Meningokoková meningitida je akutní nemoc, u které jde o minuty. K nezvratnému poškození organizmu dojde nezřídka už za několik hodin od prvních příznaků. Ty přitom nemusí být nijak závažné ani specifické, onemocnění může být na začátku mylně považováno za běžnou virózu s nechutenstvím, nevolností a rýmou.
Meningitida je závažné infekční onemocnění, při kterém dochází k zánětu měkkých plen mozkových. Původci onemocnění mohou být bakterie, viry, vzácněji se jedná o parazitární infekci. Nejzávažnější formy meningitid představují bakteriální infekce. Mezi ty mimo jiné patří invazivní meningokokové onemocnění (IMO), které se řadí k nejrychleji probíhajícím onemocněním infekčního původu. První příznaky jsou těžko odlišitelné od běžné virózy. Během několika hodin nastává z plného zdraví závažný klinický stav.
Toto onemocnění se přenáší vzdušnou cestou prostřednictvím kapének slin (při kašli či kýchání), nebo předměty, které jsou potřísněné sekrety dýchacích cest. Onemocnět může každý. Zvýšenému riziku jsou vystaveni děti a mladí lidé, kteří tráví svůj čas v kolektivu spolužáků, při sportovních aktivitách, na táborech nebo v klubech a na diskotékách. Všude tam se mohou setkat s nosičem invazivního meningokokového onemocnění. Vyšší výskyt nemoci u mladých lidí vědci přikládají náročnosti životního stylu: mladí lidé často přetěžují organismus sportem, ponocováním, málo odpočívají… Navíc jejich život již provází řada období, kdy se musí poprat se zvýšenou mírou stresu a jejich přirozená obranyschopnost tak může být oslabená.
Inkubační doba se pohybuje mezi jedním až osmi dny.
Není meningitida jako meningitida
Rozlišujeme mezi několika druhy meningitid podle toho, kdo je jejím původcem. Mezi tři nejběžnější typy patří::
Virová meningitida: Nejčastější a zároveň nejméně závažná je virová meningitida. V naprosté většině případů nezanechává trvalé následky, ačkoli rekonvalescence do plného zdraví může trvat i několik měsíců.
Bakteriální meningitida: Výrazně agresivnější je bakteriální meningitida, která může vést k trvalým následkům nebo i úmrtí. Neléčená může končit smrtí až v 50 procentech případů. Je však třeba rozlišovat, jaký druh bakterie je původcem onemocnění – nejčastěji to jsou:
- pneumokoky (bakterie Streptococcus pneumonie způsobující kromě jiného též zánět středního ucha, který může přejít až v pneumokokovou meningitidu),
- meningokoky (bakterie Neisseria meningitidis způsobující IMO – celosvětově 95 % případů meningokokové meningitidy a sepse způsobují séroskupiny A, B, C, Y a W-135).
Meningitida způsobená plísněmi: Lze se setkat také s meningitidou způsobenou plísněmi. Infekce v takových případech bývá velmi závažná a často doprovází jiné základní závažné onemocnění. Počty případů jsou však v porovnání s virovými a bakteriálními meningitidami výrazně nižší.
Příznaky meningitidy
- horečka nad 38 °C
- celková nevolnost
- ospalost
- bolest hlavy
- světloplachost
- zvracení
- bolest svalů a kloubů, především pak dolních končetin
- chlad v rukou
- ztuhlá šíje
- může se objevit vyrážka nebo skvrnky na kůži, které nezblednou ani pod tlakem (například po přimáčknutí sklenice)
U malých dětí pak odmítání jídla, podrážděnost, pláč, rychlé povrchové dýchání, spavost, křeče, vyklenutá fontanela.
Zdaleka ne vždy se vyskytují všechny dohromady. Má-li pacient, zejména dítě, adolescent nebo mladý dospělý jako věkově nejrizikovější skupiny alespoň některé z těchto příznaků, je vhodné udělat svépomocí test. Pokud má dítě horečku a objeví se vyrážka, která po zatlačení sklenicí či jiným průhledným předmětem nevymizí, je nutné okamžitě přivolat rychlou lékařskou pomoc.
Můžete vyzkoušet volnost pohybu šíje nemocného. Pacient se uloží na rovnou podložku, např. na postel bez polštáře s vystřenými dolními končetinami. Ohnutím hlavy vpřed mu zatlačíme bradu směrem k hrudníku. Pokud zareaguje bolestivě a ohne nohy v kolenou, je nutné okamžitě přivolat rychlou lékařskou pomoc.
Meningokoková meningitida může postihnout osoby v kterémkoliv věku, nejvíce ohroženy jsou však malé děti a dospívající ve věku 15 – 19 let. Většina případů se objevuje u jinak zcela zdravých lidí.
Diagnostika meningitidy
Meningitidu lze prokázat provedením lumbální punkce. Při tomto vyšetření se zavede do páteřního kanálu speciální jehla (pod lokálním umrtvením) a odebere se vzorek mozkomíšního moku. Fyziologicky by měl být mozkomíšní mok naprosto čirý. Pokud je silně zkalený, lze na první pohled usoudit, že je zde přítomný zánět. Tuto domněnku musí vždy potvrdit série laboratorních vyšetření.
Léčba meningitidy
Při jakémkoliv podezření na meningokokovou meningitidu je třeba vyhledat odbornou pomoc. Včasná diagnóza tohoto onemocnění je při léčbě klíčová a mnohdy také může zachránit život. Základem terapie meningokokových onemocnění jsou antibiotika. Nemocný by měl být hospitalizován na jednotce intenzivní péče.
Zdravým osobám, které byly v kontaktu s meningokokovým onemocněním (rodinní příslušníci, partneři, spolužáci atd.), se doporučuje omezení fyzické zátěže a nařizuje se lékařský dohled po dobu 1 týdne.
Jedinou prevenci představuje očkování
Meningokové infekce patří k preventabilním onemocněním, kterým je možné zabránit pomocí očkování. Imunitní obranná reakce po očkování vyzbrojí organismus před napadením touto nemocí. V Česku jsou dostupné vakcíny proti všem séroskupinám meningokoka i proti nejčastějšímu typu u nás – séroskupině B. Očkovat se mohou děti od 2 měsíců věku a tato ochrana je považovaná za jedinou účinnou a smysluplnou. Ochranu proti nejčastějším sérotypům pak poskytuje kombinace dvou vakcín. Imunita po očkování proti této nemoci nastupuje za 1-2 týdny po aplikaci vakcíny.
Nespecifická prevence zahrnuje zdravý životní styl, dostatek vitaminů ve stravě, která má mít racionální složení, vyhýbat se kouření i zakouřeným prostorám. Blízkým kontaktům nakažených osob je podána antibiotická chemoprofylaxe.
Pokud máte dotazy k volbě léků, dávkování či kontraindikacím, zeptejte se lékárníků v online poradně na Lékárna.cz. Zeptejte se jich sami, nebo se podívejte na dotazy, které už zodpověděli.
