Zužování věnčitých (koronárních) tepen aterosklerotickým procesem může mít různé klinické projevy, které shrnujeme pod společný název ischemická choroba srdeční.
Jde o velmi náročný výkon, při němž se katetrizačně (tedy zavedením nástrojů do srdce skrz tepny, bez nutnosti otevřít hrudník) opraví nefunkční ústí dvojcípé chlopně tak, aby se zabránilo nežádoucímu zpětnému proudění krve. Metoda umožňuje zároveň modelovat nezdravě rozšířenou levou srdeční komoru a zlepšit tak její tvar. Tím se posílí její schopnost se stahovat - zlepši se tedy funkce srdce jako pumpy. Operaci Na Homolce úspěšně podstoupili již čtyři pacienti. Všem se po výkonu znatelně zlepšil zdravotní stav.
„Unikátnost nové metody spočívá v tom, že se katetrizačním způsobem odstraní nedomykavost mitrální (dvojcípé) chlopně a zároveň se remodeluje levá srdeční komora, která je abnormálně dilatovaná (rozšířená). To zatím žádná jiná dosud používaná technologie neumožňovala,“ říká prof. Neužil. Pro pacienta to mimo jiné znamená, že nemusí podstoupit mnohem více zatěžující otevřenou chirurgickou operaci srdce.
Podstata zákroku tkví v tom, že se pomocí katetru umístí do svaloviny vstupní části levé srdeční komory po celém jejím kruhovém obvodu kovové klipy (obvykle 15) a jimi se provleče silonový vodič. Jeho stažením se pak dosáhne změny tvaru komory tak, aby cípy chlopní na sebe co nejtěsněji naléhaly a bránily tak zpětnému toku krve. Tím se docílí poměrně časně po operaci zvýšení stažlivosti srdečního svalu a nemocný by tedy měl být díky tomu schopen zvýšení fyzického výkonu. Zákrok se provádí v celkové anestezii a trvá zatím průměrně pět hodin. Pokud výkon probíhá bez komplikací, pobude si pacient v nemocnici pět až sedm dnů.
Tato metoda se v současné době ověřuje v rámci mezinárodní studie. Její uvedení do běžné praxe je otázkou několika měsíců.
Chronické srdeční selhání je novodobou epidemií, počet těchto onemocnění každým rokem roste. Výskyt v populaci vyspělých zemí je 0,4 až dvě procenta, přičemž vzrůstá až na deset procent u věkové skupiny nad 70 let. V Evropě je ročně nově diagnostikováno půl milionu lidí se srdečním selháním.
Onemocnění je dlouhodobé, dochází při něm ke snížení funkční schopnosti srdce jako pumpy, tím k poruše funkce i dalších orgánů a následným projevům, jako je například dušnost - nejprve při námaze, později i v klidu, únavnost a otoky dolních končetin. Choroba významně zhoršuje kvalitu života nemocných.
Nejčastější příčinou srdečního selhání ischemická choroba srdeční a stavy po srdečním infarktu (50-70 procent) a primární postižení srdeční svaloviny (dilatační kardiomyopatie) ve dvaceti až třiceti procentech. Nedostatečně kontrolovaná a léčená hypertenze (vysoký krevní tlak) je dalším významným faktorem rozvoje chronického srdečního selhání. Dalším faktorem nárůstu počtu lidí s chronickým srdečním selháním je stárnutí populace a zvýšený výskyt cukrovky, která vede k postižení srdečních cév.
Odborníci na celém světě zkoumají možnosti, jak srdeční selhání co nejlépe léčit. V ČR existují centra pro léčbu srdečního selhání. Soustřeďuje se v nich i péče o nemocné, kteří jsou doporučeni k přístrojové léčbě. Takové centrum existuje i v Nemocnici Na Homolce. Zdejší kardiologové neustále zkoumají nové možnosti léčby takto postižených pacientů – například loni v červnu zavedli unikátní speciální stimulátor nemocnému s těžce poškozeným selhávajícím srdcem. Díky tomuto přístroji, jenž působením elektrických pulzů příznivě ovlivňuje srdeční stažlivost, se zlepšila kvalita jeho života.
Přidat nový komentář