Nemyslím si, že píše blbosti. Mám to podobné, necelý rok jsem na citalacu a lexaurinu. Začalo to záchvatem úzkosti a pak už se vše ve mě třáslo, srdce bušilo , žaludek stažený, takže jsem nejedla , spát se nedalo. První záchrana byla psychiatrie a od té doby beru prášky. Potlačilo to ty nejsilnější příznaky. Časem se mi podařilo snížit dávky na citalac a polovinu nebo třetinku lexaurinu na noc. Když jsem si ho nevzala vůbec, začalo se mi to vevnitř třást , nejvíce na hrudi a pak se přidalo brnění rukou , zrychlený tep a samozřejmě strach z toho , že už je to tu zase a tím se to ještě zhoršilo. Byla jsem na několika vyšetřeních, krevní odběry, různí léčitelé , ale nic nepomohlo ani se nic nezjistilo, výsledky v pořádku. Tím se potvrdilo, že je to opravdu od nervů a psychiky. Když něco dělám a nemyslím na to, jsem úplně v pořádku, když jsem v klidu a lehnu si, tak se to rozjede. Je to podvědomý strach z toho, že to zase příjde, už jsem se bohužel na to zaměřila a nejde to dostat z hlavy. Učím se s tím bojovat a to relaxaci, uvolňovaním, hlobokým dýcháním, cvičením, pomáhají hodně procházky v přírodě. Hlavně na to nemyslet a nebát se toho, když to příjde, tak to příjde, zase to odezní a bude dobře. Samozřejmě, když se to rozjede a nezvládnu to zastavit, tak sáhnu zase po lexaurinu. Nevzdávám to ale, nechci být celý život na práškách a třást se. Dobré je taky přidat do jídelníčku více zeleniny, ovoce, pít hodně vody, detoxikovat organizmus, který je zanesený od všech těch prášků, stresu a strachu. Nikomu nic nevnucuji, popisuji pouze vlastní zkušenosti.
Přidat nový komentář