Lupy

Jaká je příčina?

Ačkoliv se ještě nedávno diskutovalo co vlastně lupy působí, byla příčina vlastně dávno známa. Objev původce se roce 1873 náhodou povedl Italu Rivoltovi. Když mikroskopicky vyšetřoval šupinatá ložiska na své tváři, objevil kulovité až oválné útvary, které považoval za příčinu svého onemocnění na obličeji. Nazval je Pityrosporum O rok později Malassez zjistil, že výskyt “houby“ souvisí se šupinatou dermatózou ve kštici i na jiných částech těla. Po desítiletí z lupů obviňovaný rod Pityrosporon vystřídal k poctě Francouze Malasseza rod Malassezia. Patří sem dnes 7 druhů kvasinek, z nichž jsou pravděpodobně dva hlavními lupovitosti.

Uvedené kvasinky nejsou choroboplodné. Patří k normální kožní flóře každého člověka. Milují nade vše tuky (lipidy), jež v hojné míře obsahuje právě kožní maz. Genetická predispozice a hormonálními vlivy ovlivňují u mnohých osob nejen zmnožení mazových žláz, nýbrž i nadprodukci mazu. Taková situace umožňuje kvasinkám rychlé rozmnožování s nadměrnou produkcí metabolitů, které dráždí pokožku k olupování, případně zánětu.

Stresové situace tu mají zvlášť neblahé důsledky, podobně jako hormonální a psychosociální vlivy. Rovněž nevhodné hygienické a stravovací návyky podporují lupovitost. Neblahý vliv mohou mít pokrývky hlavy z nevhodných materiálů, např. vlny či polyamidové příze.

Olupování různého stupně vyvolávají některé další nemoci. Jsou to především ekzémy, lupénka, plísňové afekce kštice i vši a řada dalších dermatóz.