnější úpravě. O nejvhodnějším řešení pro korekci Vaší oční vady se vždy poraďte s odborným očním lékařem. Vedle klasických skleněných čoček jsou v současnosti k dispozici lehké plastové čočky nebo lehké a téměř nerozbitné čočky polykarbonátové.