Chtěla bych se zeptat, jak se léčí zánět prsu kojící matky mimo antibiotik?? Jaká receptura např. i našich babiček může pomoci?? Mnohokráte děkuji za odpověď.
Právě na tyto přínosy upozorňuje i říjnový Národní týden kojení, jehož cílem je podpořit informovanost rodičů, odbourat přetrvávající mýty a nabídnout ženám pomoc, pokud se při kojení setkají s nesnázemi. Protože začátky mohou být náročné – a rady i podpora zkušenějších často rozhodnou o tom, jestli to maminka nevzdá. Jak ale poznat, že je miminko správně přisáté? Co dělat při bolesti bradavek nebo když miminko neprospívá? A kdy a kam se obrátit o pomoc, když se kojení nedaří? Odborníci z porodnice ve Slaném radí, jak se připravit a jak se vypořádat s nejčastějšími potížemi.
Začíná to už před porodem
K přípravě na kojení by mělo dojít ještě dřív, než přijde miminko na svět. Nejenom v rámci předporodních kurzů, ale i u svých gynekologů, se ženy seznámí nejen s průběhem porodu, ale i se základy kojení a nejčastějšími výzvami.
„Čím víc informací má žena předem, tím jistější se pak cítí, když přijde chvíle první laktace. Zkušenosti ukazují, že informovaná maminka má větší šanci úspěšně kojit,“ vysvětluje MUDr. Markéta Matoušková, primářka Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.
První hodina života je klíčová
Ideální scénář po porodu? Pokud to zdravotní stav dovolí, miminko by mělo být ihned po porodu přiloženo kůží na kůži na hrudník maminky a první přisátí by mělo nastat co nejdříve, ideálně do první hodiny od porodu.
„I po císařském řezu ve spinální anestezii se snažíme umožnit co nejdřívější kontakt dítěte s maminkou. Tzv. skin-to-skin je pro psychiku i zahájení kojení nesmírně důležitý,“ dodává primářka Matoušková.
Trénink a technika dělají mistra
Správné přisátí a poloha miminka jsou základem úspěšného kojení. Pokud není poloha správná, může být kojení bolestivé a způsobit poranění bradavek.
„Dítě by mělo být v jedné rovině, nosík proti bradavce, pusinka dokořán. Pokud je miminko přisáté hluboko a správně, kojení nebolí a je efektivní,“ popisuje MUDr. Simona Kontuľová, lékařka novorozeneckého oddělení Nemocnice Slaný.
Co když se nedaří?
Každá maminka může narazit na problémy. Ať už jde o bolest bradavek, městnání mléka nebo pochybnosti, zda miminko přijímá dostatečné množství mléka. V takových případech je klíčové nečekat a vyhledat pomoc. Často stačí jen vlídné slovo a psychická podpora od odborně proškolené a zkušené laktační poradkyně. Další možností je domluvit si návštěvu komunitní porodní asistentky a dětské sestry, které přijdou až domů a pomohou nejen s kojením, ale i s celkovým zajištěním péče o novorozence. K dispozici je i laktační hotlinka, na kterou se mohou rodičky i čerstvé maminky obrátit a probrat své potíže s odborníkem telefonicky 24/7.
„Naším cílem je, aby podpora kojení byla kontinuální – tedy nejen v porodnici, ale i poté, co žena odejde domů,“ vysvětluje MUDr. Juraj Ružek, primář novorozeneckého oddělení Nemocnice Slaný.
Dudlíky, lahvičky, kloboučky?
Zatímco dříve se dudlíky běžně používaly, dnes se jejich zavádění v úvodu kojení nedoporučuje. Místo lahviček odborníci radí dokrm stříkačkou nebo kalíškem. Kloboučky pouze výjimečně a vždy po konzultaci s odborníkem.
„Každý zásah do přirozeného kojení může mít vliv na tvorbu mléka nebo způsobit komplikace. Proto maminkám vždy vysvětlujeme, kdy a proč určité pomůcky použít – a kdy se jim raději vyhnout,“ doplňuje MUDr. Kontuľová.
A co když maminka skutečně kojit nemůže?
Přestože většina maminek může kojit bez omezení, existují výjimečné případy, kdy se kojení nedoporučuje. Odborně je nazýváme relativní a absolutní kontraindikace. „Ze strany matky se může jednat o vážné infekční onemocnění nebo užívání některých léků, které by mohly ohrozit dítě. Překážkou u dítěte mohou být metabolické nebo rozštěpové vady. I zde ale platí, že každá situace je jiná a je vždy vhodné poradit se s ošetřujícím lékařem. Kojení je důležité, ale zdraví a bezpečí maminky i dítěte jsou vždy na prvním místě“, uzavírá MUDr. Kontuľová
6 Mýtů o kojení, kterým už nevěřte
Mýtus 1: „Moje mléko je slabé, proto miminko pláče.“
Pravda: Slabé mateřské mléko neexistuje. Jeho barva nebo hustota se může lišit, ale vždy obsahuje vše, co miminko potřebuje. Tělo se přizpůsobuje potřebám dítěte v každé fázi jeho vývoje.
Mýtus 2: „Po porodu se mi ještě netvoří mléko.“
Pravda: Tvorba mléka začíná už kolem 16. týdne těhotenství. První dny po porodu se tvoří kolostrum – husté, výživné mléko plné protilátek. Je pro novorozence nesmírně cenné.
Mýtus 3: „Když jsem nemocná, musím kojení přerušit.“
Pravda: Právě naopak. Mateřské mléko obsahuje protilátky, které pomáhají dítě chránit a posilují jeho imunitu. Většina běžných nemocí není důvodem k přerušení kojení.
Mýtus 4: „Kojit se má přesně každé tři hodiny.“
Pravda: Kojení by mělo probíhat podle potřeb miminka. Některé děti chtějí sát častěji, jiné méně. Čím častěji dítě pije, tím více se mléka tvoří – jde o přirozený proces regulace.
Mýtus 5: „Když má máma malá prsa, nebude mít dost mléka.“
Pravda: Velikost prsou nemá na tvorbu mléka žádný vliv. Rozhodující je funkce mléčné žlázy, ne velikost prsní tkáně.
Mýtus 6: „V horku musí miminko dostat čaj nebo vodu.“
Pravda: Plně kojené dítě nepotřebuje žádné jiné tekutiny, ani při vysokých teplotách. Mateřské mléko obsahuje ideální poměr vody a živin pro každé roční období.
Vše potřebné pro děti a maminky najdete na Lékárna.cz. Pokud si nejste jisti, který produkt je pro vás nejlepší, kontaktujte lékárníky v online poradně na Lékárna.cz - milerádi vám poradí!
