Huntingtonova choroba je závažné a tragické onemocnění. Jeho podstatou je poškození některých nervových buněk v mozku, které začínají postupně odumírat. Nemoc se vyskytuje relativně vzácně, bohužel je však neléčitelná a po velkých útrapách včetně úplného rozpadu osobnosti vede ke smrti postiženého.
Plicní mor je závažná plicní infekce způsobená bakterií Yersinia pestis. Šíří se kapénkovou infekci od postiženého člověka nebo zvířete. Má poměrně krátkou inkubační dobu 1-4 dny. Typickým projevem je závažný zápal plic, který může rychle postupovat. Léčba spočívá v podání účinných antibiotik, která jsou v České republice snadno dostupná. Zásadní je zahájit léčbu co nejdříve, ideálně bezprostředně po objevení prvních příznaků.
Jaké jsou příznaky plicního moru?
Inkubační doba plicního moru bývá krátká, obvykle tří - až čtyřdenní, maximálně sedmidenní. Příznaky pak mohou nastoupit náhle a velmi radikálně se zhoršovat. Mezi typické projevy patří:
- vysoká horečka doprovázená zimnicí,
- silná bolest hlavy,
- celková slabost,
- hlenovitý kašel,
- dušnost a rychle se rozvíjející těžký zápal plic.
Bez léčby může být průběh dramatický a skončit smrtí.
Jak se plicní mor léčí?
Tento zápal plic už je dnes velmi dobře léčitelný. K terapii se používají antibiotika, nejčastěji používají ciprofloxacin, levofloxacin, moxifloxacin, gentamicin a streptomycin. Ta jsou v Česku dobře dostupná. Podání léčby je ovšem nutné do 24 hodin od prvních příznaků onemocnění. Pacienti, kteří dostanou antibiotika během prvních 24 hodin po infekci, mají největší šanci na přežití.
Lze se proti moru chránit očkováním?
Vakcína proti moru sice existuje, je ale určená jen pro armádní účely či pro laboratorní pracovníky. Tedy pro lidi ve vysokém riziku nákazy.
Plicnímu moru lze předcházet vyhýbáním se kontaktu s nakaženými lidmi a zvířaty a používáním správně nasazených roušek N95. Doporučuje se izolovat nakažené od ostatních a případně preventivní podávání antibiotik těm, kteří byli s nakaženým v kontaktu.
Nakolik velké je riziko nákazy morem v Česku?
Světová zdravotnická organizace (WHO) označila v souvislosti s podezřením na mor v Rusku ohrožení pro dotčenou zemi za nízké a pro Evropu za velmi nízké. Pro Českou republiku je riziko nízké, a to i díky tomu, že k nám v současné době neexistuje přímé letecké spojení s Ruskem.
