Plicní mor je vzácná a zároveň nejnebezpečnější forma morové infekce. Šíří se především kapénkami od nakaženého člověka a bez rychlé léčby může vést k úmrtí. Jaké má příznaky a jak probíhá léčba?
Extrémně vysoké teploty jsou nejen jednorázovou zátěží pro jedince, ale i zvyšují celkovou úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění napříč celou společností.
Pro kardiaky platí určitá všeobecná doporučení, která by měli v horku dodržovat, aby se vyvarovali případným zdravotním komplikacím.
„Důležité je však vždy konzultovat aktuální zdravotní stav s ošetřujícím lékařem, který by měl doporučit i vhodnost či nevhodnost plánovaných aktivit,“ upozorňuje primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce profesor MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC.
Čtěte také: Jak bolí srdce
Proč jsou teplotní extrémy zátěží pro nemocné s kardiovaskulárními onemocněními?
Organizmus se vyrovnává s vysokými teplotami pomocí řady regulačních mechanizmů. Rozšíření cév vlivem tepla zejména v kožní oblasti vede ke zvýšení odvodu energie z organizmu, současně ke zvýšenému pocení, úbytku vody a některých minerálních látek, které jsou důležité pro správnou funkci srdce a cév. Ztráta vody způsobí snížení objemu cirkulující krve, pokles krevního tlaku a nastartování dalších kompenzačních mechanizmů, jako například zvýšení frekvence srdeční činnosti, zesílení kontrakcí srdečního svalu, aj.
Zdravý člověk zvládá tyto regulační pochody bez problémů. Naproti tomu třeba u nemocného s ischemickou chorobou srdeční způsobí klesající průtok krve srdečními tepnami nedostatečné okysličení srdečního svalu. Následkem je vznik nebo prohloubení anginy pectoris (projevuje se typickou bolestí na prsou) a v extrémních případech přichází i infarkt myokardu.
Čtěte také: Infarkt myokardu: příznaky a první pomoc
Tropická vedra jsou problémem i pro nemocné s vysokým krevním tlakem. Horkem způsobené rozšíření cév spolu s dehydratací může vést při stávající medikamentózní léčbě k výraznému poklesu tlaku s nedokrevností mozku. Možné je i riziko vzniku nebo prohloubení srdečního selhání, či vzniku poruch srdečního rytmu – nejčastěji fibrilací síní a případnými tromboembolickými komplikacemi (zvýšenou tvorbou krevních sraženin, které putují cévním řečištěm a mohou způsobit tzv. vmetkem uzávěr důležitých tepen vyživujících mozek – mozkové mrtvice nebo plicní embolii).
Čtěte také: Příčiny srdečních onemocnění, o kterých možná nevíte
Doporučení pro kardiaky:
- Konzultujte svůj zdravotní stav před odjezdem na dovolenou se svým ošetřujícím lékařem, nechte si předepsat léky na celou dobu pobytu, informujte se o případných interakcích látek obsažených v léčivech se slunečním zářením (účinná látka „amiodarone“ na léčbu srdečních arytmií), vlivu letní diety – zvýšeného příjmu zeleniny na účinnost některých preparátů, zejména těch, které přímo ovlivňují krevní srážlivost (warfarin). Domluvte si schéma nutných kontrolních vyšetření (např. tzv. Quickův test aj.).
- Nepřeceňujte své síly, vyvarujte se těžší fyzické práci, věnujte se skutečné rekreaci. Pokud plánujete dovolenou u moře, je vhodnější od konce května do poloviny června a později až v září). Nezůstávejte na slunci v poledních hodinách, používejte kvalitní krémy s příslušným ochranným faktorem.
- Provozujte přiměřené sportovní aktivity – vhodná je turistika, kondiční běh, jízda na kole (ne v extrémním terénu), rekreační plavání, kondiční cvičení a jiné. Nemocný po infarktu myokardu by měl vědět svoji maximální tepovou frekvenci (např. na základě prodělaného zátěžového testu). Jeho cílová tepová frekvence by neměla během sportovních aktivit přesáhnout 70 - 75 % maximální tepové frekvence. Vyvarujte se adrenalinových sportů, konzultujte svého lékaře o vhodnosti dané aktivity pro vás.
- Věnujte velkou pozornost pitnému režimu! V závislosti na teplotě prostředí, ve kterém jste, a na míře fyzické aktivity byste měli denně vypít minimálně 3-4 litry tekutin. Střídejte vodu, ovocné čaje, minerální vody, nekonzumujte sladké limonády, džusy, tzv. energetické nápoje. Problémem je, že starší lidé si méně uvědomují pocit žízně a častěji zanedbávají příjem tekutin. Podobně i jedinci trpící inkontinencí pijí záměrně méně. Jak poznáte, že organismus má málo tekutin? Jednoduchá je kontrola diurézy (množství vyloučené moči). Pokud u člověka s normální funkcí ledvin a močových cest při stávajícím přísunu tekutin nepřichází potřeba močení během 3 - 4 hodin, je pak pravděpodobné, že organizmus trpí nedostatkem vody. Ten by měl být korigován zvýšeným příjmem tekutin.
- Vhodný je v letním období pro kardiaky pobyt ve stínu, resp. polostínu, doporučujeme podhorské oblasti s ne příliš náročným terénem, který je optimální pro procházky, jízdu na kole apod.
- V objektech větrejte večer až do rána, přes den raději mějte zavřená okna, a protisluneční ochranu (žaluzie, rolety, okenice…), naopak klimatizaci nenastavujte na maximum - hrozí paradoxní prochladnutí.
- Věnujte pozornost oblečení – lehké materiály s možností odvodu tepla a potu, dále lehká pokrývka hlavy. Na spaní se přikrývejte lehkou dekou nebo pouze prostěradlem.
- Konzumujte lehká jídla, dodržujte dietní režim (důležité například pro diabetiky), dostatek zeleniny, využijte sezónní nabídku zdravých produktů.
- Při jízdě autem dělejte dostatek pauz, raději si delší cestu rozdělte na dva dny. Nedoporučuje se řídit vozidlo v poledních hodinách,. Únava u kardiaků nastupuje dříve než u zdravých lidí. Vhodná jsou cvičení dolních končetin k prevenci vzniku žilní trombózy a jejích následků to platí i během dlouhých cest např. letadlem, autobusem nebo vlakem.
